Na Nový rok to bude osm měsíců, co nedohrál prvoligový duel Opavy s Bohemians Praha 1905. „Koleno už vypadá dobře, v lednu bych měl pozvolna naskočit do přípravy. Ještě nebudu dělat vše co ostatní, ale jsme domluveni, že to nastartujeme a na přelomu ledna a února bych měl trénovat naplno i se souboji a zvládnout přípravná utkání,“ řekl šestatřicetiletý Jan Žídek, který do svého zranění byl jistotou v opavské sestavě.
Opava ještě dýchá, jenže přišla na delší čas o kapitána Žídka |
A 5. března by mohl stihnout i první mistrovský duel jarní části soutěže ve Vyškově... „Snad. Klepu na čelo. Koleno zatím drží, všechno je v pohodě. Vše směřujeme k tomu, abych byl na první jarní utkání připravený,“ potvrdil Jan Žídek.
Dodal, že jeho psychika je už daleko lepší. „Doma máme fajn období,“ podotkl. „Hned po tom zranění to pro ženu bylo těžké, protože jsem nemohl nic dělat, nemohl jsem jí pomoci. Od rána do včera jsem byl doma, takže pečovala o syna i o mě a v červenci se nám narodil druhý syn. O zábavu tak máme postaráno.“
Snaží se užít si rodiny více než obvykle. „Když jste zdravý, trénujete řekněme tři a půl hodiny denně, většinou dopoledne, takže odpoledne už je pohoda, volno,“ odpověděl Žídek. „Při zranění tomu ale musíte dát víc, pokud se chcete vrátit. Ráno, odpoledne. Výhoda ale byla, že jsem měl volné víkendy a během nich jsem se snažil naplno věnovat rodině.“
Tvrdí, že nejhorší na takovém zranění je fakt, že člověk ví, kolik bolesti a dřiny ho čeká, aby se vrátil zpátky. Z toho plyne, že na konec kariéry nepomyslel.
„To vůbec. Jsem ale soudný člověk. Pokud se teď vrátím a budu cítit, že to nejde, že to není, jak by mělo být, že ostatním nestačím, tak nebudu mladším zabírat místo. Ale věřím, že to půjde. Už teď lehce trénuji a mladí pořád nestíhají,“ směje se.
Žídek si loni 1. května přetrhl vazy v koleně podruhé v kariéře. Bylo to bez jednoho dne tři roky po prvním zranění, které měl na tomtéž koleni.
„A stalo se to úplně stejně - suchá tráva, změna pohybu, křup...“ popsal Žídek, jak se ocitl na nosítkách.
Následovala náročná léčba. „Poprvé bylo vše rychlejší, protože jsem přistoupil na spíše experimentální operaci,“ připomněl. „Lékaři to řešili fiber tapem (vnitřní ortézou). Bohužel nevydržel. Lékaři mi tehdy říkali, že by tape měl sloužit nejméně čtyři roky. Když se mi to stalo, smál jsem se, že se netrefili. Teď zpětně vím, že z deseti případů devět znovu prasklo, takže to asi nebyla šťastná volba.“
Přesto nelituje, že se v roce 2018 rozhodl pro experiment. „Aspoň jsem mohl po čtyřech měsících hrát. Šlo o první ligu, do níž jsem chtěl naskočit za každou cenu a co nejdříve.“
A jaké to bylo tentokrát?
„Mám tam štěp z hamstringů (ohýbačů kolenního kloubu) a jsem spokojený. Od začátku cítím, že je to lepší, pevnější, všechno,“ odpověděl. Tudíž by měl být u toho, když Opavští 10. ledna rozjedou přípravu, byť ji začne volněji než jeho spoluhráči.
Fotbalová Opava pokračuje v jízdě, vyhrála ve Varnsdorfu a atakuje baráž |
Co vůbec říká podzimu Slezského FC poté, co sestoupil z nejvyšší domácí soutěže?
„V kádru došlo k obrovským změnám, takže nikdo nevěděl, jak to půjde, jak si vše sedne. Nový byl i trenér,“ řekl Jan Žídek. „Bylo jasné, že ze začátku to moc nešlo. První zápasy sice nebyly špatné, ale druhá liga, a odehrál jsem v ní spoustu zápasů, není o tom někoho přehrát, ale o vítězstvích. Všechny týmy mají vesměs mladé kluky, kteří jsou běžecky a soubojově dobře připraveni.“
Opavští se ale postupně srovnali a podzimní část soutěže zakončili na šestém místě s 25 body, s tříbodovou ztrátou na druhou a třetí příčku zajišťující baráž o postup do první ligy. „Kluci pochopili, o čem druhá liga je. Tým si sedl a až na závěrečný duel s Brnem (1:2) herně i výsledkově první polovinu sezony zvládl,“ prohlásil Jan Žídek.
