Kvůli oční vadě musí nastupovat v kontaktních čočkách, v jeho životopise zaujme, že studoval vysokou školu ekonomickou. Rozšířený stereotyp o hloupých fotbalistech považuje za mýtus. „Upřímně, u některých jedinců je poměrně dost trefné, že nejsou úplně nejostřejší tužky v penále, ale celkově si myslím, že valná většina fotbalistů nejsou žádní hlupáci.“
Ale moc jich nemá v životopise, že by studovali vysokou školu. Stal se z vás inženýr ekonomie?
Byl jsem tam pět let, ale titul nemám. V momentě, kdy mi chyběl dostudovat poslední předmět a obhajoba se závěrečnými zkouškami, došly mi kredity a škola mi odmítla přidat náhradní. Skloubit studium na VŠE s fotbalem bylo velmi náročné, protože škola pro vrcholové sportovce v době mého nástupu neměla žádný podpůrný program. Až asi dva roky po mém nástupu rozjela program „duální kariéra“, kde bylo hodně výhod nebo úlev pro sportovce, ale abych se tohoto programu mohl zúčastnit, musel bych školu začít studovat prakticky od začátku. Upřímně však nevím, jestli by mě vůbec naplňovala práce ekonoma, když to vidím teď s odstupem času. Asi bych radši zůstal u sportu i po konci kariéry.
Habanec: Zaplaťpánbůh za miliardáře, pomáhá to všem. Těší ho i nárůst fanoušků |
O fotbalistech se často říká, že to nejsou zrovna studijní typy. Je to mýtus?
Na Žižkově jsem poznal třeba Pepu Bazala, který vystudoval snad dvě vysoké a k tomu si udělal ještě další čtyři nadstavby. Od ekonomie přes zemědělství až po IT. Je to asi jako všude, vždy se najdou výjimky na jednu či druhou stranu. Navíc jsou lidé, kteří třeba mají ve škole samé jedničky, ale chybí jim taková ta životní inteligence. Zkrátka v životě můžou být pak nepoužitelní.
Vy jste jako fotbalista použitelný na mnoha pozicích, jak se stalo, že si z pozice stopera odskakujete do útoku?
Rozjelo se to ve Velvarech, kde se nám v zápase s Živanicemi ve 20. minutě zranili oba útočníci. Já měl už jako stoper pět gólů na kontě, tak přišel trenér Hašek s tím, že se mám posunout na hrot. Dal jsem za tři minuty dva góly a už jsem vpředu zůstal do konce podzimu. Nakonec jsem skončil na 13 gólech a střídal všechny možné pozice včetně křídla, desítky, šestky i stopera.
Střídáte pozice celou kariéru?
Hraju, co je potřeba. Už mi chybí akorát gólmanské rukavice, i když i tohle období jsem si zažil.
Vážně?
Bylo to ještě v mládeži ve Slavii, zranili se nám oba gólmani, měli jsme jet na evropský šampionát klubů. Trenér mě viděl na nějakém školním turnaji chytat a říká mi: Půjdeš do brány. Asi tři měsíce jsem chytal, měli jsme i gólmanské tréninky s Martinem Vaniakem (bývalým brankářem Slavie). Mám doma i cenu pro nejlepšího brankáře z nějakého turnaje.
Ústí nad Labem, 2. 8. 2025, FK Viagem Ústí nad Labem - Sparta Praha B, druhá liga. Domácí slaví gól, zleva Filip Novotný, jeho autor Ondřej Žežulka a Solomon Osaghae.
Takže byste šel v případě nouze do brány i teď?
To nevím, jestli bych chtěl Grigymu (brankářské jedničce Viagemu Tomášovi Grigarovi) do toho úplně fušovat. Máme skvělé tři gólmany, ale kdyby na to došlo, asi bych potřeboval nějaké rady od Grigyho, ideálně gólmanský trénink. Spíš doufám, že tahle situace nenastane. Stačilo. (smích)
V jaké pozici se tedy cítíte nejlépe?
Stoper je můj primární post, hraju to nejčastěji, mám to nejvíc zažité. Ale vždy mě bavilo hrát vpředu, dávat góly, vytvářet šance, na druhou stranu jsem si vědomý své pozice v týmu. Momentálně jsem hlavně stoper.
Když ale teď Ústí dlouho nedalo gól ze hry, kouč Habanec vás zkusil na hrotu.
Měl jsem vyhrávat hlavičkové souboje, porvat se tam o míče, což se i povedlo. Ale chyběla tam ta gólová složka. Na Žižkově byly dvě tři šance, hlavičkou jsem přestřelil, když jsem to měl na zemi proti noze, tak jsem trefil obránce na brankové čáře. Kdybych to proměnil, tak by se dalo mluvit o tom, že bych se třeba ještě v útoku objevil, teď nevím, jak to bude.
Jak složité je pořád měnit místa v sestavě?
Největší problém to byl asi v těch Velvarech, kde jsem fakt nehrál snad dva zápasy za sebou na stejném místě. A ještě jsem byl jednou křídlo, podruhé halfbek, jindy střední záložník. To má člověk v hlavě spíš guláš, než že by se soustředil na fotbal.
V čem jste silný v útoku a v čem v obraně?
Tím, že hraju stopera, tak jsem vždy věděl, co mi vadí od útočníka. Třeba když se mi hroťák schová za záda a na poslední chvíli vyplave přede mnou. To se snažím přenášet do zápasu i já. Vím, že mám silné souboje, že dokážu podržet míč i zády k bráně, vzadu zase nemám problém s rozehrávkou, vyvézt balon, přečíslit obranu soupeře.
Když teď trénujete jako útočník, jak těžké je dát gól brankářské legendě Tomášovi Grigarovi?
Vlastně je to docela snadné, neuznává střely doprostřed, takže je jasné, kam mu to dávat. (smích) Kolikrát na tréninku dost tipuje, víme, že jde napřed do strany. Ale jinak je to fantastický gólman, má skvělé reflexy na to, kolik mu je. Všechna čest!
Kdo je váš oblíbený ofenzivní a defenzivní hráč?
Odmala jsem měl rád Cristiana Ronalda, je to dříč. Co pro to obětoval, to je něco neskutečného. Sympatické mi jsou hračičky typu Ronaldinho, k těm jsem měl vždy daleko. (smích) Z obránců se mi líbí Sergio Ramos, důrazný hráč, skvělý hlavičkář a ani s rozehrávkou neměl problém. K tomu je navíc lídr, v tomto ohledu bych se měl ještě trochu posunout.
Ústí nad Labem, 2. 8. 2025, FK Viagem Ústí nad Labem - Sparta Praha B, druhá liga. Sparťan Lukáš Moudrý, kterého tahá za dres Ondřej Žežulka.
Kvůli oční vadě hrajete s kontaktními čočkami, limituje vás to nějak?
S čočkami hraju už od nějakých sedmi osmi let, nikdy mně to nepřekáželo. Ze začátku pro mě byl třeba problém strčit prst do oka a čočky si nasadit, ale to se člověk hodně rychle naučí. Dnes už je to spíš naopak. Když jsem si zkoušel jít zakopat s kamarády jen tak pro radost bez čoček, spíš mi chyběly. Takže v čočkách určitě žádný limit není, je to jednoznačně pomoc. Až se oči ustálí, tak budu zvažovat třeba i operaci, ale od poslední kontroly se mi oči o kousek zlepšily, takže dokud se neustálí, zákrok mi ani doktorka nedoporučovala.
Od žáků jste byl ve Slavii, s kým jste se tam potkal?
Prošel jsem prakticky celou mládeží a od nějakých šestnácti sedmnácti let jsem začal nakukovat i do kabiny áčka, byl jsem na soustředění v Marbelle pod panem Šilhavým i v Nitře, to už tým vedl pan Trpišovský. Naskočil jsem i do pár přípravných utkání, ale ligový start bohužel nemám. Potkal jsem tam třeba Tomáše Součka, Milana Škodu, Honzu Bořila, Standu Tecla... A musím říct, že je skvělé, že i po těch letech, když na sebe narazíme, popovídáme si. Ještě si na mě pamatují.
Vaše Ústí je po výborném rozjezdu do druhé ligy v útlumu, zvedne se zase?
Věřím, že potrénujeme, vyčistíme hlavy, začneme zase vyhrávat. A třeba se znovu přiblížíme barážovým příčkám. Tým máme skvělý, což jsme dokázali i v posledním zápase s lídrem Brnem. Přestože to byl favorit, hráli jsem vyrovnanou partii a v některých aspektech ho i předčili.
Moderátorky Ústí dostaly ochranku, stadion při šlágru poničili ultras Zbrojovky |
Je pro vás baráž o první ligu v kabině téma?
Spíš zbožné přání. Máme jasný cíl hrát klidný střed, stabilizovat kádr ve druhé lize, ale po to perfektním rozjezdu se trošku začalo uvažovat, co by kdyby... Když se to povede, bylo by to úžasné, ale jsme realisté, teď je potřeba udržet druhou ligu, stabilizovat kádr, nabrat zkušenosti. A třeba za rok za dva se prát o ty barážové pozice.
Když vám nevyšlo zahrát si ligu za Slavii, dokážete to v Ústí?
Zahrát si ligu s Ústím by byl určitě nejlepší scénář, věřím, že uděláme všichni maximum pro to, aby se nám to povedlo. Je to přání všech, aby se první liga do Ústí vrátila.
