Tedy přesněji řečeno, měl by se o to pokusit, protože ještě zbývá vyřídit všechny potřebné formality tak, aby se Vaňkův příchod do Brna mohl označit za hotový.
V Brně věří, že se to do nedělního zavření přestupního okna stihne. Proto se dvojnásobný mistr republiky s Plzní (v letech 2015 a 2016) od začátku tohoto týdne připravuje s druholigovým áčkem, kam se posunul z divizního béčka. S ním trénoval od srpna po skončení angažmá v ruské Ufě.
„Jsme v souladu v tom, že Ondra chce hrát za Zbrojovku. Teď je zapotřebí zvládnout veškeré administrativní kroky,“ potvrdil sportovní manažer brněnského klubu Tomáš Požár zprávu, která vyvolala nadšení mezi fanoušky v Brně.
Po příchodech Davida Kršky do zálohy, Jana Pázlera do útoku a na začátku tohoto týdne Michala Šmída do obrany je Vaněk čtvrtou a nejvíc vyhlíženou posilou pro aspiranta na postup.
„V případě, že by to mělo dopadnout tak, jak si přejeme, tak Vaněk prezentuje kvalitu, kterou do středu pole hledáme. Kdybychom to vyřešili tímto způsobem, pak tohle je ten hráč, který by nás výrazně posunul,“ uvedl Požár.
Nejlepší gól kariéry, pak „oběť“ omlazení
Jsou to dva roky, co si Vaněk při zápasu Ufy proti Rostovu dva kroky za šestnáctkou počkal na míč z rohového kopu a napálil ho pod břevno tak, že se brankář jen bezmocně ohlédl a rozhodil rukama.
„Nejkrásnější gól kariéry,“ neváhal střelec zařadit tuhle exkluzivní trefu. „Rád vzpomínám i na vítězné derby proti Rubinu Kazaň, kdy jsem dal rozhodující gól z penalty,“ přidal pro ruský web.
Když Viktoria Plzeň představovala nové dresy. Na snímku Ondřej Vaněk (vlevo) a Milan Petržela.
Dařilo se mu ještě loni, od minulého září ale začal víc a víc vysedávat na lavičce. Po prvních pěti kolech této sezony mezi náhradníky se raději s vedením klubu dohodl na ukončení smlouvy. „Začali stavět víc na mladších, dopadlo nás tak víc. Strávil jsem tam hezké tři roky,“ pokrčil rameny.
Bylo 16. srpna, když agentury vydaly zprávu, že Vaněk a Ufa se rozcházejí. O čtyři dny později se už osminásobný reprezentant hlásil v Králově Poli na tréninku zbrojováckého béčka.
„Jsem hrozně rád, že tady můžu trénovat,“ děkoval tehdy brněnskému klubu. S tím, že by rád našel nové zahraniční angažmá, nejlépe zase Rusko.
Příchod, s nímž Zbrojovka převyšuje druholigovou konkurenci, se od té doby rodil trpělivě, krůček po krůčku. Výsledkem je Vaňkovo zařazení do druholigového kádru.
Za Zbrojovku jednou hrát chtěl
Za deset let, co se z brněnského dorostu vydal do Slavie Praha, si Vaněk zahrál českou ligu za Slavii, Jablonec a Plzeň, půl roku pobyl v tureckém Kayserisporu a následně oklikou přes Plzeň zakotvil v Ufě.
V devětadvaceti letech plánoval podepsat ještě jednu smlouvu v zahraničí. „Bude to jedna z posledních, možná poslední,“ kalkuloval v létě.
Vyhlížel při tom ještě dál. „Jednou bych si určitě chtěl ve Zbrojovce zahrát, protože k ní mám vztah. Bydlím kousek od stadionu, domů chodím pěšky. Odmala jsem byl ve Zbrojovce, proto bych jí chtěl někdy pomoct. Nebudu říkat kdy, ani jak je to pravděpodobné, ale někdy ano,“ říkal novinářům poté, co se k béčku Zbrojovky připojil.
V ŠANCI. Ondřej Vaněk z Plzně před brankářem Bohemians 1905 Zdeňkem Zlámalem.
Silový hráč, jezdič, ofenzivní hráč s ochotou běhat a tlakem do koncovky - tak ho znali fanoušci z české ligy. Zářil v Jablonci, když byl v roce 2014 rozjetý; jeho tržní cenu z té doby udává server Transfermarkt na 1,5 milionu euro.
„Už bych chtěl hrát zápasy, chybí mi to. To je něco jiného než jen trénovat,“ nadhodil v srpnu po „ruské“ pauze.
Poslední zápas odehrál v květnu za Ufu proti Spartaku Moskva. Ten další by měl být příští sobotu v druholigovém derby proti Líšni. „Za Zbrojovku jsem na tomto stadionu ještě nehrál, v dobách mých začátků tady byl Zeman Brno,“ pousmál se.
