Už v sobotu začne druhá polovina Fotbalové národní ligy a teprve potom druholigovým fotbalistům podzim opravdu skončí. Stojí proto za to právě nyní se ohlédnout, co přinesla půlka první.
Z pohledu hradeckého fanouška tři základní věci, které se týkají výsledků a statistik.
Tak především: mužstvo se i přes některá zaváhání na domácím hřišti drží mezi týmy, které před druhou polovinou sezony mají reálnou možnost zasáhnout do boje o postup. Vedle toho Hradečtí ovládli dvě nejviditelnější individuální statistiky. Jednak mají v Janu Pázlerovi jasně nejlepšího střelce soutěže, jednak v Radimu Ottmarovi brankáře, který zatím udržel nejvíc čistých kont. Jeho výbornou bilanci nijak nesnižuje fakt, že se o první příčku dělí.
Právě tyto tři skutečnosti stojí - pochopitelně vedle jiných - za povšimnutí.
Naděje na postup je. Ale jen z druhého místa?
Chyběl jediný gól, který by Hradečtí v neděli vstřelili soupeři z Ústí, a mohli jít do druhé poloviny soutěže z postupové pozice. Tedy za předpokladu, že by žádný nedostali, což se jim podařilo. Remíza 0:0 místo jakéhokoliv vítězství hradecké mužstvo nepustila na druhé místo, a tak bude muset dál útočit. Není to pro tým nic nového, protože se pomaleji rozjížděl, navíc se mu v tabulce dlouho započítával nižší počet odehraných zápasů, takže hlavně v první půlce podzimu nebyl pro jeho příznivce pohled na tabulku vždy příjemný.
Královehradecký útočník Jan Pázler (v bílém) v akci proti Sokolovu
Přesto to Hradec zvládl – hlavně díky cenným výhrám na hřišti soupeřů (Opava, Karviná), kterými kompenzoval domácí ztráty. Na Všesportovním stadionu ho sice nikdo neporazil, ale čtyři remízy jsou na adepta postupu dost. Teď už nad tím nemá cenu brečet, nicméně pokud Hradec opravdu o postup usiluje, podzim mu -stejně jako řadě dalších týmů - přinesl jedno nepříjemné poznání. V polovině soutěže se totiž zdá, že pro 1. ligu už je jen jedno volné místo.
Vedoucí Znojmo totiž svým soupeřům už uteklo o parník a přestože se přes zimu může stát řada věcí, bude hodně těžké ho ze špice sesadit. Z tohoto pohledu může hodně napovědět už sobotní odpoledne, kdy Znojmo bude hostovat v Karviné, která se touhou postoupit nijak netají.
Rozjížděl se pomalu, ale teď vládne celé lize
Ještě na začátku října tomu nic nenasvědčovalo. Přestože Jan Pázler v létě do Hradce přišel s vizitkou šikovného střelce, který to prokázal i v 1. lize, měl v té době na kontě tři vstřelené góly v osmi zápasech. Tím sice patřil k nejlepším v týmu, ale v rámci celé soutěže nijak nevynikal.
Jenomže pak se náchodský odchovanec střelecky rozjel a výsledkem je současných jedenáct gólů a vedení mezi druholigovými střelci. Pomohl mu k tomu hattrick v zápase s Varnsdorfem, ač mu ho asi trochu kazí skutečnost, že nestačil na vítězství. To se ve fotbale často nestává. Pázlerův výkon je hodný ocenění i proto, že druhá nejvyšší soutěž je vyrovnaná.
Přesto v pořadí střelců jasně vede. Zatímco on se přiblížil průměru jedné branky na zápas, Budínskému z Karviné a Smolovi z Ústí nad Labem stačilo na dělené druhé místo jen šest gólů, tedy o téměř polovinu méně.
Byl brán za dočasné řešení. Je z toho trvalé
Kdyby neodešel Tomáš Koubek do Liberce a Jiří Lindr se po více než roční pauze zaviněné zraněním stačil dát dohromady, asi by na Radima Ottmara opět zbyla pozice gólmana, který na svoji velkou šanci bude dál čekat.
Jenomže jednatřicetiletý Ottmar byl v létě za svoji trpělivost odměněn tím, že příležitost dostal, a zatím se nedá mluvit o tom, že by měla skončit. Základní bilance mluví jasně: ze čtrnácti soupeřů mu jich jen pět dokázalo vstřelit gól a nebýt divokého výsledku 4:4 s Varnsdorfem, mohl karvinskému Pindrochovi směle konkurovat nejen počtem vychytaných nul, který mají stejný, ale také nízkým počtem inkasovaných gólů. Ztrácí na něj tři, ale i tak je devět branek ve čtrnácti zápasech velmi příznivý výsledek.
Sluší se připomenout, že Ottmar - stejně jako Pázler při střílení gólů - je samozřejmě závislý na hře celého týmu. Pokud by v brance stál za prostupnou obranou, nepomohla by mu k jeho současnému úspěchu ani nynější pravděpodobně životní forma, kterou své spoluhráče několikrát nasměroval k výhře. Hradec si jedinou slabou chvilku v obraně vybral v už zmíněném domácím duelu s Varnsdorfem, jinak ho ale obrana zdobí. A to nejen v ligové soutěži, ale také v pohárech.
Přitom tam se do branky pravidelně stavěl Lindr a obrana hrávala minimálně z padesáti procent v jiném složení, což platilo hlavně o jejím středu.
A výsledek? Jen dvě inkasované branky v pěti zápasech, vyřazení dvou prvoligových týmů a postup do jarního čtvrtfinále.
