„Fotbal je můj život, láska, miluju to. Nic mě nebolí, nemám žádné neduhy ani operace. Budu hrát, dokud to půjde, je to moje závislost,“ vyznává se patrně nejstarší aktivní fotbalista v Česku.
I ve Staňkovicích je pochopitelně za zasloužilého veterána, ale necítí se nepatřičně ani vedle mnohem mladších spoluhráčů, kterým by mohl dělat tátu, dědu i pradědu. „Ve vytrvalosti jsou lepší, ale v noze to pořád mám a rychlost taky. Často uteču i dvacetiletým. A to jste mě měli vidět dřív - to byl vítr, tráva za mnou hořela,“ usmívá se nezdolný rodák ze Žatce.
Kdy jste hrál naposledy zápas?
Teď před koncem minulé sezony, když jsme postupovali do okresního přeboru. Hráli jsme se Slavětínem, já nastoupil asi na 20 minut. Dokonce jsem mohl dát i gól.
Zažil jsem ještě sešívané míče. Když se nasákl vodou a kopl jste do něj, málem jste si urazil nohu.
