Zaslouženě. Se svými svěřenci z FC Vysočina v jarní části druhé ligy velmi brzy, navzdory nevydařenému jihlavskému podzimu, odhodil obavy z možného sestupu a naopak patřil k nejlepším celkům v soutěži.
"Už na tiskovce před odvetnou částí soutěže jsem na dotaz, zda se nebojím boje o záchranu, odpověděl, že se v tabulce dívám jen nahoru," připomíná slovenský kouč. "A jsem rád, že se tato moje slova potvrdila."
Jihlava si v konečné tabulce druhé ligy oproti podzimu o tři příčky polepšila, v samostatném hodnocení jara jste byli dokonce druzí. Takže odvetná část soutěže se vám asi bude hodnotit dobře, nemýlím se?
Určitě, jaro jsem, vzhledem k tomu, že jsme po podzimu byli tři body od sestupového místa, viděl z našeho pohledu v celku dobře. Ale samozřejmě tam vidím i určité rezervy, hlavně výsledky venku nebyly až tak uspokojivé. Ale je potřeba vzít v potaz i to, že mužstvo je nové, výrazně omlazené. A myslím si, že je teď určitě na čem stavět.
Připomněl jste, že mužstvo v zimní části doznalo značných změn. Odešli hráči s řadou prvoligových zkušeností, namísto nich přišli nadějní mladíci. Skutečně jste se nebál, že by jejich nezkušenost mohla být na překážku?
Ne. Víte, já jsem měl v zimě k dispozici dostatečně dlouhé období, kdy jsem to mužstvo vedl. Příprava byla dost náročná a kvalitní. Při tom získalo mužstvo svou tvář, na níž jsme pracovali. Většinu hráčů jsem si vybral, takže jsem věděl, co jsou zač. A oni poté splnili, co jsme po nich chtěli. Samozřejmě, byly tam rezervy, ale mužstvo jako celek, pracovalo opravdu dobře.
. Karol MarkoHlavní trenér FC Vysočina se narodil 2. dubna 1966 v Bratislavě. Jako aktivní fotbalista to dotáhl nejdále do druhé ligy. Záhy začal trénovat, přičemž jeho prvním působením byla role asistenta v Devíne Bratislava. Poté byl asistentem v Rapidu Bratislava, trénoval v mexickém třetiligovém klubu Jaguares de Acapulco, následně opět asistentem ve Veľkých Levároch, Slovanu Bratislava, vedl třetiligový FK Rača, později špičkový polský klub Górnik Zabrze a prvoligový AS Trenčín. Poté, co se toto působení rozhodl ukončit, zamířil jako velký obdivovatel italského fotbalu na stáž ve Veroně. Jeho poslední „štací“ před angažmá v Jihlavě, které zahájil 17. září 2007, byla pozice asistenta trenéra Petra Uličného v Ružomberoku. |
Byl někdo, kdo vám z podzimní sestavy na jaře chyběl?
Z toho kádru, který tady byl, jsem chtěl dva hráče, Suchého a Simra. Tito hráči však u mužstva, z různých příčin, nezůstali. Všechny ostatní jsme jednoznačně nahradili. S tím, že ti hráči, kteří přišli, podávali velmi dobré výkony.
Kdo ze zimních posil vás nejvíce potěšil? Zkušený brankář Šimon, který se hned stal spolehlivou jedničkou týmu, nebo záložník Gába, jenž na jaře na hřišti nechyběl ani minutu?
Nejvíce spokojen jsem byl s brankářem Šimonem, to určitě. Potom do mužstva velmi dobře zapadl Tlustý, který byl skutečnou oporou. Uspokojivé výkony po tom, co jsme ho připravili, podával Brazilec Gabriel...
Během zápasové pauzy však mužstvo přišlo i o svého nejlepšího střelce, Simra. Jak složité bylo ho nahradit?
To, že nejlepším střelcem druhé ligy se stal Faldyna, dostatečně svědčí o tom, že jsme Simra nahradili. Pomohl nám v tom i Dupal, který byl jednou z výrazných osobností. Přišel, dal čtyři góly, měl asi pět gólových nahrávek. Dost gólových přihrávek měl i Sláma, to jsou všechno hráči, kteří přinesli to, co mužstvu předtím chybělo.
Jihlava navíc nemusela spoléhat jen na jediného kanonýra, brankáře soupeřů překonávali i další...
To je další věc. Víte, já mám takovou zásadu: je důležité mít zakončovatele, ale nesmí být osamocen.
Musí být i další hráči, kteří umí dát gól. Protože když je jen jeden střelec, může mít slabší chvilku, nějaké zranění, či trest a hned je na světě problém. A proto je dobře, že góly dávali i ostatní. Dupal, Schneider, Tlustý, Rabušic...
Váš tým se však nevyhnul jedné nepříjemnosti - nevyrovnanosti výkonů. Zatímco v domácím prostředí, včetně podzimu, devět zápasů v řadě neprohrál, venku se nedočkal vítězství ani v jednom z deseti případů. Čím si to vysvětlujete?
Řekl, že je to otázka psychiky. Měli jsme k dispozici v podstatě nové mužstvo a u toho fungují některé zákonitosti. Nejsem naivní a nepočítal jsem s tím, že s novým mužstvem budeme jednoznačně kralovat lize. Určitě jsem dával veliký důraz na udržení formy, nebo na to, aby nedošlo k nějakým velkým výkyvům. Přesto jsme se tomu nevyhnuli, protože jsme měli tři zápasy bez výhry. Že jsme ve třech zápasech po sobě získali dva body. Ale nakonec jsme se z toho dostali.
Projevila se právě tady nezkušenost mladých hráčů?
Určitě. U některých zápasů jsme prostě nedokázali odehrát dva stejně kvalitní poločasy. Protože v základní sestavě kolikrát nastupovalo pět hráčů, kterým bylo dvacet let a méně. Z nich mnozí před tím, než k nám přišli, neměli žádné starty ve druhé lize. Schneider, Rabušic, Hušbauer, Gabriel, Dupal. Taky například hráli poprvé před čtyřmi a půl tisíci lidmi na Slovácku.
Taky to tam třicet minut podle toho vypadalo...
Asi jste v této situaci byli rádi, že jste si dobré výkony schovávali právě pro domácí fanoušky?
Já bych to tak nechtěl rozdělovat. Já jsem rád, že se nám dařilo. Že jsme mohli diváky potěšit, že jsme mohli ukázat, že to mužstvo skutečně roste. A že ti hráči jsou tu oprávněně, že to nejsou nějací alibisti, nebo že by tu jen vegetovali.
Pomohla vám i jejich podpora?
Určitě. Právě podporou diváků jsme zvládli dost těžkých zápasů. A hráči tak mohli vidět, že když tyto zápasy zvládnou, poroste jim sebevědomí a víra ve své schopnosti. Jen je škoda, že jsme to nedokázali víc přetavit venku.
Během jara na vás působily i mimosportovní vlivy. Dlouho se spekulovalo o příchodu nového majitele, který by jistě přinesl řadu změn. Bylo to hodně nepříjemné?
Podívejte, já mám smlouvu jako trenér. To znamená, že mně přísluší, abych se staral o sportovní stránku. O to, aby byla kabina byla absolutně připravena na každý zápas. Aby tyto věci šly mimo kabinu. Snažil jsem se o to, i když před zápasem s Hlučínem jedním článkem ta atmosféra byla ovlivněna. Druhá věc je, že to jsou věci, které jdou mimo mě a mimo hráče. Protože my o tomhle nerozhodujeme. My máme platné smlouvy a ty hovoří o tom, že máme podávat co nejlepší sportovní výkony, trénovat a připravovat se. Ostatní jsou věci, které my skutečně neovlivníme. A je ztráta času, abychom se tím zabývali.
Takže jste nejrůznější spekulace v médiích vůbec nevnímali?
Dá se říct. Já osobně spíš sleduji soupeře a sháním si informace o něm. A ne kdo má koupit Jihlavu a kdo ne.
Z rovnováhy vás tedy nevyvedl ani rozhovor s potenciálním kupcem FC Vysočina panem Szabó, jenž naznačil, že by v případě svého vstupu do klubu vyměnil trenéra?
Ani ne. Já jsem se tomu spíš zasmál. Protože když pan Szabó řekl, že jsem neměl výsledky, řekl jsem si, že asi neví, o čem mluví. To byla nějaká jeho... Nevím, víte, ty bulvární plátky napíšou cokoliv.
