V třetiligovém píseckém týmu už jednou působil. Přišel do něj v lednu 2015. Miroslav Slepička měl za sebou půlroční angažmá v Indii v tamní superlize, ale zároveň už nesměl nastoupit za další profesionální klub.
Písek byl tehdy ideální volba. Klub sháněl posily pro boj o záchranu a fotbalový útočník zase tým, kde by mohl strávit půl sezony a odrazit se znovu do vyšších soutěží. Obojí zafungovalo na výbornou. Písek se zachránil a Slepička v létě přešel do druholigového Táborska.
Teď se 35letý střelec v píseckém dresu objevuje znovu. O víkendu vyběhne do soutěžního zápasu na hřišti Loko Vltavín.
„Přicházím do trochu jiného Písku, ale stále je to ten samý Miroslav Slepička. Jen o dva roky starší a s obrovskou chutí do fotbalu,“ říká muž, od kterého si v jihočeském klubu hodně slibují.
Liga sice začíná o víkendu, ale první ostrý zápas už máte za sebou. Ve středu Písek porazil ve druhém kole poháru Pardubice 3:2 po penaltách. Byly to nervy?
Pro nás je strašně důležitá sezona ve třetí lize, ale chtěli jsme postoupit i v poháru. Byl to těžký zápas. Přijel těžký tým, ale zvládli jsme to a jsme za to moc rádi.
Před startem ligy to byla náročná generálka, že?
Stoprocentně. Pardubice jsou velice kvalitní tým s dlouholetými zkušenostmi z druhé ligy. Byla to moc dobrá generálka a pro nás i škola. Já proti takovému soupeři nastoupil po roce a půl, co jsem vypadl z vrcholového fotbalu.
Miroslav Slepička35 let Rodák z Příbrami se proslavil při působení v Liberci. Následovala angažmá ve Spartě, Záhřebu, Fürthu, Příbrami a zkusil si i indickou superligu. V roce 2015 se poprvé objevil v Písku. Pak byl půl roku ve druholigovém Táborsku a poté skončil s fotbalem. Na podzim loňského roku naskočil do profesionálního ringu k zápasu MMA, který vyhrál. |
Teď se však vracíte zpátky. S jakými to je ambicemi?
S těmi nejvyššími. Chci hrát s Pískem o špičku tabulky a předvádět dobrý fotbal.
V klubu už jste působil jeden půlrok v roce 2015. Tenkrát jste přicházel do týmu, který hrál o záchranu. Našel jste teď jiný Písek?
Určitě. Je to trochu jiný Písek. Je to odvozené od posil, které v létě přišly. Co si budeme povídat, tenkrát jsme hráli o záchranu, teď budeme chtít hrát o špičku tabulky. Kádr je kvalitnější, mužstvo trochu dospělo. Neříkám, že budeme první, ale na čele se budeme chtít pohybovat.
Právě tyhle ambice vás oslovily?
Bylo víc faktorů, které mě, nechci říkat, přinutily, ale dotlačily k rozhodnutí, abych šel do Písku. Jedním z nich je Ondra Prášil, což je výborný trenér. Druhým pak to, že se znám s majitelem, panem Nouskem. Roli hrály samozřejmě i finanční podmínky. Mám lidi v Písku rád. Líbí se mi tamní zázemí, mám to kousek domů. Chtěl jsem se vrátit do velkého fotbalu a Písek se mi jevil jako dobrá štace.
Když jsme u těch rozhodujících faktorů... Před dvěma lety v Táborsku jste říkal, že příchod byl hodně ovlivněn vaším kamarádem Alešem Kočím. Ten teď hraje v Písku. Hrálo i to roli?
Myslím si, že jo. Alda Kočí v tom svoji roli sehrál. Byla to taková spojka mezi mnou a Ondrou Prášilem a panem Nouskem. Věděl jsem, že mají zájem a jak to v Písku funguje.
Shodli jsme se na tom, že se vracíte do trochu jiného Písku, než jste ho opouštěl. Vrací se po roce a půl bez profi fotbalu i jiný Miroslav Slepička?
Určitě je o dva roky starší. Ale jiný asi ne. Vracím se stejný a mám obrovskou chuť do fotbalu.
Myslel jsem to spíš z hlediska, že první píseckou štaci jste bral po návratu z Indie jako odrazový můstek do druhé nebo první ligy. Máte ještě podobné cíle?
Nemám. Spíš chci něco dokázat s Pískem. Jsem rád, že mi dal v 35 letech šanci. Udržet se v tomhle věku ve vrcholovém fotbalu, což třetí liga je, je složité. S Pískem chci hrát dobrý fotbal a být u toho, jak půjde nahoru.
Poslední rok a půl jste hrál I. A třídu ve Středočeském kraji. Jak moc se to liší od ČFL?
Hrál jsem v Podlesí. Kousek za barákem. Tahle zátěž je úplně jiná. Tam jsem trénoval dvakrát týdně. Je to hlavně o tom, udělat si žízeň a být v kolektivu. S vrcholovým fotbalem to nemá nic společného.
V té době jste také oznámil, že se chcete postavit do profesionálního ringu v zápasech MMA, což jste posléze udělal. Přiznám se, že jsem si myslel, že s fotbalem nadobro končíte.
Já už jsem si to myslel taky. Už jsem neměl ambice. Říkal jsem si, že se na to vyprdnu a budu hrát jen pro zábavu, ale pak mi přišlo líto skončit v tomhle věku, když je člověk pořád ještě zdravý. A do toho přišla nabídka z Písku. I díky tomu jsem se vrátil. Je to o tom, trénovat, něco zhubnout a za zkoušku nic nedám.
Dal vám trénink bojových sportů něco do fotbalu, co jste třeba dřív neměl?
Silová příprava to asi trochu je, ale já jsem byl celkem silný v soubojích i předtím. Možná mi to dalo něco po mentální stránce a bylo to také zocelení sebe sama. Jinak si ale myslím, že tyhle prvky do fotbalu moc nepatří.
A budete se zápasům ještě někdy věnovat?
Asi to ještě někdy vyzkouším. Neříkám, že profizápas, ale tréninky a lidi okolo toho mám pořád rád.
Jaké bylo po pauze znovu naskočit do fotbalové letní přípravy?
Bylo to náročné. Je to rychlé, kluci jsou mladí. Chvíli mi trvalo, než jsem se rozdýchal a rozkoukal. Bolelo to, ale já jsem nepočítal s tím, že to bude jednoduché.
Na start ČFL na hřišti Loko Vltavín jste připravený?
Myslím si, že jo. Nikdy to nebude stoprocentní, ale chuť do fotbalu je obrovská a stejně tak i touha s Pískem něco dosáhnout. Nechci dělat nějaká velká prohlášení, uvidíme, jak to půjde během zápasů, ale tým je papírově silný.
