Původní prognózy bezprostředně po bleskové operaci mluvily o tom, že se kapitán Líšně, pověstný svojí odolností a houževnatostí, k vrcholovému fotbalu v nejhorším případě nevrátí už nikdy.
Pak že pauza na zotavení z úrazu hlavy může trvat do konce sezony.
Pak že možná začne trénovat v polovině února.
Realita překvapila i ty, kteří v návrat Michala Jeřábka věřili nejpevněji: únor ještě ani neskončil a třicetiletý stoper už má v Líšni za sebou několik přípravných zápasů. Nastupuje k nim v helmě, v níž karbonový plát choulostivé místo kolem levého spánku chrání tak, že v ní lze hrát, podstupovat souboje i hlavičkovat bez problémů.
Čtyři měsíce poté, co ho sanitka vezla do nemocnice přímo ze hřiště, na němž mu nešetrný zákrok soupeře způsobil prasklinu lebky a lehké krvácení do mozku, píše Jeřábek velký osobní příběh. Vždyť lékaři v Brně nehráli v jeho případě o to, za jak dlouho zase nazuje kopačky, ale kdy se začlení zpět do běžného života.
Měl jsem hlavu trefenou kousek od centra řeči. První dva dny jsem špatně mluvil, nemohl jsem poskládat větu.
