Nerozehraný Vyškov prohrával už ve čtvrté minutě, pak dostal na konci první půle gól do šatny a ve druhém poločase jenom snížil. Jeho brankář Jan Sirotník, hostující z pražské Slavie, sice během zimní přípravy neinkasoval ani jednu branku, hned v úvodním jarním utkání ale kapituloval třikrát. Přes tisíc diváků šlo ze stadionu v Drnovicích domů k sobotnímu obědu zklamáno.
„S výkonem týmu panuje velká nespokojenost. Utekl nám hned úvod, kdy jsme iniciativu přenechali soupeři, zasáhl nás vedoucí gól soupeře. Ofenzíva byla příliš statická, viděl jsem tam málo pohybu, málo balonů za obranu. Druzí jsme byli v získávání odražených míčů. Nedokázali jsme centry dostávat ze stran do pokutového území tak efektivně, abychom si vytvořili tlak. Nezahrávali jsme dobře standardky,“ vypočítával neduhy svého celku vyškovský kouč Jan Kameník.
Po slabém prvním poločase a při skóre 0:2 začal míchat sestavou, v 72. minutě už měl vystřídáno, některým hráčům měnil posty. Efekt to přineslo jen u Toma Ulbricha, jenž nastoupil z lavičky a po pěti minutách na hřišti snížil na 1:2. To bylo ze strany Vyškova vše.
„Dnes jsme byli neúspěšní z mnoha důvodů, které si musíme vyhodnotit. Dostali jsme facku. Budu doufat, že takový výkon nezopakujeme a že se budeme na jaře jenom zlepšovat,“ pronesl Kameník.
Na to, že Vyškov po odložení zápasu minulého kola ve Vlašimi (kvůli nemoci v kádru soupeře) nebyl v tempu, se vymlouvat nechtěl. „V týmu je dostatek zkušených hráčů, kteří měli být lépe připraveni,“ řekl jasně.
Pořád nejsme sexy adresa. Kouč Vyškova o české ose týmu, posilách i ambicích![]() |
Dílčí radost mohl mít snad jen Ulbrich, jehož čtvrtý gól v sezoně prohru Vyškova zmírnil. V jarní premiéře si musel zvyknout na novou situaci v podobě začátku na lavičce náhradníků. Na podzim byl v základní sestavě hned patnáctkrát, v sobotu musel na vběhnutí na trávník čekat do 72. minuty.
„Náročné to bylo, nejsem na to zvyklý. Člověk udělá jeden sprint a je zahlcený. Šel jsem tam, abych hru pozvednul, dal jsem gól, možná se mi to trochu podařilo. Uvidíme, jak to bude příště,“ pokrčil rameny.