Karel Kroupa mladší, Jan Polák, Aleš Schuster, Martin Sus... a od začátku července i David Pašek a Marek Střeštík. Druholigový Prostějov aby bývalým brněnským fotbalistům na dojíždění pomalu pořídil mikrobus. „Je nás hodně. Do jednoho auta jsme se nevešli, tak teď dojíždím sám,“ prohodil Střeštík včera.
S Prostějovem byl dohodnutý už déle, musel ale dokončit smlouvu v maďarském Győru. Od minulého týdne se pak mohl zapojit do přípravy s novým týmem.
Proč je jím Prostějov, a ne Brno?
Už minulý rok se ozval a mně se líbilo, jak jednal. Všechno bylo korektní. Tehdy jsem řekl, že mám možnost ještě na rok jít do Maďarska, což jsem preferoval. Letos v dubnu se ozvali znovu, a to už jsem věděl, že se chci vrátit domů. Prostějov se ozval jako první a já už jsem nad ničím jiným nepřemýšlel. Prostě jsem to vzal.
Zbrojovka zájem neprojevila?
Minulý rok nějaká jednání proběhla. Necítil jsem ale z Brna, že by nějak úplně chtěli, abych se tam vrátil. Letos už neproběhlo nic.
Takže spíš oťukávání?
Bavil jsem se s (majitelem Zbrojovky) panem Bartoňkem. Člověk hned na prvním jednání vycítí, jestli druhá strana zájem má, nebo ne. Z Prostějova jsem cítil pravý opak než z Brna.
Ovšem v Brně se formuje tým na útok na postup, ambice Zbrojovky sahají výš než ambice Prostějova. To vás nezviklalo?
Zbrojovka může mít vyšší cíle, ale jsem takový člověk, který na první dojem hodně dá. Proto když se Prostějov letos ozval znovu, neřešil jsem nic jiného.
Marek Střeštík před odchodem do zahraničí v dresu Brna
Osm let v zahraničí stačilo?
Sedm let tam se mnou byla i manželka, poslední roky se synem. Malý tady loni nastoupil do školky a rok bez nich byl v Maďarsku složitý. Hodně jsem cestoval a cítil jsem, že chci být doma s rodinou. Další rok bez manželky a syna bych dával špatně.
Prostějov vás bere do středu zálohy, je to tak?
Je.
Míval jste na tomto postu někoho jako vzor, když jste vyrůstal?
S fotbalem jsem začínal na Slovensku, v Komárně, hrával jsem na kraji zálohy a mým idolem byl Szilárd Németh. Taky rodák z Komárna, dotáhl to až do Premier League. On byl mým vzorem, když jsem se snažil „vykopat“ někam dál.
Kde u vás došlo k přerodu z krajního na středního záložníka?
Už tehdy jsem cítil, že se mi uprostřed zálohy hraje líp, ale přišel jsem do Brna a tam byl na středu přetlak. Musel jsem na kraj. Jinak jsem ale i v reprezentaci pod trenérem Soukupem, který působil rovněž v Brně, hrával na podhrotu. To jen Zbrojovka uplatňovala takový styl hry, že jsem tam měl místo na levném kraji.
Zamlouvá se vám začátek v Prostějově?
Jsem tam teprve týden, ale první dojmy jsou super. Je to moc sympatický klub, sice menší, než jsem byl zvyklý z Maďarska, ale o to domáčtější.
Nastoupit jste mohl o hodně později, než jste se domluvili. Štvalo vás, že musíte do konce června trčet v Győru?
Mrzelo mě to hodně, jinak to bohužel udělat nešlo. Fotbalový život je takový. Musel jsem to tam dokroutit, dlužili mi nějaké peníze, naštěstí je už červenec a můžu být s mančaftem.
Přenesl jste si něco z Maďarska zpět domů, lidsky či herně?
Osm let jsem tam žil pořád jako Čech, což bylo v některých věcech složité, hlavně z hlediska mentality. Oni ji mají jinou. Za těch osm let se člověk změní, lidsky i fotbalově. Co jsem poznal, tak v Maďarsku se hrálo víc po zemi. Když jsme hráli proti mančaftům z Česka, tak ty to víc nakopávaly než my.
