Divizní „kopáči“ z okrajové části Brna v tuzemském poháru senzačně přemohli pražskou Slavii, tehdejšího mistra a účastníka Ligy mistrů. „Když si na to vzpomenu, pořád mám husí kůži,“ hlásí Rudolf Čampa.
Věrný obránce je posledním z mužů pyšnících se slávistickým skalpem, který pořád válí za SK Líšeň. Ve středu se však znovu potká s dávnými spolubojovníky, aby si v exhibičním mači proti Slavii dali repete. „Už kolem toho běhám tři měsíce. Kdybych to věděl, tak bych do toho nešel,“ směje se Čampa. „Ale doufám, že si to všichni spolu s Líšeňáky užijeme.“
V domácím dresu se má dát dohromady navlas stejná sestava, která dosáhla legendární výhry 4:3. „S některými kluky se uvidím právě po těch deseti letech, třeba David Cupák (jmenovec futsalového reprezentanta z Brna - pozn. red.) od té doby pořádně neměl na nohách kopačky. Jde hlavně o to, že se znovu sejdeme,“ vysvětluje Čampa.
Pod hlavičkou Slavie se nepředstaví žádný z přímých pamětníků jejího kolapsu, jako host by však měl dorazit alespoň tehdejší kouč a nynější vládce národního týmu Karel Jarolím. Na hřišti se pak objeví soubor osobností pražského klubu v čele s někdejšími reprezentanty Pavlem Kukou, Ivo Ulichem a Lukášem Doškem.
Středeční program začne na líšeňském stadionu v 15 hodin, samotný zápas by měl mít výkop o hodinu později. Vstupné je v symbolické výši 50 korun na tribunu a 30 kolem hřiště. „V předprodeji se vyprodala celá tribuna, o celkové návštěvě rozhodne počasí. Ale ozývá se mi spousta patriotů, kteří tam tehdy byli a chtějí si zavzpomínat,“ podotýká Čampa.
Před deseti lety přivedla Líšeň dvě tisícovky fandů do transu, když nad favoritem vedla už 4:1 a ustála i závěrečnou zteč slávistů. „Kdyby se ten zápas hrál tisíckrát, vyhráli bychom asi jenom ten jeden. Proměnili jsme veškeré šance, fantasticky nám zachytal gólman, všechno se sešlo dohromady,“ líčí po letech Čampa. „Taky pomohlo, že jsme byli výborná parta. Bago jsme hráli už hodinu před tréninkem, scházeli jsme se i mimo hřiště.“
Od té doby v Líšni vyrostla nová tribuna i zázemí, klub nyní působí o patro výš, tedy ve třetí lize. Ale jeho duch zůstal stejný. „Vždycky to bylo postavené na dobré partě, která je tu pořád. Nejsme profesionálové. A ani bychom to nechtěli měnit,“ hlásí Čampa.