Taky Jan Hlavica (25 let) měl nabídky. Přesto zůstal v Líšni. Jako asi jediný z těch, kolem nichž přestupová lasa kroužila.
„Necítím mrzení nebo smutek, že jsem nepřestoupil. Za Líšeň hraju rád,“ říká přesto obránce skromného klubu z brněnské periferie.
Pozorujete kolem sebe nadšení, že první jarní zápas v neděli v Hradci už se blíží?
Cítím velké odhodlání. Došlo k celkem velké přestavbě týmu, pomohlo to ke konkurenčnímu boji v zimě. Spousta hráčů nevěděla, na čem je, nutilo je to k tvrdé práci. Fyzicky jsme nachystaní dobře. Myslím, že i herně už to zase vypadá trochu líp, pracovali jsme na novém rozestavení.
„Pořád budeme hladoví, agresivní a běhaví. Budeme dravé mladé mužstvo.“ |
Tušíte, co od Líšně čekat?
Myslím, že se budeme dál prezentovat obdobným stylem fotbalu jako na podzim. Jaro bývá ve fotbale jiné, zápasy mívají jiný charakter, ale my pořád budeme hladoví, agresivní a běhaví. Budeme mladé dravé mužstvo. Neustoupíme k tomu, že začneme bránit a zaparkujeme autobus, abychom měli body. Na to ostatně ani nemáme typy hráčů. Očekávám, že zase budeme trápit i ty největší favority.
Jste s množstvím nových hráčů zase v roli nováčka, jako jste byli na začátku soutěže?
Takhle jsem o tom nepřemýšlel, ale když se ptáte, do jisté míry to smysl dává. Přišli kluci, kteří jsou ve stejné pozici, jako jsme byli my před půlrokem. Moc toho za sebou ve druhé lize nemají. Na druhou stranu osa našeho týmu si druhou ligu vyzkoušela, stejně jako celý klub, naše vedení. V úplně stejné pozici tedy nejsme, víme, co od soutěže čekat, ale pro některé kluky to bude velká výzva, to ano.
A vy jste mezi nimi zůstal, ač nabídky jste měl. Ustaly na začátku ledna se začátkem přípravy, když jste oznámil, že Líšeň neopustíte?
Ještě to nějaký vývoj mělo, ale moje dohoda s klubem byla taková, že zůstanu, pokud nepřijde nějaká extrémně zajímavá nabídka pro klub i pro hráče. Určitá vyjednávání sice pokračovala, ale tak exkluzivní nabídka se neobjevila, a tak jsem si řešil jen Líšeň. Jsem připraven hrát za ni dál.
Zamrzí to?
Budu upřímný. Když jsem jednal s jinými kluby, které mají vyšší sportovní ambice než Líšeň, tak mě to hodně zajímalo a naslouchal jsem. Nicméně dopadlo to takhle a já necítím nějaké velké mrzení nebo smutek, že jsem zůstal. Jsou pro to dva důvody: mám Líšeň fakt rád a rád za ni hraju a líbí se mi, jak se tým posouvá, a jsem rád, že jsem u toho. Druhá věc je, že pokud budu dál podávat stejně kvalitní výkony, tak šance může zase přijít. Neříkám, že jsem měl poslední šanci v životě přestoupit. Jsem racionální. Pokud nabídka přijde v létě, tak si myslím, že by mi Líšeň nebránila a podpořila mě.
Mluvilo se o zájmu Zbrojovky a Opavy.
Opava v tom nebyla, Zbrojovka ano, ale nechci být dál konkrétní. Ze druhé ligy to byly dva kluby a z první ligy jsem byl v užším kontaktu taky se dvěma.
Rovnou jste ale taky řekl, že přání Líšně je, aby se už dál neoslabila a vy jste zůstal.
Ano, to je pravda. Mám platnou smlouvu v Líšni, kterou musím respektovat, a teď v zimě nebylo v zájmu klubu mě někam pouštět s ohledem na to, kdo už odešel. Dohodli jsme se, že zůstanu.
Těšíte se na atraktivní jaro? Do Líšně přijedou Zbrojovka, Jihlava, Dukla Praha, Pardubice...
Už v zimní pauze jsme se o tom hodně bavili s klukama v šatně i s vedením. Očekávání jsou vysoká, už na podzim chodilo hodně lidí. Byli jsme druzí v návštěvnosti, s tím, že teď přijedou ještě větší kluby a návštěvnost může ještě růst. I když je otázka kam až, protože náš areál není nafukovací.
Zůstala v něm montovaná tribuna za brankou?
Zůstala větší varianta tribuny, přesto na derby se Zbrojovkou nebo na lídry soutěže může být pro některé fanoušky problém se dovnitř dostat. Zájem může být enormní. Řeší se, jak lidem nabídnout variantu, aby byli u toho, je toho spousta. Od obrazovek venku přes další tribunu...
Co třeba sehrát derby na stadionu za Lužánkami? Byl byste pro?
Nejen já bych byl určitě pro, i fanoušků by přišlo jistě víc, někteří by přišli jen kvůli Lužánkám. Ale to není otázka na hráče. Co vím, tak na podzim se o tom mluvilo, od té doby jsem o tom už ale neslyšel. Na to musí odpovědět někdo jiný.
Je pro vás zájem fanoušků zavazující?
Částečně je, ale my máme trpělivé fanoušky. V prvních čtyřech zápasech doma jsme nevyhráli, měli jsme spoustu remíz, a oni si to stejně užívali. Situace, v jaké se klub nachází, je pro ně přijatelná, a než aby chodili házet na hřiště pivo nebo nadávat, tak si to chodí užít. Ano, závazek pro nás jejich podpora představuje, chceme vyhrávat, ideálně pokaždé, ale není to tak, že největší tlak bychom cítili od fanoušků.
Taky pomýšlíte hlavně na záchranu, nebo se vám ze středu tabulky dolů moc koukat nechce?
Pozice, ve které jsme (8. místo, na sestup náskok 13 bodů), nás opravňuje dívat se i před nás. Na druhou stranu zůstáváme realisté a největším krátkodobým cílem byla záchrana. Primárně se budeme soustředit na ni. Nejsme však v situaci, kdy bychom měli přemýšlet, kde pobrat těch pár bodů, abychom měli klid s udržením. Pokud chytneme start a povedou se nám první dva tři zápasy, můžeme se dívat na vyšší příčky.
Zmínil jste, že jste v přípravě museli vstřebat jiný herní styl. V čem spočívá?
Máme víc variant, ty dvě základní jsou v tříobráncovém a čtyřobráncovém systému. Víc jsme se museli učit systém s třemi obránci.
Ten jste přece hráli už na podzim pod předchozím trenérem Machálkem.
My jsme tři vzadu zůstali, to ano, ale před námi se rozložení hráčů celkem měnilo, takže jsme to do sebe museli dostat, abychom byli efektivní v presinku, nepropadali jsme a byli jsme schopni si dostatečně otvírat hřiště, když máme míč. Dochází k tomu, že „nahoře“ nejsou dva útočníci, ale tři. Od záložníků je potřeba prostor za nimi vnímat jinak a zacpávat jiné díry.
A ta druhá varianta?
To je čtyřobráncový systém, kdy hodně záleží na tom, jaký je stav a co potřebujeme hrát. Tam je možností, jak hrát, víc.
