Když je něčeho příliš, často se to přejí, omrzí, zevšední. V případě Jana Koudelky a střílení branek to však zjevně nehrozí. „Jsem takový, že mě gól vždycky potěší,“ usmívá se 24letý fotbalový kanón z Blanska.
A že jich dává! Zatímco i vyhlášení střelci počítají své zásahy během jedné sezony spíš v jednotkách, u něj jdou cifry do desítek. „Samotného by mě zajímalo, kolik gólů jsem dal. Ale záznamy si nevedu,“ povídá Koudelka.
Nebyly by to snadné počty. Šutér původem ze Suchého totiž skóruje ve velkém ve všech možných odnožích fotbalu: v tom klasickém, malém, ale také ve futsalu. „Nejlepší je to prostřídat, to se pak těšíte na všechno stejně. Zatím mě to baví,“ oznamuje Koudelka, který má míč u nohy skoro pořád. „Dnů bez fotbalu mám hodně málo,“ přiznává.
Přitom není ryzím profíkem. „Fotbalem jsem se živil v Prostějově. Teď mám nějaké brigády, abych to všechno stíhal,“ přibližuje.
Jeho prioritou je klasický fotbal, v němž po letním návratu kope za Blansko v MSFL. Přestože kvůli zdravotním problémům naskočil do ročníku později, s pěti trefami je nejlepším střelcem týmu. „Většinou hraju v záloze, kde mám ofenzivní úkoly. Mám střílet góly a nahrávat, zatím to nějak zvládám,“ popisuje Koudelka.
Blansko na jeho schopnosti hodně spoléhá. Tým do třetí nejvyšší soutěže vyskočil loni s přispěním bývalých ligistů Petra Švancary, Pavla Mezlíka a Františka Schneidera, po sezoně se však všichni rozprchli. Nováček se tak pere o záchranu. „Tihle tři byli v divizi rozdíloví hráči, chybí nám i svými osobnostmi. Teď máme mladé kluky, kteří hrají také výborně, ale chybí nám zkušenost,“ sděluje Koudelka.
Ten si místo tréninku v týdnu občas odskočí na malou kopanou, v poslední době moderní odnož fotbalu s pěti hráči v poli. V ní válí za tým Blanenska vDRFG Superlize, tedy nedávno založené celostátní soutěži. V pěti letošních duelech zatím nastřádal šest zářezů.
„Je to hodně podobné fotbalu a superliga má dobrou úroveň. Většinou v ní nastupují kluci, co hrávali celkem vysoko velký fotbal,“ líčí Koudelka, který je zároveň oporou české reprezentace. S ní se podíval na světový šampionát do USA, přivezl si také medaili z mistrovství Evropy. „V malé kopané je skvělé, že se podíváte do zajímavých částí světa a ještě si u toho zahrajte fotbal, který vás baví. Je to taková odměna,“ pochvaluje si blonďatý zabiják.
Zcela zvláštní kapitolou je pak futsal, v němž se baví s partou kamarádů v blanenském PRO-STATICU. V krajském přeboru nemají konkurenci, Koudelka tak v této sezoně za pouhé tři zápasy zvládl těžko uvěřitelných 17 zásahů.
Co jeho přítomnosti říkají nebozí soupeři? „Netuším, s nikým jsem se o tom moc nebavil. Ale nevím, jestli k nám ještě někdo bude chtít přijet,“ prohodí chlapík, který futsal hraje čistě pro zábavu. „Od fotbalu a malé kopané se dost liší, ale hraje se víc s balonem, což mi vyhovuje. S klukama vůbec netrénujeme, na zápasy chodíme většinou v pěti nebo šesti. O postupu jsme se ještě nebavili, uvidíme, jak na tom budeme na konci.“
Otázkou také je, kam Koudelku dovedou jeho střelecké schopnosti. „Možná se vrátím do Prostějova na zimní přípravu, rád bych zkusil druhou ligu,“ odhaluje fotbalovou výzvu. „S futsalem by asi byl konec, ale chtěl bych se domluvit tak, abych stíhal aspoň malou kopanou.“
Pak by se jeho bohatá gólová sbírka mohla dál utěšeně rozrůstat.
