Situace v klubu se částečně ustálila. Zůstal byste rád i dál?
Ano. Žijeme v Budějovicích s rodinou, děti chodí do školy a školky, manželka tu má práci. Jsme tu spokojení. Ve fotbalovém životě se to může změnit ze dne na den, ale rád bych tu zůstal. Cítím se dobře, chci hrát co nejdéle. Ale musí to dávat smysl. Uvidíme, co bude dál s klubem. Nechci říkat, že se neví, ale nějaké změny přirozeně nastat mohou. Už jsme ohledně budoucnosti společně seděli, ale uvidíme dál.
V létě jste dlouho trénoval bez smlouvy, nakonec jste ji získal. Ovlivnilo to váš začátek sezony? Po trochu slabším úvodu jste se rozehrál a dával i góly.
Po minulé sezoně jsem ještě za bývalého vedení a trenérů nabídku měl. Ale nechtěl jsem spěchat, když se klub prodával. Bylo jasné, že přijdou noví lidé, kteří mě nemusí chtít. I po prodeji o mě byl zájem, takže to bylo jednoznačné. S rodinou jsme se stěhovat nechtěli. Na podzim jsem se cítil stále lépe, o góly už mi nejde. Hlavní je, že se začalo dařit týmu.
Opavský kapitán Jiří Janoščín tlačí na českobudějovického útočníka Jiří Skaláka.
S čím půjdete do jara?
Teď máme čas na přípravu, není se na co vymlouvat. V létě se všechno seběhlo ze dne na den, což minimálně začátek sezony ovlivnilo, než si všechno sedlo. Postupně byl vidět náš styl hry, dorazily i výsledky. Pohyb v kádru byl velký, ale sestava se časem ustálila. Uvidíme, jaký budeme mít tým na jaro.
Těšil jste se zpátky do týmové přípravy?
Ano. Už po Novém roce jsem říkal, že je pauza hrozně dlouhá. V prosinci jsem v kariéře mockrát neměl takhle dlouhé volno. Odpočinul jsem si, ale už jsem se těšil na klasický tréninkový režim.
V součtu budete bez soutěžního zápasu téměř čtyři měsíce. To je docela extrémní, ne?
Pauza je až nesmyslně dlouhá. Po posledním zápase jsme ještě trénovali, pak jsme měli volno. Zase kdybychom tréninky neměli, tak přijdeme o kondici, to také není dobře. Loni v první lize byla zimní příprava dlouhá asi jen měsíc, teď je naopak skoro dva. Aspoň se můžeme dobře připravit na jaro.
Začátek provázely silné mrazy. Jak se trénuje v takovém počasí?
Není to vůbec příjemné. Trénujeme na umělé trávě, ta je zmrzlá, což znamená vyšší riziko zranění. Nejedeme na soustředění do tepla, musíme si poradit v domácích podmínkách. Každý se musí hlídat, aby nebyl nemocný.
To platí dvojnásob pro hráče z Afriky. Zvykají si?
Jsou zachumlaní, zmrzlí. Ale už v prosinci jsme trénovali, když byl mráz a sníh, tak si postupně zvykají. Také mají raději jiné podmínky, ale musí se s tím vypořádat.
Na umělé trávě tělo fotbalisty trpí. Co vás nejvíc trápí?
Dvakrát operované koleno. Když celou přípravu strávíme na umělce, tak mi koleno začne otékat. Ideální to není, snažím se to hlídat a snad mě to nebude moc omezovat.
Čeká vás devět přátelských zápasů, hned pět s rakouskými týmy. Líbí se vám to?
Jo, s rakouskými týmy hrajeme v přípravě celkem běžně. Je to lepší, poznáte nové herní styly i soupeře. V Česku každého znáte. Devět přátelských zápasů je dost, ale máme na to dva měsíce.
Tisková konference Dynama a její účastníci (zleva) sportovní ředitel Michaël Michée, trenérřiPedro Resende a Miguel Santos, úplně vpravo kapitán Jiří Skalák.
Portugalský kouč Pedro Resende je rozmrzelý, že zatím nemá posily. Se smlouvou je na tom jako vy, platí mu do konce června. Jak se vám pod ním hraje?
Je to kvalitní trenér. Nastavil systém, který nám pomohl. Řada lidí kolem fotbalu říká, že je jasně vidět, jak hrajeme. Má na tom velké zásluhy. Viděl jsem ve světě, jak se má dělat fotbal, a on to splňuje. Jsem rád, že je tady. Má velké předpoklady, že může jednou získat velké angažmá.
To je velká pochvala.
Kvality na to určitě má. Problémem pro něj je, že nemá potřebnou licenci. Kdyby ji měl, tak už si třeba vybírá z jiných nabídek. Vidí fotbal správně, dokáže soupeře přečíst. To je hrozně důležité. Může mít nabídky z Česka i odjinud.
