Někdy podobné facky mohou tým srazit na dno, nebo ho naopak vyburcovat. Co podle vás bude platit pro vaše svěřence?
Všechno jsme si rozebrali, řekli si spoustu věcí a já doufám, že to všechno bude jen ku prospěchu. Věřím, že pro nás porážka s Varnsdorfem bude to správné nakopnutí, abychom se probrali.
Skoro to vypadá, jako by se vaši hráči neuměli naladit na soutěžní vlnu. Je podle vás možné, že je absence divácké kulisy pořád drží v nějakém přípravném módu?
Je jasné, že spousta věcí je spjatých s dlouhým výpadkem. Každý se s takovou věcí rve jinak. Může v tom být i kulisa, ale já si myslím, že vždycky by to hlavně mělo být o připravenosti nás všech na každý jednotlivý zápas. Nachystat se v hlavě, protože jakmile vám nefunguje hlava, nefunguje ani zbytek těla.
V tom případě se na zápas s Varnsdorfem naladila jen málokterá hlava vašich svěřenců...
Působili jsme bezradným dojmem, což jsem doma dlouho neviděl. Vlastně bych řekl, že takhle špatně jsme za dobu mého působení v Jihlavě ještě nehráli. Vždyť jsme vystřelili snad jen dvakrát na bránu.
Cítil jste už před utkáním, že se s týmem něco děje?
Vůbec ne. Jenže v zápase nám pak nefungovala spousta věcí, hráči jako by ztratili všechny návyky, které jsme až dosud pilovali.
Na druhou stranu, předtím jste doma devětkrát v řadě vyhráli a nic přece netrvá věčně...
Jasně, vždycky přijde nějaký ten výpadek, občas to prostě nejde, nedaří se. Jenže pak je to o tom, aby hráči uměli zapnout morální vlastnosti a jít takzvaně přes závit. A mně tam u našich kluků právě takové zapálení chybělo. Aby se třeba i povzbudili, nebo klidně seřvali. Když totiž budu řvát jen já, tak to nemusí být úplně přínosné.
Co prožívá trenér na lavičce, když se týmu nedaří? Je to bezmoc, vztek...?
Člověk se samozřejmě snaží nějak reagovat, třeba střídáním. Taky bouřka byla o přestávce v kabině. Ale jasně, jak jste řekla, je to hlavně o bezmoci, beznaději a jen si zoufale přejete, aby se mužstvo chytlo. Každopádně už nemá cenu se v tom, co bylo, šťourat. Pitvali jsme to v sobotu, v neděli měli mít kluci volno, ale zase jsme jim dali trénink... Takže je taky potřeba kluky nějak psychologicky uvolnit. Musíme se z toho dostat společně, jsme jeden tým. A my se z toho dostaneme.
Jihlavský trenér Radim Kučera
Opravdu věříte tomu, že už v Líšni (hraje se v úterý od 17 hodin) všechno to, co vám minule u hráčů chybělo, skutečně zase najdete?
Stoprocentně! Hráči jsou si vědomi toho, jak hráli, a každý se zlepší. Předvedeme týmový výkon. Jasně, teď jsme trochu ztratili, ale každý tým časem něco ztratí a pořád zbývá do konce jedenáct kol. Jsem přesvědčený, že tohle mužstvo má kvalitu i charakter na to, abychom se zvládli dotáhnout zpátky.
Na podzim jste pro hráče vypsal motivační prvek, že pokud dají gól přímo po standardce, tak jim zaplatíte večeři. Co vyhlásit něco podobného i teď na téma vítězství?
Já jim milerád koupím večeři po každém vyhraném zápase. (směje se) Ale ono to časem ztratí efekt. Navíc každý má přece svoji vlastní motivaci.
