„Před rokem a půl mi v Písku spočítali, že za sedm let, co tu jsem, jsem nastřílel sto gólů,“ říkal v lednu. A vzhledem k tomu, že v minulé sezoně jich nastřílel 27 a v té probíhající dva, jen ten písecký počet hodně stoupl. „Nikdy jsem si statistiky nevedl, ale myslím si, že kolem čtyř stovek jich bude,“ vypočítává Jan Zušťák.
Už v minulosti totiž byly sezony, kdy se trefil třeba třicetkrát v ČFL, a stejně mu to nestačilo na titul nejlepšího střelce. „Ten pocit, když dáte gól, se nikdy neomrzí. Nikdy jsem nebyl brejkový typ, ale útočník do vápna. I proto se raduju za mužstvo, které na mě dře,“ vysvětluje kanonýr.
V jeho případě střílel góly za Příbram, Blšany, Strakonice, Prachatice, Milín, Vlašim, Turnov, Písek nebo Tábor. Všude tam totiž otec syna Honzíka a dcery Natálky hrál. „Jsem hráč, který by hrál všude stejně. Záleželo na klucích, které jsem měl kolem sebe,“ myslí si.
Hrál i proti Aston Ville
Když přišel do tenkrát druholigové Příbrami, kolem něj hráli Knoflíček nebo Čabala. Později si zahrál i ligu s Kuličem, Jarolímem nebo Horstem Sieglem.
„Právě v Příbrami jsem zažil asi nejlepší sezonu, kdy jsme skončili čtvrtí v lize a zahráli jsme si i pohár Intertoto Cup. Dostali jsme se i do čtvrtfinále, kde jsme nastoupili proti Aston Ville. Hrát v Anglii byl velký zážitek,“ vzpomíná na léta pod trenérem Jiřím Kotrbou.
V Příbrami zažil od poloviny 90. let spoustu sezon. I když řadu z nich hostoval v jiných klubech. Třeba v Blšanech se potkal v jednom týmu s Petrem Čechem.
„Tenkrát jsme mívali tréninky jednou denně dopoledne asi na hodinku. My pak odjížděli někam na kafe a Petr tam pořád skákal. Smáli jsme se mu, ať jede s náma, a on, že si dá ještě hodinku navíc. A vidíte. On je v Chelsea a já v Písku,“ usmívá se dnes Zušťák.
Když v roce 2007 přišel do Písku z tehdy třetiligových Prachatic, byla to překvapivá zpráva. Sám pak na jaře v krajském přeboru skolil pěti góly Vodňany. O rok později nasázel v jednom divizním zápase Královu Dvoru šest branek. „To bylo asi nejvíc, co jsem kdy dal v jednom zápase. Byl jsem i v televizi v rubrice Borec na konec,“ připomíná.
Dnes už velké fotbalové ambice nemá. Je smířený s tím, že na jaře začne jako náhradník a žolík pro písecké mužstvo. Ačkoliv má nabídky i z jiných jihočeských celků, chce zůstat i nadále v Písku. „K narozeninám si přeji hlavně zdraví pro sebe i rodinu a pak záchranu pro Písek v ČFL. Jsem přesvědčený, že se nám to povede. Třetí liga sem patří,“ dodává.
