„V Česku se fotbalem do konce života nezabezpečíte a zase bůhvíjaký hráč jsem asi nebyl, abych přestoupil do ciziny. Všechny šance mi utekly. Jsem rád, že jsem z profesionálního fotbalu vypadl dřív a mohl si najít svoje uplatnění. Že ve třiceti letech nekoukám a nevím, co budu dělat,“ osvětluje.
V Praze se točí kolem rodinného podniku. „Máme restauraci. Americký bar, hamburgery a tak. Sestra žila dvanáct let ve Spojených státech,“ prozrazuje Svátek. „Všechno kolem gastra mě začalo bavit.“
Sám se k plotně někdy taky postaví. „Vyučený nejsem, ale když mi vypadne kuchař, nemám problém zaskočit,“ nezdráhá se ohánět vařečkou. „Kuchtil jsem i na dvou festivalech pro firmy. Ukazoval jsem nějaké věci z modernější kuchyně, která mě baví. Nejradši dělám mexické speciality, novější trendy. Složitější věci nevařím rád, ale mexická kuchyně je hrozně jednoduchá.“
Fotbal a restaurace, to jsou úplně jiné světy. „Při fotbale jsem odtrénoval a měl jsem volno celý den, někdy sem tam regenerace. Tady jsem dvanáct hodin v práci, baví mě o podnik se starat a nechci to nechávat na ostatních.“
O to víc si pak užívá na trávníku. S Lovosicemi ovládl divizi B a postoupil do 3. ligy, v níž bude klub figurovat pod názvem FK Litoměřicko.
„Všichni tady dělají fotbal po práci. Já jezdím dvakrát týdně trénovat. A zase s radostí! Tréninky Karla Zuny mají úroveň, strašně se na ně těším. To by mi chybělo, proto nechci přestat. V kabině je sranda, vyčistím si hlavu od práce. A začíná to už v autě, jede nás z Prahy pět,“ líčí autor 12 ligových gólů ve 111 zápasech. „Osobně budu muset trénovat víc, na 3 .ligu by to nestačilo. Mezi ní a divizí je největší skok.“
Čím Lovosice na postup dosáhly? „Týmovou hrou. Nemáme nějaké individuality, většinu zápasů jsme vyhráli o gól, otáčeli jsme, dotahovali. V tom se ukázalo, jaká je tady parta,“ vyzdvihuje.
Teď si fotbal užívá, poznal však i jeho odvrácenou stranu. Nejdřív v Českých Budějovicích, kde skončila jeho prvoligová éra.
„Měl jsem tam osobní problémy, když to vedli pan Kotrba s panem Tobiášem. Postupně jsem ztrácel motivaci hrát na vrcholné úrovni, do toho přišlo dvakrát zraněné koleno,“ vzpomíná na svůj konec. Ještě to zkusil ve 2. lize, ale už chyběla chuť. Předtím působil i v Opavě, v Plzni nebo v Jablonci.
Druhou fotbalovou skvrnu zažil v třetiligové Roudnici, kde vypukla sázková aféra. On do ní zapletený nebyl, zaskočilo ho to.
„Jednoho dne jsme měli ve středu zápas a volají mi, že sebrali sedm hráčů. My s Tomášem Hrdličkou a Karlem Kratochvílem, tedy tři nejstarší, jsme byli jediní, kdo to nevěděl. Jestli prokázali, že se někdo snažil domluvit výsledky, tak bohužel naše snaha přišla vniveč,“ mrzí ho stále.
Teď bude ve 3. lize zpátky. A hrát se bude v Litoměřicích, kde je větší divácké zázemí. „Což je dobře. Když v Roudnici přišlo tisíc lidí, fotbal měl hned jinou úroveň,“ těší se. Tedy pokud bude pokračovat. „Vyřešíme to po posledním kole.“
V něm v sobotu Lovosice od 10.15 hostí Souš a půjde o postupové oslavy. Svátek ani po nich neshodí plnovous, nebyl totiž součástí žádné sázky.
„Jednou jsem se prostě rozhodl, že se nebudu holit, a nějak se mě to drží. Chvilková módní vlna,“ tvrdí muž s vizáží Krakonoše. „Přítelkyni to naštěstí nevadí. Kdyby jo, jsem hned oholený,“ zubí se.
