"Po tom minulém zklamání v Mostě je super, že nám teď stejným způsobem utkání vyšlo," prohlásil spokojeně jednadvacetiletý forvard.
Po takovém průběhu jste si museli pořádně oddechnout, že?
To nepochybně. Jak bylo vidět, Vltavín postavil před bránu autobus a my jsme se tam nemohli celou dobu dostat. Jsme rádi, že jsme alespoň v samotném závěru dali toho góla, protože úplně stejným způsobem jsme dostali branku v tom posledním utkání v Mostě. Těší mě, že se nám to teď vrátilo a že jsme vývoj dokázali otočit na naši stranu.
Jan HodasHráčský profil Jana Hodase najdete ZDE. |
Nastoupil jste se zavázanou rukou. Co se vám stalo?
Asi před týdnem jsem si na tréninku zlomil prst. Je to nepříjemné, jelikož jak soupeři vidí nějakou bandáž, tak po mně pořád chmatají. Věděli o tom, že je to pro mě citlivé, ale snažil jsem se, aby mě to nijak nelimitovalo.
Na trávníku jste byl od první minuty. Jak se vám hrálo v základní sestavě?
Kvůli tomu defenzivnímu stylu se mi nehrálo moc dobře. Museli jsme se spíše spoléhat na dlouhé balony do vápna, kde to bylo o soubojích. A ty jsem bohužel moc nevyhrával.
Dlouho jste se trápili s nepřesnými centry. Kde byla chyba?
Těžko říci. Snažili jsme se hru nějakým způsobem zrychlit, dávat si balony rychle od nohy, abychom si vytvořili díry. Ale Vltavín byl dobře kompaktní a organizovaný. Obtížně jsme se přes ně dostávali, a když už jsme dostali míč do souboje, tak už to bylo buď a nebo.
Letos poprvé jste neinkasovali. Zápas bez obdržené branky vás asi povzbudí, že?
Trenér na nás apeloval, abychom už konečně hráli vzadu s nulou. Co si budeme povídat, Vltavín neměl absolutně nic, takže jsme naprosto spokojeni.
Výkony obou týmů bedlivě pozorovali z tribuny hradecký skaut Ladislav Škorpil a trenér Luboš Prokopec. Všiml jste si jich?
Vůbec jsem je nevnímal. Ani netuším, že tu byli.
