"Hráli jsme proti týmu ze třetí ligy a rozdíl by měl být znát. Jenže to bylo obráceně. Jako by HFK hrál první ligu a my třetí," výstižně hodnotil jabloneckou blamáž jeho nejlepší hráč, brankář Michal Špit.
I on si musel opakovat, že spoluhráči jsou ti pomalejší – v zeleném. Jen díky němu inkasoval Baumit "pouze" od Dadáka, Richtera a dvakrát od Poláka. "Zápas mohl skončit 6:1. Ukázali jsme, že jsme dobří fotbalisté. Škoda, že se už hraje dvoukolově. Na kluky jsem hrdý," prohlásil zkušený trenér Hanáků Petr Uličný.
K postupu bude jeho svěřencům stačit v odvetě i porážka o gól, ale na sever Čech si 10. listopadu mohli přivézt ještě větší náskok.
Až v páté minutě nastavení středečního souboje snížil na rozdíl dvou branek z penalty střelec David Lafata. Pokutový kop byl pořádně přísný. Rozhodčí Mikel jej nařídil za ruku ve zdi po předchozí standardní situaci. "To byl od sudího zářez. Mrzí mě to, protože tohle se nedělá,"mračil se Uličný.
HFK dostal také první gól z penalty, tentokrát však po faulu Kováře o ní nikdo nepochyboval a Pekhart trestal. Zní to paradoxně, ale vítězství 4:2 je pro Holici kruté. Tým, který táhnou bývalé opory Sigmy Michal Kovář a Ladislav Onofrej, prvoligistu od první minuty jasně převyšoval.
Jablonec selhal, Holice nadchla. Favorita předčila v bojovnosti, pohybu, ale překvapivě také v kombinaci a technice. Výběr Františka Komňackého nabídl jen zmar a břídilství. Přitom až na Lafatu s Pavlíkem, kteří naskočili do druhého poločasu, nastoupil v plné síle.
"Je to pro nás ostuda. Prvoligové mužstvo nesmí podat takový výkon a vypadat na hřišti místy trapně. Jsem hrubě nespokojený s tím, jak k tomu hráči přistoupili," čertil se Komňacký.
A mezitím se v útrobách stadionu hněvali také vítězové. "Z výkonu rozhodčího jsme roztrpčeni," tlumočil Kovář za kabinu. "O tři branky by nás v odvetě asi neporazili," povzdechl si Uličný.
Jablonečtí domácí souboj už jistě nepojmou jako výlet. Zjistili, že je nečeká snadná práce. "HFK má běhavé mužstvo. Takticky jsou na výši. Přehrát je doma o dva góly bude hodně těžký úkol," uvědomuje si Komňacký, "ale ne nesplnitelný."
