Poslední podzimní zápas na Střeleckém ostrově proti Žižkovu. Stav je 1:1, když v 63. minutě rozhodčí nařizuje penaltu. Míč si staví Táborský a skóruje. Dynamo vyhrává 4:1.
Nebo čerstvější vzpomínka. Březnový zápas s Brnem. Táborský naskakuje do druhého poločasu za stavu 0:2. V 70. minutě střílí z desítky a srovnává na 2:2. Jihočeši pak vítězí 3:2.
A nebo ta úplně nejčerstvější, víkendová. Duel s Pardubicemi, 74. minuta a výhra 1:0.
Tři penalty, tři proměněné.
„Nebojím se zodpovědnosti. Věřím si, i když nejsem na hřišti od začátku. Většinou je to tak, že jdeme pro míč s Jirkou Kladrubským a dohodneme se, kdo kopat bude,“ vysvětluje Táborský.
A že kopnout penaltu ve vypjatém momentu zápasu není jen tak, potvrzuje i ve svých dalších úvahách. „Já vlastně ani nevím, jak bych ty chvíle před tím kopem popsal,“ vysvětluje.
O zahrávání se rozmýšlí hlavně při samotném kopu, ale pomáhá i příprava. „Teď jsem kopal dvě penalty v rychlém sledu za sebou. Proti Brnu jsem to kopnul rychle doprava. A proti Pardubicím jsem to chtěl dát doprostřed branky, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem na videu viděl, že gólman při penaltě proti Chrudimi nechal uprostřed nohy, tak jsem to raději kopnul do strany,“ dodal Ivo Táborský.
Video o soupeřích totiž mají budějovičtí hráči od trenérů připravené dvakrát i třikrát v týdnu. „Dobře udělané. Trenéři se tomu dost věnují a my nad tím diskutujeme. Můžeme říkat i své postřehy,“ přidává Táborský.
I tahle příprava mu pomáhá v tom, že v zahrávání pokutových kopů je ve své kariéře dost jistý. „A pak si vždycky vzpomenu na jednu radu našeho brankáře Zdeňka Křížka, kterou mi dával na tréninku, když si chodím penalty kopnout,“ osvětluje Táborský.
Než před třemi roky přišel na jih, proměnil každou zápasovou penaltu v profi kariéře. „Pak jsem přišel sem, hned jsem nedal v poháru na Motorletu, proti Olomouci při prohře 2:5 a nakonec ještě v jednom přáteláku. To jsem si vybral v jedné sezoně a od té doby mám zase sérii, kdy góly dávám,“ přidává a hned si poklepe prstem na zuby, aby to nezakřikl. Tři vstřelené branky jsou téměř polovinou toho, co dal v sezoně.
Hodně se v souvislosti s českobudějovickým Dynamem mluví o útočníkovi Davidu Ledeckém. Ale trochu v pozadí za ním je další střelec, který ve prospěch Jihočechů rozhodl už několik duelů.
Celkem dal sedm gólů a to všechno při odehraných 350 minutách. Ačkoliv naskočil v sezoně do 20 duelů, nestrávil na hřišti ani čtyři celá utkání a ani jednou nebyl v základní sestavě aktuálního lídra tabulky.
„Nebudu říkat, že jsem s tou minutáží spokojený. Spokojený ale jsem s tím, jak mi to střílí,“ vykládá Ivo Táborský.
Před třemi roky přišel na jih Čech jako jasný lídr týmu. A pravidelně hrál. To se změnilo loni na jaře, kdy začali trenéři zařazovat do sestavy jiné hráče. „Tam mi minuty dost ubyly. A tím pádem i góly,“ zmínil Táborský. Dal jich šest, ale i tak odehrál přes 1 600 minut.
Letos je to ale ještě méně. Nechybělo mnoho a už dvakrát o útočníka a svého oblíbence fanoušci Dynama přišli. Na odchodu z českobudějovického klubu byl v létě a podruhé i teď v zimě. „V létě se nevědělo, co bude. Nakonec jsem zůstal. Začal jsem naskakovat jako žolík. Hned jsem rozhodl několik zápasů. Začalo se vyhrávat a trenéři to zachovali, protože se dařilo,“ přibližuje Táborský.
V zimní přestávce už byl jeho odchod mnohem reálnější. Už byl s jedním klubem dohodnutý. „Druhý den jsem měl jít podepsat smlouvu, ale trenér to na poslední chvíli stopnul, že mě nepustí, že mě potřebuje,“dodává Táborský.
„Chvíli jsem byl trochu naštvaný, ale ve finále jsem teď spokojený. Dohodli jsme se na nové smlouvě. Trenéři se mnou komunikují. Řekli jsme si, že prioritní je postup do nejvyšší soutěže a nebudeme řešit, kdo a kde bude hrát. A pro mě je také důležité, že tým mi věří, že ví, že i když tam naskočím jako střídající hráč, tak můžu pomoct,“ míní. Naplní tuhle roli i v pátek ve Vítkovicích?
