"To jsem ještě nikdy neviděl. Každou penaltu střelil jinam. Brankář soupeře se nestačil ani podívat, natož aby zareagoval," říká Robert Janda, manažer klubu Čáslavice-Sádek na Třebíčsku.
Nezvyklé utkání se hrálo v neděli 23. srpna. Týden potom v dalším zápase střílel Dítě další penaltu. A znovu se trefil.
"A zase zamířil jinam, než ty tři předtím. On kope do vinglu, k levé tyči, k pravé, všechno mu jde," oceňuje manažer.
Zápas proti Mohelnu se do poločasu vyvíjel vcelku normálně, Čáslavice vedly 1:0. Po přestávce se začaly dít věci. Hosté opakovaně faulovali ve vápně. "Nevím, proč tak blbnuli," podivuje se Janda. Dva čáslavičtí hráči se zranili a brankář Mohelna dostal červenou kartu. Jeden z domácích fotbalistů utržil velkou ránu loktem do ucha.
Ve vypjaté atmosféře si gólman Dítě postavil míč na značku pokutového kopu. Svojí levačkou se třikrát nezmýlil. "Penalty jsem proměnil, to není nic světoborného," konstatuje skromně Lubomír Dítě. Velký humbuk po hattricku mu není moc příjemný. Ve vsi a okolí se o třech gólech stále ještě mluví. "Odvádí to pozornost od fotbalu," vysvětluje Dítě. Dobře ví, že náhlá vlna přízně může skončit po první neúspěšné ráně.
Dítě hraje kopanou od šesti let a má i zkušenosti z vyšších soutěží. Začínal s bratry v Tasovicích na Znojemsku. Do jedenácti let nastupoval v poli, pak zakotvil v brance. Později kopal za třetiligové Znojmo, Frýdek-Místek a dokonce i za druholigový Třinec. "Pak jsem se rozhodl, že fotbalovou kariéru přeruším a odjel jsem za prací do Anglie," vzpomíná gólman.
Po návratu z ciziny začal chytat v Čáslavicích, kde hraje i s dalšími kamarády ze Znojemska. A jak se dostal ke střílení pokutových kopů? "Mám celkem dobrou levačku, tak mě k tomu pouštěli," říká.
Jdou mu i přímé kopy. "On se trefuje i z trestňáků, ale je to nebezpečné. Nemusel by se stihnout vrátit do branky. Při těsnějším výsledku není nutné, aby tam dělal gólman divadlo," uvědomuje si manažer Janda. Gólmanův hattrick probíral i s bývalým brněnským fotbalistou Karlem Jarůškem. Ani on nevěděl, že by se jinému brankáři povedl stejný kousek.
Třiadvacetiletý Dítě měl rád styl hry bývalého slavného paraguayského brankáře José Luisem Chilaverta, který také střílel levou nohou přímé a pokutové kopy. A nehodlá měnit brankářské řemeslo za práci útočníka. Hru v poli zná z futsalu, kterému se také věnuje.
Čáslavický klub "spadl" v minulé sezoně z vyšší soutěže. Nyní trénuje dvakrát týdně. Všichni hráči jdou na hřiště až skončí své povinnosti v zaměstnání.
Brankář Dítě si vždy zkouší několikrát vystřelit na bránu. Už tuší, jak při zápasových penaltách pracovat s nervozitou. "Když si vyberete roh a trefíte to tam, tak to jsou menší nervy než čekat, jak se vám pohne gólman," prozrazuje.
Za největší úspěch kariéry považuje, když Třinec vyřadil Slovácko v pohárovém utkání. Tenkrát chytil tři penalty a jednu proměnil. Další fotbalové kariéře se nebrání. "Chytám, jak nejlíp umím. Když přijde nějaká nabídka, uvidíme," dodává. "Brankář je to výborný," uzavírá Robert Janda.
