První ligu hrál také ve Spartě Praha, Baníku Ostrava a Viktorii Žižkov. Okusil i exotické angažmá v íránském Traktoru Sazi FC.
Ve druhé lize působil v Jakubčovicích a Vítkovicích, kde kvůli přetrvávajícím problémům s achilovkou skončil s vrcholovým fotbalem.
Je rozdíl, když dáte tři góly v první lize a v nižší soutěži?
Čím vyšší soutěž, tím máte větší radost. Už ale stárnu, už toho mám dost za sebou, takže ten hattrick opravdu nijak neprožívám.
Určitě vás bude něco stát, že?
Spoluhráči mi něco napočítají. Ještě jsem se ani nedíval kolik. Dozvím se to v úterý na tréninku.
Víte vůbec, kolik hattricků jste během své kariéry nastřílel?
Tak v první lize jsem nedal žádný, to vím. To jsem vstřelil nejvýše dva góly jako třeba za Baník v Příbrami. Nějaký jsem dal ve druhé lize. Byly snad dva tři.
Nemusel jste spoluhráčům slíbit, že i příště dáte tři góly?
To ne, ani netuším, co bude příští zápas.
Minulou sezonu jste hrál v divizních Mikulovicích. Proč jste se rozhodl jít ještě o jednu soutěž níže?
V Hradci nad Moravicí žiji, takže jsem tady doma. Navíc do Mikulovic je to daleko, cestování už bylo únavné.
Takže vás neláká zkusit znovu nějakou vyšší soutěž?
To ne, už mám přece jen osmatřicet let.
Na jakých příčkách by se Hradec nad Moravicí mohl pohybovat?
V minulé sezoně jsem je moc hrát neviděl. Teď z kraje sezony nám ještě chybějí nějací hráči ze základu. Minule však skončili třetí, takže kolem tohoto místa bychom být mohli.
Zdravotně už jste v pořádku?
Ujde to. Záněty achilovky se mi léčily pomalu, takže to byl důvod, proč jsem ve Vítkovicích skončil s vrcholovým fotbalem. Bylo to velké zatížení.
Teď trénujete jak často?
Dvakrát třikrát týdně. Na žízeň.
A při zaměstnání?
Ano, mám práci v opavské firmě Hansen. Montuji velká elektrická trafa.
