„Pro mě je to jednodušší, protože klukům rozumím,“ řekl trenér Pavlo Rudnytskyy, legenda z Kotliny, ukrajinský rodák s českým pasem. Tým koučuje s Radkem Porcalem, dalším pamětníkem slavného (a vzdaného) postupu Varnsdorfu do první ligy v roce 2015. Jarní premiéra skončila porážkou 0:4 v Mostě.
Co se v zimě změnilo?
Podzim jsme měli turbulentní, přes zimu jsme se to snažili trošku uklidnit. Zkoušet hráče, vybrat kostru týmu, poskládat to okolo. Pracujeme s tím, co máme. Bohudík jsou tady hráči z ciziny, protože českých jsme oslovili kvantum a byl problém je sem dostat. Až na brankáře Adama Richtera, za kterého jsme rádi.
Horváth & syn v Mostě: Nemám maturitu z trénování vlastních dětí, ale těším se |
Proč vás Češi odmítali?
Většinou jsou pod smlouvami. A je těžké sehnat do posledního týmu třetí ligy někoho zajímavého.
Jak funguje mezinárodní kabina?
S kluky mluvím ukrajinsky, pro mě žádný problém. Spíš pro Radka, když jim chce něco vysvětlit. Ale někteří jsou tu déle a už se chytají, někteří normálně komunikují v češtině. Základní věci vědí. Větší problém je třeba pro Portugalce, který neumí moc anglicky. Máme Brazilce Galena s českými kořeny, umí to přeložit. V komunikaci je to specifická kabina, někteří se musí také adaptovat na české prostředí.
Necítíte nějakou nevraživost vůči Ukrajincům?
Občas na internetu se nějaký komentář objeví, ale v reálu vůbec. Kluci jsou tady kvůli fotbalu, makají. A mně je jedno, jestli to je Ukrajinec, Vietnamec nebo bůhvíco.
Zleva varnsdorfský Serhii Boryshpolets, mostecký Amaral De Souza a Capitao Capieque.
Šéf klubu Jan Plachý tvrdil, že na podzim byla kabina nesourodá.
Asi to tak bylo. Řekl bych, že teď se parta změnila, čeští i ukrajinští kluci. A zlepšilo se to. Nechci tým dělit na dva tábory, určitě ne, naopak jsou propojení. Baví se spolu a chodí spolu ven.
Projekt s ukrajinskými investory je v jaké fázi?
Pořád pokračuje, proces běží, vedení mezi sebou jedná. Proto je tady zatím tolik cizinců.
A ekonomicky vás sestup z druhé ligy zasáhl?
To je spíš otázka na vedení, ale třetí liga je dražší než druhá. Přijdete o dost dotací, o televizní práva. Plácáme to, ale zvládáme.
Jak situaci prožívá majitel Vlastimil Gabriel, ikona klubu?
V kontaktu s klubem je, jezdí na stadion, bavíme se spolu, o některých věcech se s ním radím. V tomhle je pořád aktivní.
A vy i trenérsky. Proč jste kývl?
Na podzim po Mostu odvolali trenéra, shodli se. Tak jsme to vzali s Radkem, povedlo se nám udělat body ve Velvarech. Měli jsme slušnou přípravu. Most jsme teď v prvním jarním zápase nezachytili, jedeme do Teplic. Někteří noví kluci vidí realitu třetí ligy, že to není ani tolik o fotbalovosti, jen bum prásk, souboje. Někdy to bolí, v Mostě jsme na to narazili. Alfa a omega je zachránit se.
Půlrok Varnsdorfu s Ukrajinci. Ve třetí lize je poslední, dál hledá partnera |
Jak to osobně prožíváte? Taky jste legenda, málem jste postoupili do první ligy, teď se klepete o třetí.
Je to výzva pro mě a nás všechny. Není mi lhostejné, co se dělo s klubem. Nepodařilo se udržet druhou ligu, spadlo se, přišlo turbulentní období a možná ještě je. Byli jsme oslovení, pro nás jako trenéry je to šance. Není to sranda, trochu nervy. Ale proto jsem studoval licenci, když jsem ještě hrál. Když se naskytla možnost, skočili jsme do toho.
Porcal je ten zlý a vy hodný?
Známe se strašně dlouho, od 9. třídy, od 13 let z Teplic. Víme, co od sebe čekat. Já ho chtěl k sobě, trénuje déle, má zkušenosti. A ano, je ráznější, to není problém.
Umíte si představit pád do 4. ligy?
Takhle nepřemýšlím, doufám, že s troškou štěstí se zachráníme. Máme na to. Jen se hráči musí přepnout do jiného módu, jen fotbalem to neuhrajeme, je to o bojovnosti, druhých míčích, hodně disciplíny. Pak se to dá zvládnout.
Podzimkův smích: „Neběžec“ Horváth po nás chce běhavý fotbalJako hráč toho Pavel Horváth moc nenaběhal, ale jako kouč třetiligového Mostu naopak dynamický fotbal vyžaduje. „Chce hrát moderní styl, běhavý, míče za obranu. Úplně něco jiného, než když sám hrál,“ překvapilo mosteckého záložníka Ondřeje Podzimka. „Ale zase nechci říct, že když hrál on, tak vůbec neběhal. Aby se na mě nezlobil,“ cukaly koutky čtyřiadvacetiletému hráči po domácím vítězství Baníku nad posledním Varnsdorfem 4:0.  Baník Most - Souš - FK Varnsdorf. Ondřej Podzimek z Mostu slaví svůj gól. U známého šprýmaře Pavla Horvátha si nic žehlit nemusel, legrácky provázely jeho úspěšnou fotbalovou kariéru a uvolnit atmosféru umí i jako trenér. „V kabině určitě, příklad asi neřeknu, ale jsou to takové situační vtípky. Ale jak přijde k tréninku či k zápasu, už je to bez srandiček,“ upozorňuje Podzimek, že Horváth dokáže ukázat i přísnou tvář. Když mu v létě volal, že by ho chtěl do Mostu, potěšilo ho to. „Když se vám ozve někdo, kdo toho ve fotbale tolik dokázal, je to příjemné. Věděl jsem, že Most má ambice postoupit časem do druhé ligy, je tu dobrý tým, super podmínky i fanoušci,“ nelituje, že přijal nabídku Baníku. Spíš ho mrzí, co jí předcházelo. Ještě loni na jaře kopal za Varnsdorf a byl u jeho sestupu z druhé ligy po 15 letech. „Bohužel. Pro klub to znamenalo obrovskou u změnu, roky těžil ze spolupráce s ligovými kluby jako Liberec či Jablonec, které tam posílaly hráče na hostování. A to se rozpadlo, protože teď je Varnsdorf ve stejné soutěži jako béčka prvoligistů. Už to pro ně nedává smysl,“ líčí Podzimek, jenž sám přicházel do Šluknovského výběžku jako host z Jablonce. Ve Varnsdorfu poznal, jak se pracuje ve skromných podmínkách. „S penězi to tam bylo vždy těžké, asi to k pádu spělo. Fotbal v Česku se vyvíjí, všechny týmy v první i druhé lize mají silné majitele, ve Varnsdorfu na to byl chudák pan Gabriel sám. Smekám před ním,“ zmínil dlouholetého majitele, jenž v různých pozicích působí v klubu přes 60 let. „Měli jsme nejnižší rozpočet ve druhé lize, bylo to vyústění té situace. Byl jsem hodně zklamaný, bral jsem si to osobně. Nechtěl jsem být u sestupu,“ mrzelo Podzimka.  Mostecký trenér Pavel Horváth. Sešup klubu se nezastavil, i ve třetí lize je zatím poslední. „Je mi líto, že jsou tak dole, přeju jim, aby se zvedli. Snad se zachrání.“ V Mostě to Slovanu nevyšlo i díky Podzimkově trefě. V sezoně dal už pět branek a přidal dvě asistence. „Hlavně na začátku jsem měl super období, dával jsem hodně branek i nahrávek. Teď se to trochu zhoršilo, co se týká čísel. Tak snad mě ten poslední gól nakopne a moje sebevědomí zase půjde nahoru,“ doufá ofenzivní středopolař. Kromě Mostu loni v létě jednal i s Ústím, kde už se mu chystala smlouva, ale z angažmá nakonec sešlo. „Nedopadlo to za zvláštních okolností,“ říká tajemně jablonecký odchovanec. Věří však, že druhou ligu si brzy zahraje v dresu Baníku. „Letos už asi ne, Česká Lípa je dost odskočená, ale příští nebo přespříští rok bychom se o to chtěli pokusit.“ |
