Hořkost po tak trochu nešťastném odchodu z Ďolíčku už pominula. „V minulosti už se nechci moc šťourat. Bohemka navždy zůstane klubem mého srdce a budu jí přát vše nejlepší, momentálně si ale nedovedu moc dobře představit, že bych se tam vrátil,“ přiznává Sňozík a dodává: „Na druhou stranu jsem rád, že kopu za Štěchovice, i když kmenově stále patřím klokanům. Jeden čas jsem chtěl utéct do ciziny. Dnes jsem rád, že jsem to neudělal. Hlavně kvůli své rodině, ta pro mě znamená nejvíc.“
Jak se vloni v létě zrodilo vaše angažmá ve Štěchovicích?
Byla to víceméně shoda okolností. Původně jsem nechtěl pokračovat v Čechách a měl rozjednanou nějakou cizinu. Pak se ale ozval dlouholetý gólman Štěchovic Láďa Macho, se kterým jsem se potkal už v Příbrami, jestli to nechci zkusit u nich. Zašel jsem na trénink, seznámil se s prostředím, klukama i trenérem a zjistil, že by se mi tam mohlo líbit. Pak už to šlo ráz na ráz. Vyhovuje mi to i kvůli rodině. Bydlím hned vedle v Řitce, na hřiště to mám sotva pár kilometrů od baráku.
Proč jste vůbec uvažoval o odchodu do ciziny? Zklamal vás přístup Bohemians 1905, anebo aktuální dění v českém fotbalu obecně?
To jde jedno s druhým. Když člověk vypadne z ligového kolotoče a začne se na fotbal koukat z druhé strany, mnoho věcí vnímá jinak – v širších souvislostech. Prostě jsem přestal mít chuť tady pokračovat a víc bych to asi nerozebíral. Pak naštěstí přišla nabídka ze Štěchovic.
V novém dresu máte za sebou první kompletní sezonu a letos pokračujete. Takže spokojenost?
Určitě. Fotbal mě zase začal bavit: zvlášť po poslední sezoně v Bohemce, která byla z mého pohledu docela složitá, a rozhodně to nebylo v pohodě. První rok za Štěchovice dopadl nad očekávání dobře a věřím, že bychom letos mohli být ještě silnější, i když tým na poslední chvíli opustily velké opory Michal Pospíšil a Lukáš Jelínek, které to odešly zkusit do nižších soutěží v Německu.
Existuje naopak něco, co vás v ČFL zklamalo?
Ani ne tak zklamalo, spíš negativně zaskočilo. Jde o úroveň rozhodčích. Někdy mi připadá, jako by pískali schválně špatně. Nevím, jestli je to tím, že ten fotbal umějí hůře než my hráči, nebo ho jenom nechtějí umět. Tohle mě na třetí lize vážně mrzí. A bohužel to není otázka jednoho, dvou zápasů.
Patříte k nejzkušenějším hráčům svého týmu, věkem se pomalu blížíte čtyřicítce. Máte představu, kolik sezon na současné úrovni vás ještě čeká?
Na věk se vážně neohlížím, je to jen číslo. Podívejte se na anglickou ligu, na gólmana před třicítkou tam skoro nenarazíte. Nebo Jarda Blažek v Jihlavě, tomu je jednačtyřicet a podle mě pořád patří mezi nejlepší prvoligové brankáře. Neřeším, jestli je mi pětatřicet nebo pětačtyřicet. Tělo drží, člověk už po těch letech ví, co si může dovolit, jak regenerovat. Navíc mám kolem sebe spoustu mladých kluků a určitě platí, že jejich přítomnost vás nabíjí energií. Dokud slouží zdraví a bude o mě zájem, nevidím důvod končit. A až to přijde, tak půjdu do sousedního Klínce kopat okres. Ale už ne do brány: konečně se postavím do útoku a začnu střílet góly.
Máte díky svému jménu ve Štěchovicích nějaké úlevy?
Ne. Míváme tréninky třikrát týdně a snažím se poctivě chodit. To už by muselo být něco opravdu zásadního, abych vynechal. Člověk se musí udržovat, bez toho to nejde. A mě to navíc baví, dokonce bych řekl, že se na každý trénink docela těším.
Udržujete se ve formě i jinak? Bydlíte kousek od golfového hřiště…
Ještě jsem tam nebyl, připadne mi to málo akční. Ale asi se o mně ví, že mám rád kontaktní sporty, třeba se už šest let věnuju thajskému boxu, i když to teď v poslední době nějak flákám.
Postavíte se někdy do ringu v oficiálním zápase? Třeba na amatérské úrovni?
Kamarád, se kterým trénuju, mě pořád láká, abych to zkusil. Ale dokud budu hrát na nějaké úrovni fotbal, který mě stále živí, tak to prostě nejde, to by nebylo profesionální. Navíc bych se tomu musel věnovat daleko víc. Tenhle sport nic neodpustí a kdo nemá natrénováno, bude bit. V tomhle se prostě nedá nic ošidit a kluci, kteří něco dokázali, si to museli zatraceně vydřít.
Zpátky k fotbalu. Slušela by podle vás Štěchovicím v budoucnu druhá liga, tedy FNL?
Dokud bude klub závislý na jednom jediném sponzorovi, tak to nepřipadá v úvahu, i když kádr máme každopádně zajímavý. Máme na to hrát horní polovinu tabulky, ale na postup to zatím určitě není. Když nás srovnám třeba s Chrudimí, tak to je prostě jiný svět.
Jak se stavíte k letošní novince v ČFL, kdy se za nerozhodného stavu po základní hrací době kopou penalty?
Pro mě osobně je to trošku strašák. Za těch plus minus dvacet let, co chytám, jsem chytil snad jednu, takže klukům pořád říkám, že to musíme urvat už v základní hrací době. Pro soutěž samotnou to však určitě není marné. Když skončí zápas 0:0, tak se alespoň divák dočká nějakého gólu a nemusí si říkat, že někde zbytečně zabil nedělní odpoledne. A ten bodík navíc do tabulky je taky fajn.
Štěchovicím se letos nadmíru daří v Poháru České pošty. Ve středu 3. září nastoupí od 17 hodin ve 3. kole proti prvoligové Mladé Boleslavi. Jak se těšíte?
Pro celý region to bude určitě velký svátek, čekám plný dům. Osobně jsem rád, že se zase po roce poměřím s předním českým klubem, je to výzva. Z Bohemky mám navíc na Boleslav dobré vzpomínky, uměli jsme to na ně. Začíná se od stavu 0:0 a stát se může všechno.
Kdyby se zadařilo, mohli byste ve 4. kole poháru narazit na pražskou Slavii. A na tu „umíte“, vždyť jste ji před měsícem porazili v přípravě.
Jasně, ale to hráli napůl s áčkem a napůl s béčkem, to nelze srovnávat. Navíc jsme si v tom zápase vybrali pořádnou dávku štěstí. Pro nás bude osmý div světa už to, když dokážeme přejít přes Mladou Boleslav. Každopádně každý dobře odehraný zápas s podobnými soupeři je pro třetiligový tým velká vzpruha, na tréninku se pak hned běhá líp. No, uvidíme.
Posuňme se o pár let dopředu. Dovedete si představit své pokračování ve Štěchovicích i v jiné roli?
Trenéřina mě moc neláká, spíš by mě bavila manažerská práce. Otázka je, zda by mě to dlouhodobě naplňovalo. A taky by o mé služby samozřejmě musel být zájem.
Dokázal byste se v nehráčské roli vrátit do Bohemians 1905?
O tom jsme se nikdy nějak nebavili…
…tak jinak. Přál byste si v budoucnu návrat do Ďolíčku?
Přál, nepřál, to je strašně složité. Bohemka je má srdcovka, a vždycky bude. Snažím se jezdit na každý její zápas, přeju klukům jen to nejlepší, a kdyby v budoucnu nastala konstalace, že bych se tam mohl v nějaké roli vrátit, tak by to rozhodně bylo na zvážení, to v každém případě. Aktuálně to však není na programu dne; teď jsem její věrný fanoušek a v nejbližší době to tak i zůstane.
Vizitka Radka Sňozíka
|
