V podobné situaci jsou nyní fanoušci fotbalového klubu SK Studenec na Semilsku, nováčka krajského přeboru Libereckého kraje. Pokud chtějí burcovat svůj tým, musí vyjet na cizí stadion. Doma s klasickou podporou bubnů fandit nesmí. Zakázal jim to soud.
„Žalovaný je povinen zdržet se rušení žalobců neúměrným hlukem v podobě bubnování a užívání obdobných nástrojů,“ zní zatím nepravomocný rozsudek Okresního soudu v Semilech z června letošního roku.
Obrátili se na něj lidé, konkrétně rodina Karla Pokorného, kteří bydlí poblíž hřiště a hluk fanoušků během víkendových utkání je obtěžuje. A bylo jim vyhověno.
„Soud nám stanovil, že prostě nesmíme bubnovat. Ale veškerý hluk, který pochází ze hřiště včetně hudby, rozhlasu a případného skandování diváků, povolil. My jsme se odvolali proti zákazu bubnů, žalobce zase proti tomu všemu ostatnímu,“ sdělil Petr Junek, sekretář SK Studenec.
U soudu Studenečtí dokladovali fotografie i zvukové záznamy z ostatních hřišť, kterých je v semilském okrese také spousta přímo mezi domy. Měli tam i zástupce z Bělé, kde bývá bouřlivé prostředí i s hlasitě troubícími vuvuzelami. „U nás se bubnovalo jen při zápasech áčka jednou za čtrnáct dní po celkovou dobu čistého času maximálně deset minut. Déle to bubeník nevydrží. Je to prostě časově i zvukově menší hluk než sekačka nebo motorová pila v okolí. Navíc kousek od Pokorných vyjíždějí ze zemědělského družstva traktory, které musí často podřazovat, nebo kamiony, a to je pořádný randál. To se ale asi nezakáže...,“ míní Junek.
Kapitán týmu FK Studenec se žene do útoku.
„Tohle je samozřejmě trochu proti logice, nefandit na fotbale na vesnici, když si vezmeme, jaký hluk je třeba při zápasech na velkých stadionech v Praze a v dalších městech,“ uvedl Zbyněk Poppr, sekretář Libereckého krajského fotbalového svazu. „Navíc se to děje v sezoně jen jednou za čtrnáct dní a v době, kdy nedochází k rušení nočního klidu. Moc to rozhodnutí soudu nechápu.“
Spor rodiny Pokorných s klubem se táhne už šest let a místní oddíl se snažil sousedovi vyjít všemožně vstříc. „Naposledy naši fanoušci bubnovali na stadionu přesně 11. srpna 2019. Od té doby se nebubnuje, aby byl vedle klid, ale bojím se, aby z toho nevznikl nějaký nebezpečný precedens, kdy začnou lidé z domů v blízkosti sportovišť podávat u soudů podobné žaloby a bude jim vyhověno. Takže při sportech bude ticho...“ obává se Junek.
Žalobce Karel Pokorný se podle České televize odmítl vyjádřit do doby, než soud rozhodne pravomocně. Stěžuje si hlavně na průběh utkání v kopané. „Dochází ke značnému hluku, který žalobci vnímají jako velmi rušivý a nepřiměřený místním poměrům,“ zní tvrzení žalujících. Okna domu rodiny Pokorných jsou od středu hřiště vzdálená odhadem 150 metrů. Na webu publikuje pan Pokorný jako svědectví videa, kde dítě pláče v kočárku, zatímco do toho je slyšet buben a fandění z hřiště.
Zajímavá situace nastane tuto neděli. Fotbalisté Studence hostí v utkání 4. kola krajského přeboru od 17 hodin tým Frýdlantu. „My jako Studenec jsme se zavázali, že bubnovat nebudeme. Ale televizní reportáž vyvolala takovou mediální smršť a už se nám ozvali fanoušci z Frýdlantu i další odjinud, že přijedou s bubny, aby ten soused poznal, co znamená opravdové fandění,“ naznačil Junek.
„S tím ale my nemůžeme nic dělat. Při vstupu diváků se kontroluje, zda diváci nevnášejí do hlediště předměty, které by ohrozily bezpečnost ostatních. A předpokládám, že buben mezi těmito předměty rozhodně není, takže je fanouškům hostů určitě odebrat nemůžeme. Jde o jejich osobní majetek a byl by to zásah do jejich osobních práv,“ řekl Petr Junek.
