„Ve vlaku jsme cítili bezmoc, ale v Ostravě jsme zvyklí. Když hraje Baník, naše děti do centra většinou nechodí,“ tvrdí Jaroslav Horvath, trenér Mongaguá Ostrava.
Zakladatel projektu Lukáš Pulko z Ústí nad Labem je zděšený, zalarmoval politiky, ale zároveň říká: „Tenhle incident není odrazem české společnosti, spíš naopak. Chci vyzvat Romy v celé republice, aby měli pohled, že to jsou dva blbci ze sta. Jako u nás Romů se najdou dva ze sta, kteří odsuzují Neromy. Nebyli to fanoušci fotbalu, ale fanoušci ďábla.“
Pulko, Horvath a kouč jihlavského klubu Mongaguá Jakub Báťa se sešli u prvního z nich na streamu, kde incident probírali. Stal se při návratu týmů Mongaguá z turnaje v Děčíně a fanoušků Ostravy z ligy z Teplic. Věří, že i Baník zareaguje.
Pulko: Plno lidí vyjádřilo podporu, je skvělé vědět, že na to nejsme sami. Česká republika se za nás postaví. Ve většině případů jsme se setkali s pozitivitou veřejnosti, ptali se, kam jedete, jak jste hráli. Ten incident je ojedinělý, já se s tím setkal jen jednou v Lipsku.
Gesto pro děti, které čelily rasismu fanoušků. FAČR je pozve na utkání |
Horvath: Když cestuji s dětmi, většinou se podívám, jestli nehraje Baník nebo jiný tým, abychom se nepotkali. V sobotu jsem to ve vítězné euforii neudělal. Kdyby ano, jeli bychom později nebo druhý den. Už na nádraží v Ústí jsem viděl, že je něco špatně, byli tam těžkooděnci. A říkám si, je to v háji. Fanoušci procházeli opilí vagony. V Ostravě říkají rodiče dětem: Nechoďte po venku, nebo vás někdo zmlátí. Už je to tak dané. Když hraje doma Baník, děti do centra většinou nechodí. Vědí, jak se chovat. Hned jak fanoušci nastoupili, věděl jsem, jaká bije. Dětem jsem řekl: Sedněte si, nedívejte se na nikoho, nechoďte na záchod, koukejte dolů, nedělejte hluk, ať zbytečně neprovokujeme.
Pulko: Všichni známe z devadesátek, že stačil pohled. Tohle byla moje nejhorší noční můra, když jedete někam s romskými dětmi. Prohlížíte každý jeden pohled lidí, bojíte se, jestli něco nepřijde.
Horvath: Věděl jsem, že budou padat narážky, že visí problém ve vzduchu. Okamžitě jsme si psali s kluky z Jihlavy, kteří byli v jiném vagonu, ať se radši ztiší, stáhnou. Nechtěli jsme dát záminku. Je strašný pocit bezmoci, že se musíš hodinu a půl koukat do země, nemůžeš normálně cestovat, že by tě mohl někdo zmlátit, ponížit, nedejbože něco horšího. Fanoušci procházeli, jejich pohledy, to bylo strašné. Jeden opilý Baníkovec si sedl k nám do vagonu, mnul si pěsti. Kluci se báli, odvraceli hlavy, měli je schované v kapucích. Oni na sebe řvali Hej more! Padaly hlášky typu Plný vagon Egypťanů, je potřeba to tady vyčistit a další strašná slovíčka. Reagovat na to člověk nesmí. Zastavovali se, koukali, nebezpečí viselo ve vzduchu.
Modlany, 3. ročník mládežnického Memoriálu Karla Ryneše, tým Mongaguá Ústí nad Labem. Zakladatel projektu a trenér Lukáš Pulko.
Pulko: Dospělý chlap přece nemůže urážet malé dítě! Neuvěřitelné.
Horvath: Strašné srabáctví. Zneužití davu na malé děti jiné barvy pleti. My se musíme bát nastoupit do vlaku, protože jsme tmavší! V Praze fanoušci přestupovali s kraválem a hláškami. Na stejném peroně stál vlak na Moravu. Byli tam těžkooděnci, vystoupil jsem sám. Policista mi po vyhodnocení situace říká, že nám doporučuje necestovat stejným vlakem s ultras. My měli číslo vagonu, kde bylo nejvíc fanoušků. Nechtěl jsem riskovat. Požádal jsem policisty, že se bojíme, jestli nás doprovodí do salonku. Neměli s tím žádný problém. Vystoupili jsme, fanoušci bouchali do oken, řvali, nadávali. Přitom jsme měli míče, síťku, pohár, fotbalové oblečení! Šli jsme první, za námi těžkooděnci. V salonku jsme se potkali s Jakubem z Jihlavy. Stalo se to poprvé za 10 let, ty děti si to nezaslouží.
Báťa: Už od začátku jsem vnímal, že je něco špatně. Měl jsem špatný pocit, když máte s sebou děcka, který jsou pro vás skoro rodina. Víte, že stačí blbé slovo a bude problém. Naváželi se do našeho trenéra, že je to Kotlár. Snažili jsme se, aby byly děti v pohodě, ale byly z toho zklamané, když jsme jim vysvětlovali, o co jde. Přitom všichni museli vidět, že jsme fotbalisti, měli jsme míče, medaile. Kluci zažili skvělý turnaj a tohle pak provedou fanoušci fotbalu.
Pulko: To nebyli fanoušci fotbalu, ale ďábla. Nejsou to ani lidi, to člověk neudělá. Nejhorší je, že může vypadat slušně, ale pak přijde na stadion a chová se jako zvířátko.
Odporné! Rakušan a spol. odsoudili rasistické urážky romských dětí fanoušky |
Pulko: Udělám všechno, aby se to už nikdy neopakovalo. Zřídil jsem krizovou skupinu, ve které jsou všichni trenéři Mongaguá, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková, naše zmocněnkyně pro romské záležitosti Lucie Fuková, Markéta Čuříková z kanceláře prezidenta republiky, Richard Samko. Řešení ohledně cestování se bude týkat všech klubů Mongaguá, jinak není možné, abychom v činnosti pokračovali. Potřebujeme minibus pro každý tým. Máme spolupráci s vládními institucemi, FAČR a dalšími. Chystáme projekt Mongaguá napříč ulicí, kdy kluby budou cestovat mezi městy a budou mezi sebou hrát ligu. Dalším projektem je Mongaguá napříč Evropou. Věřím ve spravedlnost, sílu jednoty, že když budeme držet všichni při sobě, podaří se to.
Horvath: My fotbalisté a fanoušci fotbalu jsme největší komunita na světě. Ozval se mi tiskový mluvčí Baníku, že to chtějí řešit a nejsou k tomu lhostejní. Což se mi líbí a je to správně. Pojďme ukázat lidem, že fotbal spojuje. Baník hraje v sobotu doma, pojďme se vyfotit s bannerem Say no to racism, že s tím nesouhlasíme my, klub ani mnoho fanoušků Baníku, což je vidět v komentářích, Distancují se od některých jedinců. Klub by měl dělat osvětu.
Fotbalová mládež z Mongaguá Ostrava při cestě na turnaj do Děčína nazvaný Mongaguá napříč ulicí.
Pulko: Jsme přesvědčení, že ani samotní hráči Baníku s tím nesouhlasí. Mají tam hráče tmavé pleti. Je skvělé, že v krizové skupině je i Lukáš Doležal, zástupce za FAČR, která mě už kontaktovala. Podnikneme určité kroky. Fotbalová asociace se dlouhodobě vymezuje proti rasismu, to samé UEFA i FIFA. Já už třináctým rokem vedu sportovní kampaň proti rasismu, podpořilo ji víc než 500 klubů z Česka, což jen dokazuje, že rasismus kluby nemají rády a že nemá ve světě sportu místo. Ani v normálním světě. Věřím, že s Baníkem najdeme společnou řeč a vymyslíme něco úžasného, co z této blbé situace udělá naprosto výjimečnou. Chceme se spojit i s ultras, byl bych rád, kdyby byli v krizové skupině.
Horvath: Věřím, že Baník se k tomu postaví čelem, chápu jejich bezmoc, ale pořád jsou to jejich fanoušci.
Pulko: Většina fanoušků nejsou ti, kteří by nadávali rasisticky dětem ve vlaku. Setkali jsme se s neuvěřitelnou vlnou solidarity. Rasisté se najdou v celém světě a osobně si myslím, že v tomto ohledu existují mnohem horší země, kde Romové trpí víc než v Česku. Věřím v dobro lidí, i z toho špatného momentu může vzniknout něco dobrého.
Horvath: Mrzí mě, že Romové nemůžou ani chodit na fotbal. Jedinci ano, ale že by šla parta dvaceti třiceti kluků, to se nikdy nestane. Každý víme proč. Když chci jít na Vítkovice na hokej, není problém. Na Baník nemůžu, přitom ho miluju. Baník je můj život. Ostrava uvažuje, že postaví stadion za dvě miliardy korun a my se tam nikdy nepodíváme.
Ultras Baníku rasisticky uráželi romské děti z Mongaguá, pomohli těžkooděnci |
Pulko: To je všech městech, Romové se bojí chodit na fotbal, což je obrovská škoda. Věřím, že se najde nějaká cesta. Po tom incidentu se mi strašně špatně spalo, vstával jsem s těžkou hlavou. Z mojí pozice jsem udělal fakt velké haló, bude to mít dohru. A budu bojovat, aby se to už nikdy nestalo.
Horvath: Rodiče aby se teď báli děti pouštět s námi cestovat na akce.
Pulko: Já bych je teď nepustil. Radši bych vzal auto a dovezl je sám. Ale chápu, že ne každý má tu možnost. Teď je ten zlomový moment, kdy se musí něco stát. Chtěl bych vyzvat i zástupce měst a obcí, aby podporovali kluby, kde Mongaguá působí. Na té lokální úrovni je to nejdůležitější. Když budou hrát u nás fotbal, vyhnou se patologickým jevům, jako jsou drogy. Prosím starosty, ať s našimi trenéry najdou společnou řeč a podpoří to.
Stojíme za mladými fotbalisty a jejich trenéry z týmu Mongaguá.
Vedoucí OSN Česká republika Michal Broža se dnes v Praze setkal se zakladatelem projektu Mogaguá Lukášem Pulkem a Lucie Fuková - vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Jejich prostřednictvím předal fotbalové míče #SDGs a drobné symbolické dárky mladým fotbalistům z Ostravy a Jihlavy, kteří se o víkendu cestou vlakem z dětského fotbalového turnaje v Děčíně stali terčem nenávistných urážek dospělých fotbalových fanoušků. "Pokračujte v tréninku — hodiny poctivé přípravy se odrážejí ve vaší hře i výsledcích, které jasně ukazují, že vaše úsilí má smysl a přináší zasloužený úspěch. Každý má právo rozvíjet svůj talent. Přejeme vám, ať vás dál provází radost a úspěchy — nejen na hřišti, ale i mimo něj," vzkázal Michal Broža mladým sportovcům. ⚽️
#NeNenávisti #notohate
Horvath: Snad nám rodiče budou děti svěřovat dál. Jejich bezpečnost je pro nás priorita. Tu situaci jsme zvládli na jedničku. To by měli i rodiče ocenit. Nezakazujte dětem cestovat, trenérům můžete věřit. Vyzývám fanoušky Baníku, nebo vedení klubu, ať se ozvou. Pojďme to řešit, spojit se. Ukázat, že fotbal je víc, že spojuje.
Pulko: Když jsem hrál fotbal, taky jsem se setkal s tím, že nám nadávali do Romů. Bál jsem se chodit i do školy, bylo to fakt složitý. Jsem rád, že ta doba je snad pryč. Doporučuju mladým hráčům romské národnosti, aby se svého snu nevzdávali. Lidi jako já jsme tu pro vás. Když budete potřebovat jakoukoliv pomoc, kdykoliv se na nás obraťte. Jsem rád, že během toho incidentu se nikomu nic nestalo, protože tyhle situace často dopadají špatně. Už se to nesmí opakovat, věřím, že Česká republika nás v tom podpoří.
