Ďolíček se rozvaluje v údolí a strmá dvacetimetrová stráň nad ním báječně slouží jako přírodní tribuna. I když se prohraje, hezky se tu opijete a opálíte. Snílek by si zafantazíroval, jak by to bylo krásné, kdyby tady někdy skandovaly dvě tři tisícovky fanatických diváků! Nejvíc jich tu pamatují dvě stě – to když se v Podbradci hrálo derby s přespolním béčkem ze Mšeného-lázní.
Ale to už je iks sezon nazpět. V posledních měsících domácí tým začal poutat zájem především podivnými debakly: s Prackovicemi 0:19, s béčkem Velkých Žernosek 1:20. V nejnižší IV. okresní třídě TJ Podbradec v tomto ročníku prohrál všech dosavadních sedmnáct zápasů při skóre 18:156. Stal se tak nejen nejhorším týmem na Litoměřicku, ale v Česku vůbec.
Jak to v klubu s cejchem největšího otloukánka chodí? Kde berou sílu nepoddat se osudu a dohrát sezonu se ctí?
„Nás je sedm, hosté vedou patnáct nula a běhají sprintem do brány pro míč, aby nám dali co nejvíc gólů. A ještě se hádají do krve s rozhodčím, jestli byl ofsajd.“
