I kdyby se v osmifinále Mol Cupu mezi fotbalisty Bohemians a Olomouce neudálo už nic jiného, stálo by za to se odpoledne dívat na televizi. Jen pro ten kouzelný moment. Sigmák David Houska si ve 20. minutě našel za vápnem odražený míč, dvěma doteky si ho nachystal a pak balon napral k víku, nakonec se otřel efektně o břevno.
Až odrazem od země za čárou napnul síť. „O břevno jsem gól ještě nedal, patří k nejhezčím,“ culil se sedmadvacetiletý diblík. „Někdy se to podaří takhle trefit i levou. Doteď tedy jen na tréninku.“
„Tam to David takhle zkouší,“ kývne trenér Radoslav Látal.
Zásah to byl navíc velice důležitý, neboť nasměroval Olomouc do čtvrtfinále poháru a vzhledem k nepovedenému jaru v lize, kde se Hanáci propadli až na osmé místo, je Mol Cup pro ně kratší cestou do vytoužené Evropy. A pro Látala dost možná jediný způsob, jak po konci sezony, jež prakticky kopíruje tu minulou, získat v klubu novou smlouvu.
„Bodů je ve hře ještě hodně. Popereme se o ně, jsme stále na dvou frontách,“ utišil Látal sílící kritiku. „Nás kritizují pořád, to nevnímám, mají na to právo, tak ať kritizují.“
Postavil silnou sestavu včetně brankářské jedničky Mandouse, na rozdíl od Bohemky, jejíž branku hájil náhradník Bačkovský. Naopak, Látal na pohár pošetřil zkušeného stopera Beneše, který v sobotu večer nenastoupil v Plzni. „A teď hrál výborně,“ ocenil odpočinutého mazáka. „I Roman Hubník to vydržel. Zkušení borci to dirigovali.“
Sigmácká výprava se vrátila z Plzně do Olomouce bez bodu v sobotu pozdě v noci, stihla dva tréninky, testování na covid, videorozbor a v úterý se vydala do Prahy. V Ďolíčku to pak v úterý zvládla bez pochyb.
„I po kondiční stránce. Mužstvo, které neodehrálo špatný zápas v Plzni, jsme neměnili,“ pochvaloval si Látal zvolenou jedenáctku. „Soupeř vyměnil spoustu hráčů, my jsme to taky zvažovali, ale obrana nám teď šlape a nechtěli jsme do toho zasahovat. Už jsme to udělali doma se Zlínem a viděli jste, jak to dopadlo,“ poučil se ze šesti nevynucených změn a porážky 0:1.
Zato nyní mohl kmitající hráče v červených dresech chválit. S míčem byli šikovnější, nebezpečnější, přesnější, bez míče zase důslednější, odvážnější, agresivnější. Hlavně brousek Breite s pečlivě nagelovanou patkou působil v záloze jako pitbull, co nenechá soupeře otočit s balonem.
„Výkon byl dobrý, byli jsme aktivní a navzdory terénu i kvalitní v kombinaci,“ podotkl Houska.
Olomouc měla zakřiknuté klokany pod kontrolou. Tedy až na nastavení, kdy Mandous tygřím skokem vytáhl ránu Květa i pohotovou dorážku. Ale i kdyby ne, hosté by stejně postup slavili, neboť to už vedli o dva góly, když se ve druhé půli znovu trefil Houska. Opět mu pomohlo břevno. Tentokrát k němu odrazilo ránu Hály, Houska zblízka hlavičkou neměl problém vrátit míč do odkryté branky. „Hlavou jsem naposledy skóroval v žácích.“
Potvrdil, že po ošklivém faulu mladoboleslavského kapitána Matějovského - div mu nezlomil holenní kost - se dostává do formy.
Ve třetím zápase od návratu působil nejlépe. Zahodil speciální chránič a nabírá jistotu. „Zranění už je v pořádku, každý zápas se cítím líp a myslím si, že je to i vidět. Nebylo jednoduché se do toho dostat. Nemohl jsem nic dělat s nohama,“ ohlíží se za náročnými týdny.
„David se do toho po těžkém zranění dostává. Se Zlínem ještě nebyl ve své kondici, v Plzni už odehrál lepší zápas a teď to potvrdil. Výkon byl takový, jaký si představujeme,“ ocenil Látal.
A teď má David H., jenž v létě po deseti letech Olomouc dobrovolně opustí, před sebou velkou motivaci: „Bylo by nádherné vyhrát trofej. Cesta z poháru je do Evropy nejkratší, jsme dva zápasy od finále, ale pořád daleko.“