„V závěru zápasu nás Žižkov hodně přehrával, vpředu jsme vyhazovali jednoduché balony a nedokázali jsme se usídlit na jeho polovině. Měli čím dál větší tlak. Pak přišla naštěstí jejich ruka ve vápně. Jsme rádi, že zápas neskončil remízou,“ připustil 20letý gólman, jenž už v pátek od 19 hodin s mužstvem nastoupí na trávníku brněnské Zbrojovky. Ta má zatím na kontě remízu 2:2 z Vlašimi.
Viděl jste tu nedovolenou hru dobře?
Viděl. Nevím, kdo to byl (Žižkovan Felipe Egidio), ale přiťukl si balon u pasu rukou. Rozhodčí to posoudil správně.
Nebyl jste zprvu v utkání nervózní? Nevyšlo vám pár odkopů...
(Hned ve 12. minutě Letáčkovi málem vrátil míč do branky napadající Guttiner a zaváhání v podobné situaci brankář předvedl v úvodní půli i později.) Nic z toho nebylo, z toho si nic nedělám. To se stane.
Po půlhodině hry otevřel skóre z přímého kopu obránce Tomáš Čelůstka. Na hřišti jste slavili, ale vedle za lajnou se v tu dobu svíjel s ošklivě zraněným kolenem útočník David Huf. Poněkud rozporuplný moment...
Bylo to hodně nepříjemné. Davidovi se povedla velice dobře příprava, je škoda, že musel takhle brzo střídat. Myslím, že kdyby nepřišel ten faul na něj, byl to gól. Má dynamit v noze, dal by to. Ale Pavel Zifčák pak Hufína nahradil s přehledem, udržel hodně míčů.
Vedení 1:0 vám dodalo pohodu, že?
Když se dá první gól, dostaví se klid a všichni si víc věříme. A druhý gól tomu jenom pomůže.
Ten si hosté vstřelili ve 43. minutě sami. Ovšem vzápětí jste spoluhráče výrazně podržel na druhé straně hřiště, když jste vytěsnil ránu Řezáče prsty na tyč.
Všiml jsem si, že to má protihráč připravené na vápně na střelu, trochu jsem si couvnul a on to obstřeloval „šajtlí“ na zadní. Natáhl jsem se, co to šlo, a jsem rád, že jsem klukům pomohl.
Stačil jste se otočit a tlačit ten míč ven i očima?
Už jsem jenom doufal. Cítil jsem, že jsem balon levou rukou zasáhl silně, že to půjde minimálně na tu pravou tyčku, na které to skončilo.
Dalo se z vašeho pohledu něco dělat s Březinovým gólem? Ze standardky na levé straně zamířil přesně do pravé šibenice.
Hm, to těžko říct. Bylo to trefené fakt náramně. Míč jsem viděl, ale byla to taková rána, že jsem ani nestihl zareagovat. Ještě se na to podívám na videu.
Hecovali jste se potom s týmem?
Určitě. Na všech klucích bylo poznat, že to chceme urvat, ty tři body pro nás byly důležité. Podporovali jsme se, věděli jsme, že to zvládneme. Všechno tomu nasvědčovalo.
Vrátilo se vedro. Bylo těžké si na ně zase přivyknout?
Po těch předchozích 14 dnech, co bylo ideální fotbalové počasí, to nebylo úplně komfortní, ale zase ani nějaký extrém. Bylo to cítit. Během zápasu jsme museli víc pít a k jeho konci klukům docházely rychleji síly, než kdyby byly teploty třeba lehce přes dvacet stupňů.
Další útočník minus. Pardubice přišly o HufaPo omílaném odchodu Michala Petráně měl letos konečně dostat výraznější prostor. Boj dvacetiletého hráče FK Pardubice Davida Hufa o pozici prvního útočníka však trval pouze šestadvacet minut... Hned v prvním kole proti Viktorii Žižkov (2:1) na hranici pokutového území rozbíhal útočnou akci s balonem, jenže v tu chvíli se za ním přiřítil Luis Gil a sestřelil jej. A David Huf už se sám nepostavil. Co hůř: pro mladou naději museli na hřiště poslat nosítka. Huf utrpěl velmi vážná poranění kolene. „Na jedno koleno je toho bohužel docela dost,“ řekl tiskový mluvčí klubu Radek Klier. Hufova poranění nechtěl blíže specifikovat. „David ještě během utkání zamířil na vyšetření, která potvrdila, že se na hřišti delší čas neobjeví,“ uvedl klub na svých webových stránkách. Zraněný hráč během úterý podstoupil operaci a fotbal si několik měsíců, dost možná i celou sezonu, nezahraje. (mvo) |
