„Sice přijdu o pár kafíček s kluky, ale aspoň ušetřím a ještě si v práci odpočinu od dětí,“ chechtá se s šesti góly nejlepší podzimní střelec druholigového Viagemu, který odehrál 54 ligových zápasů za Teplice. „Kluky v Ústí si dobírám, že kdybych nepracoval, dám těch gólů deset. Samozřejmě z legrace, jsem spokojený. Dokud to půjde, chci dělat obojí, může mi to pomoct i do budoucna,“ myslí na zadní kolečka třicetiletý forvard.
Proč se takhle honíte a neužíváte si relativně volný život profesionálního fotbalisty?
Baví mě to, v práci zapomenu na stres z fotbalu. Kluci mi říkají, že si to neumějí představit, ale mě to nijak nezatěžuje. Ne že by to byl relax, člověk má zapojenou hlavu, ale když se vám zrovna nedaří a třeba moc nehrajete, tak si ji tam vyčistíte. Občas zápřah i uvítám, všichni víme, jaký je to blázinec, když přijdete domů a jsou tam dvě děti. (smích)
Co máte v práci na starosti?
Jsem dělník u pásu ve fabrice na výrobu plastových oken. Mám na starosti svářečku a pucovačku, dvě nejdůležitější mašiny pro velkovýrobu. Když nejedou, naše firma v uvozovkách stojí. Musím pořád obvolávat lidi, když se něco děje. Ještě s jedním spolupracovníkem, mým kamarádem, to máme na dohled.
Musíte mít nějaké úlevy v tréninku, abyste zvládal i práci?
Vůbec ne! Ani netuším, jestli o tom trenéři vědí. Dělám to ve svém volném čase, když nemám fotbal. Pro mě to není fyzicky náročné.
Jako Schick! Ústecký Černý proti Spartě ohromil geniálním gólem z vlastní půlky |
Ani teď, když běží tvrdá zimní příprava?
Možná je to i tím, že jsem v ligovém fotbale až od nějakých 23 nebo 24 let. A díky tátovi, který mě vždycky honil, bych řekl, že jsem toho natrénoval víc než jiní kluci. Myslím, že dodržuju dost zásadně životosprávu a další věci, které mi v tom pomáhají. A nic na sobě necítím. Když drží kolena, jsem v pohodě.
To chodíte normálně na osmihodinovou šichtu?
To ne. Stejně jako ve fotbale jsem i v práci OSVČ. Co odpracuju, za to dostanu zaplaceno. Takže čím víc, tím pro mě lépe.
Co na to ústečtí spoluhráči? Dobírají si vás?
Oni jdou na trénink v civilu, já v pracovním, někdy jsem i špinavý. Když přijdu na devátou do kabiny nechci říct v montérkách, ale v teplákách a v mikině, tak jsem trošku terčem nějakých narážek. Beru to s humorem, vůbec mi to nevadí a myslím, že kluci si na to za těch pár let taky zvykli.
Ale asi s nimi nemůžete po tréninku zajít do kavárny, jak to profesionální fotbalisté dělávají.
Když jdou kluci po tréninku ještě na oběd, tak já se vracím do práce, abych dodržel, na čem jsme domluvení. Samozřejmě ta naše parta Grigy (Grigar), Vondy (Vondrášek), Moula (Moulis), Riči (Richter) na to kafe zajde. Takže ano, pár kafíček mi uteče, ale aspoň něco ušetřím. (smích)
Nezvažoval jste po postupu Ústí do druhé ligy, že byste se zase věnoval jen fotbalu?
Přemýšlel jsem o tom, ale zvládám obojí, fotbalu se věnuju na sto procent, ani jedno nešidím. Obě strany mi vycházejí vstříc a já se jim to snažím vrátit na hřišti i v práci. Dokud to lidem kolem mě vyhovuje, tak za mě je to taky OK.
Linka na výrobu oken, kterou obsluhuje ústecký fotbalista David Černý.
Jste tedy poloprofesionál?
Ne, jsem v Ústí profesionál jako všichni tady, ale snažím se fotbal proložit prací. Ve firmě jsem dlouhodobě. Nějakých šest let. Když jsem hrál první ligu za Teplice, to jsem skončil, protože to nešlo dohromady, ale ve druhé lize to skloubit jde. Chci to kombinovat. Na prvním místě je pro mě fotbal a věřím, že tento půlrok zakončíme lépe, než jsme skončili. Tedy výpraskem ve Vlašimi.
I když máte vlastně dvě práce, jste se šesti góly nejlepší střelec týmu. Slýcháte narážky?
Samozřejmě. Grigy, Moula, Riči a já do sebe nejvíc rejpeme. A oni do mě kvůli tomuhle. Hecuju je, že kdybych nechodil do práce, tak těch gólů mám deset! Samozřejmě s nadsázkou. Víme, jak to dopadá, když se tyhle věci myslí vážně.
Takže váš podzim za jedna?
Nechci říct, že jsem s ním úplně spokojený, dost zápasů jsem ze začátku nehrál, nedostával jsem se do sestavy. Pak jsem to díky bohu zlomil. Konec podzimní části jsem neměl z osobního hlediska úplně špatný, ale poslední zápas nám pořád vadí. S klukama jsme se o tom bavili cestou na první trénink. Mohlo všechno dopadnout trošičku lépe. Teď se budeme dva měsíce připravovat a věřím, že první utkání doma s Kroměříží zvládneme.
Ústí představilo ředitele zábavy. Ruský baletní mistr chce opět na titulku The Sun |
Když jste nehrál, pomáhala vám práce zahnat splín?
Přesně. V práci člověk musí myslet na něco jiného. Fotbal je moje celoživotní vášeň, miluju ho odmalička. Když jsem nenastupoval od začátku, trápil jsem se s tím. Byla to pro mě nová věc, dlouho se mi nestalo, že jsem proseděl pět šest zápasů na lavičce a šel na plac na pět až 20 minut. Jenže co s tím člověk může dělat? Makat.
Takže jste se kousl?
I v práci, když mám čas a hodně udělaného, snažím se brát běžecké boty, jdu se o pauze proběhnout. Když skočíte jen na 20 minut do hry, výkon musí být nadstandardní, abyste se dostal do základu. Musíte tomu jít naproti. A mně se to pak povedlo. Na psychiku mi pomáhá být v jiném kolektivu, kde se řeší odlišné věci. Jsem tam spokojený, oni se mnou taky. Dokud to půjde, rád bych to kombinoval dál.
Chlapi z vaší fabriky vás ve fotbale sledují?
Rozhodně. Když se mi zadaří, chválí mě, když to není ode mě ani týmu dobré, dobírají si mě.
FK Viagem Ústí nad Labem - Sparta Praha B, druhá liga. David Černý z Ústí ukazuje dres po svém gólu z vlastní poloviny.
A ptají se i na Grigara, Vondráška a spol., anebo víc na vnadné moderátorky, které klub do českého fotbalu zavedl?
Od doby, co klub vlastní pan Kubáň a máme tady moderátorky, je to časté téma. Neptají se jen kluci v práci, ale dost lidí z mého okolí. Fotbal řeší samozřejmě taky. Parťáci z firmy pochází z okolí Teplic, Grigyho znají, to je legenda sklářů, na Moulu se ptají. Občas se na mě chodí koukat a otázky padají. Když někdo udělá chybu, něco se nepovede, mám to na talíři. Někdy nějaké vysvětlování je.
Už jste prodal spoluhráčům z Ústí nějaká okna?
Pár nabídek už jsem měl. Občas si dělám bokem svoje kšefty. Nevím úplně, jestli jsem něco dělal klukům. Ale i jim říkám, že když mi něco dohodí, provize je nemine.
Když teď máte dvojroli, jste jiný hráč než v Teplicích?
Kdybych se měl srovnat, jaké to bylo v Teplicích a jaké to je teď, tak jsem akorát zestárl asi o šest let. Jinak se cítím pořád stejně. Na mě to žádný vliv asi nemá.
