„Jeho táta se chodí dívat na každý zápas. Říkal jsem mu: Pamatuješ, jak jsme ho zapíjeli? A teď s ním hraju! Je to takový divný,“ kření se čtyřicátník Divecký. „Já zapíjel obě Pavlovy děti. Byli jsme na šrot,“ chechtá se autor 45 ligových gólů. „Vyprávěl mi o tom, asi to tehdy bylo veselé,“ směje se i junior.
V devadesátých letech byl tandem Verbíř - Divecký postrachem ligových soupeřů, ostatně teplickým fotbalovým sklářům do nejvyšší soutěže svými góly i pomohl. „Radek mi říkal, že lítal s otcem, teď lítá se mnou,“ vykresluje 22letý Verbíř mladší. „Snaží se mi říct, co s taťkou na hřišti dělali, kdy si na něj počkat. Něco už odkopal, mám k němu respekt a poslouchám ho, když mi radí.“
Nezapomenutelná dvojka
 Pavel Verbíř starší  Radek Divecký Radek Divecký (41) s Pavlem Verbířem (42, dole) vytvořili v Teplicích legendární útočnou dvojici. V sezoně 1995/96 pomohli k postupu do 1. ligy. Verbíř na Stínadlech zůstal do konce kariéry, teď je vedoucí týmu, Divecký několikrát odešel a pak se vrátil. Ještě kope za Brozany. |
Spolupráce dvou velkých jmen se změnila nejen ve věku, ale i v pozicích. Divecký zůstal na hrotu, jenže Verbíř mladší je kovaným záložníkem. Krajním. „Já vyloženě v útoku nikdy nehrál, nastupuju ve středové řadě zprava nebo zleva. Takže se Radka snažím najít centry ze strany,“ popisuje mezigenerační spolupráci syn teplické ikony.
Brozanům na jaře jejich souhra vynesla úspěchy. „Vím, že Divák byl gólový hráč, střelec. Stačilo mu dát centr do vápna a on už si s tím poradil. Platí to i teď,“ vychvaluje mazáka mladší z rodu Verbířů. Přitom když Divecký působil v Brozanech naposledy, tak už v záloze nebo dokonce v obraně.
„Jenže teď jsem tu jen na záskok. Když Potočný odešel z Brozan do Teplic, měl jsem tady původně být ve dvou zápasech. A nakonec z toho je celé jaro,“ překvapilo Diveckého.
„Ale majiteli Tondovi Kühnovi rád pomůžu. A protože nemá moc útočníků, jsem zase hroťák.“ I když v březnu oslavil 41. narozeniny, ve čtvrté nejvyšší soutěži se neztratí. „Já v týdnu hraju plno zápasů na velkém hřišti za starou gardu, k tomu ještě normálně trénuju. V kondici se udržuju. Samozřejmě někteří jsou už rychlejší než já, ale pořád to jde,“ nestěžuje si Divecký, ačkoli mu už skráně zešedivěly.
¨
Syna svého dlouholetého parťáka má pod dohledem. „Pavel říkal, ať ho pohlídám, ať na sobě pracuje a nelenoší. Je mu dvaadvacet a má nejvyšší čas hrát něco výš.“ Verbíř junior je stále hráčem Teplic, kde senior působí coby vedoucí ligového týmu, a v Brozanech hostuje. „Na tátu má co dohánět, ale když na sobě bude pracovat, může udělat pokroky. Má dobrou pravačku, ostré centry,“ míní Divecký.
Stále nevychází z úžasu, že s ním nastupuje. „Malý Pavel býval na našich trénincích na Stínadlech, čutali jsme si, když byl škvrně.“ Možná si, aspoň exhibičně, někdy kopne Verbíř junior s Diveckého potomkem. „Já mám holčičku, je jí deset, ale spíš je to holka-kluk. Taky hraje fotbal, leze po stromech, lump jako já,“ rozsvítí se Diveckému oči. „Ale dobře se učí a je hodná.“
Slavný tandem Divecký - Verbíř senior se dá dohromady dřív. V sobotu 20. června si tepličtí vicemistři ze sezony 1998/99 zahrají v Proboštově na oslavě 70. let tamního klubu.
