„Byly to velké emoce. Začalo to už tou červenou kartou,“ uvedl Zorvan po úterní semifinálové výhře v Ostravě (3:2).
Rozhodčí Dalibor Černý už v 15. minutě na popud videoasistenta vyloučil ostravského obránce Michala Frydrycha po střetu s útočníkem Janem Klimentem.
Zorvan podpořil svého spoluhráče, když mezi novináře přišel v Klimentově dresu se jmenovkou na prsou. „Frydrych asi nikoho zranit nechtěl, z toho bych ho nevinil. Doufáme, že Klimič bude v pohodě, protože to je důležitý hráč pro nás, pro ligu i pro reprezentaci. Modlíme se, aby to nebylo tak vážné, jak to vypadalo,“ uvedl Zorvan. To ještě netušil, že Kliment bude se zlomenou lýtkovou kostí muset na operaci.
Říkal jste, že emoce rozvířila červená karta, ale nebyly za nimi i nejisté verdikty rozhodčího Dalibora Černého, který zpočátku některé ostřejší zákroky pouštěl?
Byla tam i nějaká sporná rozhodnutí sudích, a to oba týmy strhlo, protože se mohly cítit poškozeny. Občas my, občas oni. Pak už to byla taková řezaná, ale my jsme rádi, že jsme utkání dotáhli do vítězného konce, protože je to velice cenné vítězství a finále poháru je něco, co nikdo z nás nečekal.
Vítězný gól jste dal z penalty za ruku Patricka Kpoza. Měl jste jasno, že ji budete kopat zrovna vy?
Určeni jsme s Klimičem. Ten nebyl, a tak jsem si balon vzal. Věřím si a věděl jsem, že když penaltu kopnu po zemi k tyči, tak na tom mokrém hřišti, i kdyby gólman trefil stranu, balon zajede do brány, což se podařilo. Zaplaťpánbůh za to, že jsme si pak mohli postup oslavit s fanoušky.
V poháru jste venku porazili Slavii a Baník, ale finále budete hrát doma. Co vy na to?
Doufáme, že i tak uspějeme, protože jsme vyhráli u těchto silných mužstev. Jsme takový nechutný tým, proti kterému soupeři nechtějí moc hrát. Snad ukážeme, že nejsme ve finále omylem. Je to něco neskutečného, ale za tři dny máme v lize doma Slavii, takže se musíme rychle zkoncentrovat, nechceme, aby titul slavila u nás.
Emoce? Bylo to za hranou. Fanoušci Baníku si zasloužili pohár, smutní Prekop |
Baník dohrával bez vyloučených Michala Frydrycha a Michala Kohúta a bez zraněného Tomáše Riga se sedmi hráči v poli. Pamatujete něco takového?
Ne, vůbec, ale když Rigo odkulhal, řval jsem na naše kluky, protože jsem nevěděl, jestli si toho všimli. Apeloval jsem spíše na to, abychom si vedení pohlídali, protože bychom tady byli za hlupáky, kdybychom dostali gól, když domácí měli na konci o dva hráče méně. Ukázali jsme naši vnitřní sílu.
Byť jste měli početní převahu, v klidu jste být nemohli, že?
To určitě ne, jsou tam emoce, může tam propadnout jeden balon, přijít špatná ruka, stát se může cokoliv, tam smrdí každá situace, každý nákop. Ulevili jsme si, až když rozhodčí písknul konec.
Za deset dnů budete hrát v Ostravě znovu, v lize. Tušíte, jak bude utkání vypadat?
Řekl bych, že hodně podobně, že Baník nám bude chtít nynější prohru o to více vrátit. Budou se chtít porvat o druhé místo, protože nadstavbu začínají dvakrát doma, takže budou chtít udělat šest bodů, aby vytvořili tlak na konkurenty. My se jim to budeme snažit znepříjemnit. Abychom skončili pátí, to by musela být velká souhra okolností. Musíme se ale na každý zápas pořádně připravit, abychom nic nepodcenili, protože finále poháru se blíží.
Ještě po zápase mezi oběma týmy létala ostrá slova a ostravský útočník Erik Prekop se obořil na vašeho trenéra Tomáše Janotku, že nevybíravě nadával hráčům Baníku. Všiml jste si toho?
Ne, ale Erika chápu. Jsou to emoce, které k fotbalu patří. Také jsem je měl, ale po zápas jsme si s kluky podali ruku. Zanadáváme si, ale když utkání skončí, je to pryč. Pokud by nevraživost pokračovala, bylo by něco špatně, emoce musejí zůstat na hřišti, tam si můžeme říct cokoliv hnusného, ale dál to nesmíme tahat. (Když Zorvan odcházel do šatny, střetl se s Prekopem, přátelsky se poplácali a podali si ruce).