Na tribuně v Líšni ve středu po obědě nebyli žádní fanoušci, zato několik činovníků prvoligových klubů si cestu našlo. Kromě tradiční přítomnosti Miloslava Machálka, bývalého trenéra domácích, který nyní vede Zbrojovku, přijeli i zástupci Opavy či Baníku Ostrava.
Hradec po remíze na Dukle udržel náskok v čele druhé ligy |
Důvod je jasný: Líšeň a Prostějov táhnou. Hrají dobrý fotbal, v tabulce jsou nahoře a v jejich kádrech se dá najít řada zajímavých hráčů. Remíza 2:2 to potvrdila, na zmrzlém trávníku byl k vidění dramatický duel.
„My klukům přejeme, aby po nich někdo sáhl. Je to dobrá vizitka naší práce,“ neskrývá prostějovský trenér Pavel Šustr, který svůj tým vytáhl do širší špičky FNL po loňském 11. místu.
Stejný vzestup udělala i Líšeň pod vedením Milana Valachoviče - z 9. místa vyskočila na druhé. „Mají fantastický podzim. Jako Brňák bych je chtěl porazit, ale taky jsem rád, že nemají potíže se záchranou. Sází na jednoduchou hru, rychlý přechod do útoku a pracovitost. Ve velkém počtu chodí nahoru, ve velkém počtu jdou dolů. To je současný obrázek Líšně,“ hodnotil středečního soupeře Šustr.
Není tajemstvím, že do vyšších obrátek mladé fotbalisty v týmech jako jsou Líšeň nebo Prostějov pobízí právě zájem z vyšší soutěže. Například Opava se byla ve středu podívat na 23letého líšeňského záložníka Marka Matochu.
„Takový pohled na tribunu je příjemný. Něco jsem o tom (návštěvě z Opavy) slyšel. Před čtyřmi lety jsem hrál divizi a nepomýšlel jsem ani na druhou ligu, teď o sobě slyším, že se byl někdo podívat na utkání... Je to velký hnací motor. Každý fotbalista sní o tom, že by si ligu někdy chtěl zahrát,“ řekl Matocha upřímně.
V zápase proti Prostějovu ho v 73. minutě střídal krajní záložník Martin Rolinek, 20letý levák s výborným centrem, jehož vzestup je podobně dynamický jako u Matochy. Také on si říká o pozornost pozorovatelů.
„Kluci vidí, že loni tady s námi byli hráči jako Hladík, Čermák, Šustr nebo Hlavica, kteří už letos mají smlouvy ve Zbrojovce a hrají ligu. Jsou hladoví, fotbal je baví, dobré výsledky je samozřejmě taky baví. Každý má nějakou strategii. My to máme postavené na ohromné pracovitosti,“ říká líšeňský kouč Valachovič.
V Líšni přitom panovaly v létě opodstatněné obavy, aby se podařilo navázat na úspěšnou nováčkovskou sezonu. Tehdy v klubu vládla euforie, a dokud to šlo, chodilo na stadion na kraji Brna plno diváků. Následoval (zasloužený) odliv hráčů do ligové Zbrojovky a budování nové kostry mužstva.
„U nás je euforie pořád, jenom je letos o něčem jiném,“ míní Matocha. „Nezažil jsem tady první podzim ve druhé lize, jsem v Líšni od zimy, ale můžu říct, že teď si druhé místo užíváme. Těšíme se na trénink, na zápas. Je pravda, že v některých utkáních jsme měli i štěstí, ale celkově jsme zvládli podzim hodně slušně. Dvaadvacet bodů je nádherných, před začátkem bych tolik netipoval,“ podotkl šikovný středopolař.
I trenér Valachovič postupně svoje odhady bodového zisku během podzimu měnil. Původně pomýšlel na patnáct bodů, pak na dvacet.
„Nejsme v pozici, abychom dlouhodobě proháněli Hradec, Duklu nebo Žižkov. Naši kluci chodí do práce, odtud jdou na zápas, v pátek si vezmou volno, jedeme do Ústí nad Labem a v sobotu hrajeme tam,“ připomněl kouč Líšně, že klub stále nepracuje na úplně profesionální bázi.
Přes nečekaně vysoké postavení v tabulce bude mít ke svým svěřencům před dalekou cestou na sever Čech i kritický proslov. Dva inkasované góly od Prostějova za prvních devět minut zápasu ho rozladily.
„Přitom jsme se bavili o tom, že míváme špatné začátky. Pak přijde výkop, první dva balony jdou zpátky, pod tlak, a je z toho gól. Otočíme to, dáme na 2:1, hraje se pět minut a z další zpětné přihrávky dostaneme gól zase. Stran organizace hry se mně to nelíbilo, měli jsme tam dost nezvyklé věci. Do Ústí si to budeme muset vyříkat, protože hektický fotbal by nám úspěch do budoucna nepřinesl,“ varuje Valachovič.
