"První rok byl fantastický, podařilo se postoupit," vzpomíná Simr. "Jenže poté jsem musel zpátky do Brna, a tím se to zkazilo."
Jihlava sice o Simra, jenž si nejvyšší soutěž zahrál vedle Zbrojovky také za Mladou Boleslav, dlouhé roky usilovala. Hned dvakrát se v jejím dresu mihl na hostováních, při kterých během 27 zápasů přidal dalších 12 zásahů.
Ve chvíli, kdy Vysočina v lednu 2009 vytouženého útočníka konečně získala na přestup, však přišel nečekaný zlom. "Trenér Urban mě ze začátku stavěl, ale když se nedařilo, tak to bylo na mně," vzpomíná Simr. "Pak začal stavět na někom jiném, na rychlostních typech. A tím pádem jsem skončil."
Pomoci mu mělo hostování v Sezimově Ústí, kde strávil uplynulý ročník. "Tím ale začal takový sešup z kopce dolů," říká Simr.
Ale ani po svém návratu do klubu se totiž do sestavy probít nedokázal. "Z jednání Jihlavy jsem zklamaný. Z ničeho nic mi řekli: hrát nebudeš," vzpomíná na nepodařený vstup do aktuální sezony. "Přitom stačilo počkat. Protože jsem sice góly nedával, ale šance jsem měl. Jen jsem se nemohl trefit," lituje.
Později se dozvěděl, že pro něj v Jihlavě není místo. "Bylo mi řečeno, že bych nehrál ani za třetiligovou juniorku," vysvětluje Simr, který proto uvítal hostování v divizním Velkém Meziříčí. "Díky bohu za to, alespoň budu hrát," pochvaloval si novou šanci.
A ve čtvrté nejvyšší soutěži se mu začalo dařit. Při šesti dosavadních startech za Velké Meziříčí vstřelil pět branek. Střelecky naprázdno vyšel pouze při krajském derby ve Žďáře nad Sázavou a v Bohunicích. "V Bohunicích jsem sice gól nedal, ale zase jsem na tři nahrál," usmívá se Simr.
S dalším návratem do Jihlavy však už nepočítá. Sám hovoří o tom, že by se musel stát zázrak. "I kdyby se čistě teoreticky stalo - i když je to úplná hloupost - že by mi nabídli novou smlouvu, tak už bych tam nešel. Poslední dva roky totiž byly o ničem, bylo to takové přežívání," lituje hořkého konce jihlavského angažmá.
