Je to důležitá pozice v SK Slavia Praha. Hlavním kondičním trenérem, který zastřeší kategorie U14 až B-tým, se stal Jihočech David Bujnovský. Jedenatřicetiletý rodák z Borovan je ve Slavii od 1. července a osobně dohlíží navíc na dorostenecký tým U19, který posílá hráče do profesionálního fotbalu.
Budete souhlasit, když řeknu, že k podobnému zaměstnání jste směřoval už odmala? Prosadil jste se v atletice, ve fotbale jste v nižších soutěžích patřil k obávaným útočníkům...
To všechno sedí, takže ano. (směje se) Teď mám ale na dlouhou dobu po sportu kvůli komplikovanému zranění kolene. Před dvěma měsíci mi dělali replastiku vazů, chrupavku a měl jsem i potrhané menisky.
Bude to mít vliv na vaše hraní v rakouském Brand-Nagelbergu?
Minimálně rok jsem bez sportu. I to byl další důvod, proč se více soustředit jinam. Věděl jsem, že minimálně rok si fotbal nezahraju, takže mám více času věnovat se práci v profesionálním fotbale. V Rakousku mám ještě smlouvu na dva roky, ale kdo zná fotbalové prostředí, tak ví, že i tak není nic jisté.
Je možné, že budete hrát už jen v Česku?
Variant je více, ale je reálné, že se do Rakouska už nevrátím. V tom případě by mi další hraní muselo dávat smysl. K tomu klubu bych musel mít vztah. Proto by to klidně mohly být i Borovany. Důležité by bylo, abych to hrál rád a mělo to pro mě nějakou vazbu.
Už během studií jste testoval ligové hráče na FTVS. Nabídka od Slavie přišla i díky těmto zkušenostem?
Pomohlo to. Dělal jsem ale rekondiční program Davidovi Hovorkovi (obránce Slavie, pozn. red.), který byl po těžkém zranění kolene. Bylo to v době karantény a to byl základ budoucího kontaktu. Následně mě oslovil kondiční trenér Slavie Aleš Píta, který byl na pozici, kde jsem nyní já. Ale on to navíc kombinoval s A-týmem, takže už neměl časovou dotaci, aby to zvládal. Co mám informace, tak chtěli někoho nového zvenčí mimo klub. Tím to celé vzniklo.
Jaký máte v této době pohled na kondiční přípravu?
Posun v kondiční složce a přípravě je obrovský. Už teď má každý prvoligový tým včetně mládeže a akademie kondičního trenéra. Ten vyloženě zodpovídá za kondiční připravenost hráčů. To je asi největší rozdíl.
A jaké jsou největší rozdíly v čistě kondičním tréninku?
V kondici se obecně bavíme o síle, rychlosti, vytrvalosti a koordinaci. Největší zlom posledních pěti až deseti let je ten, že se do kondiční přípravy zařazuje specifická složka. Éra běhání po lese je i kvůli tomu možná téměř pryč. V posledních dvou letech už tréninky monitorujeme pomocí GPS systémů a to nám umožňuje optimalizaci z pohledu kondiční připravenosti.
Jste zastáncem toho, že hráči mají být více na balonu? Aby objemy trénovali s ním?
Přesně tak. Z pohledu kondičního trenéra říkám asistentům a hlavním trenérům informace, kolik by daní hráči měli odehrát různých intervalových her. My kondičáci vyhodnocujeme výsledky a podle toho upravujeme přípravu. Samozřejmě ale zařazujeme do tréninků nespecifické složky, silové a rychlostní bloky. Konkrétně například vytrvalost děláme ale pomocí intervalových her.
Co jste za necelé dva měsíce ve Slavii zjistil?
Akademie Slavie je v Česku opravdu top. Ať už z pohledu kvality, tak i skautování hráčů. Máme zmapované mladé hráče z celé České republiky. Sparta a Slavia má v mládeži to nejlepší, co je k dispozici. Samozřejmě se tam objevují i nedostatky, třeba z pohledu středu těla. Projevit se to může třeba na akcelerační rychlosti.
Ale pracovat s největšími talenty musí být pro každého trenéra radost, že?
Ano. Kdokoli je v našem týmu, tak už má tak vyvinutou určitou schopnost, aby nadmíru vynikal v určité sféře. Nedostatky je pak schopen kompenzovat jinou nadprůměrnou věcí, ve které je absolutně excelentní. To je gros hráčů, kteří působí v naší akademii. Nedostatky samozřejmě jsou, ale my se je snažíme nějakým způsobem minimalizovat. Naši kluci už mají poměrně malý krok k tomu, aby si sáhli k profesionálnímu fotbalu. Oni to vědí a snažíme se vzájemně pracovat tak, abychom jim co nejvíce pomohli v dalším kariérním růstu.
Jaké máte ve Slavii osobní cíle?
Asi každý mládežnický trenér má za cíl, aby se jednou dostal k dospělému týmu. Rozdíl je samozřejmě amatérský a profesionální fotbal, ale u nás je určitá vizitka i to, kolik svěřenců se dokáže dostat do ligy a být tam platnými hráči. Já osobně mám ale cíl i trošku jinde. Chci mít co nejméně zraněných hráčů. Když budou hráči zdraví, tak mají velkou šanci, aby se z akademie do elitního fotbalu dostali. Ambice na ligu mám a přiznám se, že nějaké oťukávání z prvoligových týmů už proběhlo. Ale muselo by to všechno dávat smysl. Měl jsem zásadní podmínku, a to byla lokalita Prahy. Ve Slavii jsem nyní maximálně spokojený. Je to obrovsky atraktivní práce. V elitním fotbale by to bylo trochu jiné. Kondiční trenér tam podle mě nemá až takové možnosti, jak vše v tom daném odvětví řídit podle sebe. U mládeže je to čistě na trenérovi. Elitní fotbal je ale samozřejmě vrchol pyramidy a láká mě to. A Slavia mi v tom může hodně pomoci. Stejně tak věřím, že i já mám co předat jí.
Když vás Slavia oslovila, o jaké koncepci jste se bavili?
Koncepce z pohledu kondice pro akademii už byla nastavena před mým příchodem. A byla podle mě nastavena dobře. Na základě toho, že mám filozofii nastavenou velmi podobě původním myšlenkám, nebylo těžké sjednotit a domluvit se na určitých věcech. Já nemám ani ambice něco ve Slavii vyloženě překopávat. Pouze jsem za sebe řekl, že některé věci, které se začaly dělat, tak nebyly dotažené. Na tom budeme dále pracovat. Určitě tam zakomponuji své know-how. Malý problém vidím třeba v tom, že se u nás vyskytují drobná zranění. Jasně, že je řeší každý klub, ale chceme je analyzovat a co nejvíce minimalizovat. Budeme tak pracovat na dílčích prevenčních programech proti zranění. To budeme dále nastavovat.
Už vás něco ve Slavii překvapilo?
Překvapila mě vyspělost našeho týmu U19. V přípravě jsme hráli asi se čtyřmi třetiligovými týmy. Je známé, že přechod mezi dorost a muže je obrovský. Kluci mě ale hrozně mile překvapili, jak dokázali těmto týmům nejenže čelit, ale i je převálcovat. To je super zpráva. Máme v týmu hráče, kteří mají touhu něco dokázat. Sami si navíc uvědomují, že když někdo projde akademií Slavie, ještě neznamená, že má před sebou velkou budoucnost. Je to pak na hráčích, jak se s tím popasují.
Dostat se do A-týmu Slavie je v současnosti hodně těžké. Mají vaši dorostenci nějakou šanci?
Všichni víme, že A-tým Slavie je v současnosti tak odskočený od ostatních týmů, že je pro kluky správný krok, aby šli po hostováních. A pak se mohou do A-týmu vrátit jako platní hráči. Je to ale strašně těžký proces. Jen málo hráčů dokáže z akademie jít rovnou do A-týmu a prosadit se. Jednotkově se někdo na trénincích nebo přípravě s A-týmem objevuje, ale vyprodukovat hráče, který by z akademie šel rovnou do áčka, to je svým způsobem sen trenérů. Ale pokud je mezitím nějaká mezistanice, tak se nic nemění. Pořád je to obrovský úspěch. A já jsem rád, že tomu mohu pomáhat.
