„Naše jarní jízda byla excelentní. Že jsme prohráli jen v Třinci a ještě gólem z 95. minuty, to bych na začátku neřekl,“ překvapilo to i Kroňďáka. Bývalý ligový hráč Teplic naposledy pracoval jako skaut Viktorie Plzeň, Chrudim přišel zachraňovat v zimě. Sobotní výhrou 3:0 na půdě Ústí nad Labem úkol splnil.
Co pro vás osobně znamená, že jste tým udržel?
Já se k trénování vrátil po čase a jsem rád, že jsem si vybral Romana Pavlíka a Jindřicha Tichaie jako svůj realizační tým. Kdybych si je nevzal, takhle by to nedopadlo. Jim patří díky, jak tým připravili. I sám za sebe mám obrovskou radost, že moje mise je velmi úspěšná.
Takže na ni navážete i v příští sezoně?
Z logiky věci vyplývalo, že kdyby se sestoupilo, angažmá by dál nepokračovalo. Teď nevidím jediný důvod říct řediteli Tomáši Linhartovi, že bych pokračovat nechtěl.
Jak se cítíte se záchranou v kapse?
Unaveně. Strašně unaveně! Tři neděle hrajeme každé tři dny, je to strašně náročné. Pořád musíme musíme, teď v Ústí jsme byli poprvé v roli, že nemusíme, ale musí soupeř, my chceme. A kluci to odmakali.
Co za jarní jízdou stojí?
Kývl jsem na to, protože jsem viděl enormní snahu to zachránit od všech lidí v klubu. A všichni na tom mají zásluhu, ať pan Linhart, tak kustodi, hráči, my v realizáku. Všechno se sešlo.
Radek Kronďák (vlevo) slaví s asistentem Jindřichem Tichaiem záchranu Chrudimi ve druhé lize.
Jde o malý zázrak?
Já myslím, že jo. Řekl jsem už na začátku ledna, že záchrana bude malý zázrak, že musíme sedmkrát vyhrát. Sedmkrát jsme sice nevyhráli, ale už před zápasem v Ústí jsme měli 21 bodů jako za sedm vítězství a nebyli jsme zachránění. Sám sobě jsem lhal, museli jsme to ještě dotáhnout. A zaplaťpánbůh jsme to dotáhli.
Co jste změnil? Na jaře jste skoro neinkasovali.
Víceméně jsem kluky nabádal k jednoduché hře. Máme v mužstvu rychlé hráče, takže jsme chtěli jejich rychlost využívat jednoduchou rozehrávkou, moc si to nekomplikovat. To je jediná cesta k záchraně. Dobře bránit. Některé zápasy o nás psali, že jsme před vlastní brankou zaparkovali autobus, ale já nesouhlasím. Vždycky jsme měli šance, jen jejich proměňování byl náš největší problém. Měli jsme jich mraky, mohli jsme být zachránění dřív. Samozřejmě několikrát v zápase došlo ke strachu o výsledek, je logické, že pak víc bráníte, než abyste útočil. Proměňování šancí je problém nejen Chrudimi, ale celého českého fotbalu.
Jednoduchá hra symbolizovala i vás během hráčské kariéry. Vycházel jste z toho?
Já hrál jednoduše, byla taková dobra, stopeři mého stylu už nefungují. Ale nemyslím si, že to má nějakou spojitost s tím, že jsem chtěl jednoduchost i po mém týmu. Neznamená to míč nakopnout a běžet, ale nekomplikovat si situaci před vlastní bránou a hrát na soupeřově polovině. Někdy se tam dostanete nákopem, někdy kombinací. Všichni obdivujeme Manchester City a ostatní top kluby, ale ty jsou někde jinde. Musím poskládat mužstvo na to, co chci hrát, to je základ. Já tu možnost od Tomáše Linharta v zimě dostal a ukazuje se, že jsme to udělali správně.
