„Já se mám moc rád, takže mi to přišlo vtipný. Inspiroval jsem se znakem jedné oděvní firmy, ale obličej, kohout i náušnice jsou moje. I když tedy kohout… jak stárnu, čelo se trošičku posouvá,“ směje se neortodoxní byznysmen, který kresbu pankáče používá i ve své stavební firmě. „Jako reklama to dělá veliký aplaus. Každý chce vědět, co za blázna si dá do razítka nebo na logo svoji podobiznu.“
Silueta Cikánkovy hlavy zdobí trikot fotbalového Sokola České Kopisty, působícího v severočeské I. B třídě. „My za ním přišli, že chceme nové dresy, a on, že nám je koupí, ale dá na ně svoji podobiznu. Tedy logo, které používá,“ líčí vedoucí mužstva František Hnát. „Hráčů jsme se ani neptali, ale nemají s tím problém. Aleše berou, kope za naši starou gardu. Je sice extravagantní, ale dobrej kluk. Znám ho už od žáčků, teď u nás v obci i bydlí.“
Paradoxní je, že Cikánek se za pankáče nepovažuje ani náhodou. „Oblékám se úplně jinak. Ovšem styl nebýt v řadě, ale trošku vyčnívat, to mě na tom láká. Jsem takový polopankáč. Pankáčskou muziku ale nesnáším,“ ošívá se. „Já miluju Michala Tučného. Jsem trochu potetovaný, moc to se mnou neladí. Když někoho vezu v autě a slyší z mého rádia Tučného, nechápe.“ Kromě podobizny nosí fotbalisté z vesnice na Litoměřicku i cifru 210 na rukávu a trenkách, která je startovním číslem Cikánka v supermotu. „I na trenky jsem chtěl dát pankáče, ale přišlo mi blbý mít Cigoše u zadku,“ řehtá se šestačtyřicetiletý svéráz.
Na supermoto, které se obvykle jezdí z větší části na asfaltu a z menší v terénu, se vrhnul až po fotbalové kariéře. „Po třicítce, když mě z fotbalu vyhodili. Neměl jsem moc prachy, kupoval jsem motorky, samé jepice… Až teď to vypadá, že bych mohl mít nějaký titul. Závodím za veterány, zatím jsem vicemistr Česka, Rakouska a Německa. Moc mě to baví, je to větší adrenalin než fotbal!“ svítí Cikánkovi oči.
Do osudného incidentu ho bavil i fotbal, věnoval se mu šestadvacet let. Prošel dorostem Rudé hvězdy Litoměřice i Slavojem, dalším klubem v Máchově městě. „Ale jinak jsem hrál úplnej prales. Za Libochovany, moji konečnou stanici, třetí třídu. Možná čtvrtou.“
V současnosti se podnikatel Aleš Cikánek věnuje supermotu, při pózování v kombinéze nezapřel rebela.
Skončil neslavně. Tedy spíš slavně, protože ta historka je legendární. „Když přijedu do Libochovan, dědci na pivu si o tom povídají dodnes. Pamatují si to. Aby ne, když jsem dostal asi osmnáct zápasů stop. Nikdy neviděli, aby hráč vyloučil rozhodčího po dvou žlutých a jedné červené. Hodil jsem pak karty do pole a moje fotbalová éra byla minulostí.“
Hráč vyhazuje rozhodčího!? Zní to jako scénka z populárního filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag a proslavená hláška Nová doba! Host vyhazuje vrchního!
„Myslím, že rozhodčí proti mně byli celý život zaujatí,“ tvrdí rebel Cikánek; možná už tehdy je svou výstředností dráždil. „Jak jsme byli na vesnici, doslechl jsem se, že se o mě rozhodčí vsadili: Když v neděli přineseš Cigošovu registračku, dostaneš šampáňo! Hrál jsem, aby mě vyhodit nemohli. Stejně mě v 90. minutě vyloučil, že jsem mu řekl něco sprostého. Tak jsem mu sebral karty, vyhodil jsem ho já a odešel jsem. Nikoho jsem nezmlátil.“
Oklikou se coby sponzor k fotbalu vrátil. „My ho oslovili a on řekl jo. Ne že by nám dával přemrštěně moc peněz, pomáhá spíš materiálně díky své stavební firmě. Nějaké peníze ale taky dá,“ děkuje vedoucí mužstva Hnát. Podnikatel podporuje i litoměřický hokej, úspěšného plochodrážníka Josefa France, motokrosaře Petra Bartoše, lovosické basketbalisty a další sportovce nebo kluby. „A všichni mají pankáče,“ kření se Cikánek.
Pokud by v celoroční soutěži Kopeme za fotbal, určené pro amatérské oddíly, vyhrály České Kopisty atraktivní přípravný zápas proti Plzni, mistr by mohl okukovat jejich raritní dresy. „Já už nefandím. Což je problém, když chodím na pivo se samými fotbalisty, protože pak tam nepatříte, jste trotl. Ale straním Teplicím tím, že jsou to severní Čechy,“ svěřuje se Cikánek. „Samozřejmě by bylo zajímavé vyběhnout v těch dresech proti Plzni. Ne, že by viděli podobiznu Cigoše a kšefty by se hned hrnuly, ale spíš z prestiže, že se to někam v Kopistech dokopalo. A já k tomu mohl přispět.“
