Pod dohledem hejtmana Bohumila Šimka, starosty Blanska Jiřího Crhy či kouče prvoligové Zbrojovky Brno Miloslava Machálka se rozhořela první bitva na domácím poli.
Co na tom, že čáry ještě nejsou jako podle pravítka a fronta na pivo u dvou stánků měla třicet metrů. Dvanáct set diváků se od počátku bavilo. Když v sedmé minutě poprvé zaduněl buben z kotle domácích, hlavou tím směrem netrhli jen hluší.
Víc ze hry však měli dlouho hosté, za Pavlem Halouskou v devatenácté minutě zvonila tyč a o chvíli později se jen ohlédl za střelou z pravé hrany vápna.
„Při tyčce mi určitě zatrnulo,“ vrátil se k nejhoršímu momentu Blanska trenér Oldřich Machala.
Domácí se však do poločasu stále více osmělovali a po přestávce už byli aktivnějším celkem. V padesáté minutě pak na středu získal míč nejnovější přírůstek v blanenské sestavě Jakub Šašinka, poslal míč doleva za obranu, Lukáš Kania hned servíroval přízemní pas k penaltovému puntíku, odkud jej k levé tyči uklidil Tomáš Vasiljev a stadion vypukl v jásot.
„Byl to moc dobrý pocit, rozhodnout zápas. Ke konci jsem měl až slzy v očích a jen doufal, že ho udržíme,“ líčí jediný úspěšný střelec zápasu.
V úvodním kole proti Prostějovu ztratili blanenští utkání v poslední minutě svojí nedbalostí. V Líšni pak nervozita nováčka sehrála také svoji roli. Blansko se však z obou utkání dokázalo poučit. Od gólu jako by se předzápasové role vyměnily.
Pražané vypadali jako vyjukaný novic a Blansko jako tradiční a sebevědomý tým. „Dukla je pro mě favoritem soutěže, a pokud proti nim vyhrajeme, nejde být nespokojen,“ lebedil si Machala.
S takovým rozpoložením chce jít i do dalších utkání. „Když budeme hrát takhle, a já věřím, že tuto kvalitu udržíme a ještě vylepšíme uzdravenými hráči, tak se nemusíme nikoho bát,“ vyhlíží už kouč zápas příštího kola ve Varnsdorfu.
