„U nás taky,“ usměje se Tomáš Fabián, když si sundá zelenou podzimní bundu a usadí se na místě přímo naproti vchodu. Má tam svoje jméno a kopačky, u hlavy mu překáží šňůra, na které se od pondělí suší tréninkové mikiny. Slušně řečeno nevoní.
Fabián býval fotbalový profík. Talent. Hrál za Česko na mistrovství světa dvacetiletých, přidal přes šedesát zápasů v lize za Mladou Boleslav. Ale taky zatraceně často marodil kvůli kloubům, což ho rozhodilo.
Z nudy se dal na gambling. Hrál poker, později hypnotizoval kuličku při ruletě. Když pochopil, že kvůli sázení ztrácí kontrolu nad životem, nechal se zavřít do Bohnic. Mezi feťáky a alkoholiky, kteří mají minimální šanci, že se vrátí do normálu. Za okny mříže, ve čtvrt na sedm budíček, nikdo se s vámi nemaže. Jste nula, odpad.
Pavilon 35.
Dneska je pětatřicet jemu.