Oproti pěti bodům nasbíraným v prvních pěti zápasech zaznamenal tým v dalších šesti kolech šestnáctibodovou sklizeň. Z 11. místa se díky tomu vyšvihl na čtvrté. Ze sedmibodové ztráty na barážové příčky je aktuálně už jen jednobodové manko.
Co za tak razantní proměnou celku, který díky ní začal potvrzovat své postupové ambice, stojí?
„Klidná, trpělivá, postupná práce,“ poví obezřetně Jiří Chytrý, trenér Artisu. „Možná nám na začátku uškodilo, že naše výkony v přípravě se silnými soupeři vypadaly velice dobře. Asi v tom obrázku nebyla úplně komplexní pravda o naší defenzivě, soubojovosti a disciplíně. Ve druhé lize jsme pak přišli na to, že jen fotbalem to nepůjde, a museli jsme změnit nastavení hráčů. Vštěpovali jsme jim, že se musí odrazit od práce, defenzivy a disciplíny. Kluci to vzali za své. Mnohem líp bráníme, nedostáváme góly. To je ten základ,“ líčí Chytrý.
V úterý večer to Artis k jeho radosti dokonale předvedl v bitvě 3. kola MOL Cupu proti prvoligovému Liberci, jemuž odolal i v dlouhém oslabení. Herně ho dokonce předčil a po remíze 1:1 vyřadil v penaltovém rozstřelu.
„Kluci jasně ukázali, že tady chtějí něco vybudovat, že v Artisu nejsou pro srandu králíkům. Podali heroický výkon. Chtějí být na začátku něčeho hezkého a dělají pro to všechno,“ přidal svůj pohled brankář Tomáš Holý, jeden z nováčků v mužstvu.
V Králově Poli jako ve Wembley. Holý deptal střelce, sám zíral na „panenku“![]() |
Jenom přesvědčováním o bojovnosti a nasazení se ale Artis nezvedl. I po zahájení druhé ligy do něho dál přicházeli kvalitní hráči jako Daniel Kosek, Štěpán Harazim nebo Jean-David Beauguel, na hřiště se z lavičky vrátil loňský kapitán Michal Jeřábek a do branky nastoupil právě Holý.
To byla nejzásadnější změna. Bývalý legionář z Anglie se mezi tyče postavil místo Tomáše Vajnera, jemuž první zápasy nevyšly. Celá defenziva se rázem srovnala a výsledkem je 461 minut trvající doba Artisu bez inkasovaného gólu.
„Jenom o jedné změně to nebylo. Šlo o jejich komplex, jedna zapadla do druhé,“ namítá kouč Chytrý, že by šla proměna obrany jeho celku z děravého ementálu v neprostupnou zeď jenom za gólmanem.
Přiznává, že stáhnout Vajnera pro něj byla citlivá záležitost. V minulé sezoně byla brankářova pozice neotřesitelná, v klubu zdomácněl, druhou ligu tedy poté rozjel.
„Měli jsme dva rovnocenné gólmany, padlo nějaké rozhodnutí, ale nepovedlo se to. Přišla tedy reakce. Jsem rád za to, jak to teď je, znovu ale připomínám, že se sešlo víc okolností a víc změn. Začalo to klapat,“ hodnotí své kroky trenér.
Z individualit je tým
Po statečném pohárovém výkonu proti Liberci si je kouč Artisu jistý, že se z individualit, které se mu na začátku přípravy sešly, podařilo udělat soudržný tým.
„V létě bylo jedním z problémů, že někteří kluci čekali, že budou hrát, byli na to zvyklí, a když nehráli, museli se s tím poprat. Teď už každý ví, že musí pracovat a být připraven, i kdyby šel na hřiště jen na záskok. Nastavení týmu se ohromně zvedlo,“ sleduje Chytrý.
Pokoření Liberce bere jako indicii, že Artis je schopen hrát o postup do první ligy. I bez odpočívajícího lídra zálohy Martina Pospíšila dokázali být Brňané organizovaní a v útoku nebezpečnější.
„Jsme na dobré cestě, abychom se s ligou mohli měřit, chceme se s ní měřit. Naše budování je ale dlouhodobý proces. Tvrdit teď, že nás mají hodit do ligy a my ji budeme v klidu hrát, by bylo velmi troufalé. To nejde lusknutím prstů, není to videohra, věci chtějí čas. Každopádně začínáme sklízet ovocíčko,“ upozorňuje gólman Holý.
I Chytrý připouští, že k ligové výkonnosti má jeho tým zatím stále ještě daleko.
„Mančaftu věřím, v hráčích to je, ale potřebovali bychom hrát zápasy jako s Libercem častěji, opakovaně. Tempo a intenzita byly úplně někde jinde než ve druhé lize. Kluci na to zareagovali, a když do ligy postoupí, tak se tempu přizpůsobí a budou konkurenceschopní. Někde se to ale musí naučit,“ uzavírá trenér.








































