Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Burza cenných papírů v Praze. Ilustrační foto

Burza cenných papírů v Praze. Ilustrační foto | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Změny v obchodním zákoníku, které byste neměli přehlédnout

  • 0
Od 1. ledna 2012 došlo ke změně několika ustanovení obchodního zákoníku (tedy zákona č. 513/1991 Sb.). Některé změny v textu obchodního zákoníku přináší novinky, jiné však pouze opakují to, co se dříve dovozovalo za pomoci soudních rozhodnutí. V následujícím textu zmiňujeme ty změny, jejichž znalost by se podnikatelům mohla při jejich další obchodní činnosti hodit.

Staro-nová úprava sídla podnikatele

Je známo, že podnikatel při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku dokládá rejstříkovému soudu právní důvod neboli titul k užívání prostor, ve kterých bude mít své sídlo či místo podnikání (např. výpis z katastru nemovitostí, je-li vlastníkem domu, či nájemní smlouvu). Od nového roku by však rejstřík neměl požadovat po podnikateli doložení tohoto titulu, bude-li si moci sám zjistit z informačního systému veřejné správy (typicky právě z katastru nemovitostí), že podnikatel toto oprávnění má. V praxi však zatím technicky není zajištěna možnost obchodního rejstříku nahlížet do všech částí katastru, takže i přes to, že podnikatel vlastní prostory, kam chce své sídlo či místo podnikání umístit, musí zatím stále důvod užívání doložit výpisem z katastru nemovitostí.

§ 37 odst. 2 obchodního zákoníku:

Navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to neplatí, pokud je právní důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy. Věta první se použije i v případě návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku. Podnikatel je povinen mít právní důvod užívání těchto prostor po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsané v obchodním rejstříku jako jeho sídlo nebo místo podnikání. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

Zákonodárce, poučen z předchozího rozhodování soudů, nově vyslovil požadavek, aby podnikatelé, kteří při podání návrhu na zápis doložili svůj titul k místu, které má být v rejstříku zapsáno jako jejich sídlo či místo podnikání, měli právo toto místo užívat po celou dobu, kdy je v rejstříku zapsáno. Tímto se usnadňuje zejména právní pozice majitele objektu, do jehož prostor si podnikatel nahlásil své sídlo, aniž by tam skutečně, po zápisu do rejstříku, jakýkoliv prostor k užívání měl. Dochází tedy k výslovnému zapovězení praxe, kdy podnikatel pouze pro účely zápisu doložil např. nájemní smlouvu k prostorům, kterou však po měsíci vypověděl, přičemž v domě si nechal pouze poštovní schránku pro písemnosti a v rejstříku zapsáno sídlo či místo podnikání.

Na tomto místě je třeba připomenout požadavek kladený na podnikatele-fyzické osoby obchodním zákoníkem, spočívající v povinnosti vždy uvádět do rejstříku své skutečné místo podnikání. Podnikatelé - právnické osoby, mohou mít naopak skutečné sídlo i jinde než mají zapsáno v rejstříku, nicméně k místu, které mají zapsané jako své sídlo, musí mít teď , po celou dobu zápisu, alespoň výše uvedený právní titul. A co pokud zápis v rejstříku neodpovídá skutečnosti a podnikatelé tedy již nemají právní titul k místu, které mají zapsané v obchodním rejstříku? Soud je nejdříve vyzve, aby zjednali nápravu, neučiní-li to, může podnikatele-fyzickou osobu opakovaně sankcionovat pokutou do výše 20.000 Kč a v případě podnikatele-právnické osoby může nařídit nucenou likvidaci a jeho následné zrušení, je-li to v zájmu třetích osob.

Se změnou obchodního zákoníku v souvislosti s dokládáním titulu k užívání prostor vyvstaly v právní veřejnosti pochybnosti, jež vzbudila nešťastně formulovaná věta obchodního zákoníku, která stanovila, že ustanovení znějící "Navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání" se použije i v případě návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku. Doslovným výkladem totiž docházíme k závěru, že při jakékoliv změně např. v předmětu podnikání, by součástí takového návrhu musel být i výše uvedený titul k užívání prostor. Toto by bylo pochopitelně absurdní a zákonodárce zde jistě zamýšlel pouze případ, kdy má dojít ke změně zápisu sídla či místa podnikání v obchodním rejstříku.

V obchodním rejstříku se nadále nezveřejňují rodná čísla fyzických osob

§ 28 odst. 2 obchodního zákoníku:

Rodné číslo se zapisuje do obchodního rejstříku, neuvádí se však ve výpisu z obchodního rejstříku ani se nezveřejňuje v Obchodním věstníku. Je-li rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin, zveřejňují se tyto listiny postupem podle tohoto zákona včetně rodného čísla.

U fyzických osob (typicky členů představenstva či jednatelů) se od 1. ledna 2012 zapisuje do obchodního rejstříku jak jejich datum narození, tak i jejich rodné číslo, přičemž se rodné číslo ovšem již pak následně neuvádí ve výpisu z obchodního rejstříku a ani v obchodním věstníku. Zveřejněné zůstává jen datum narození.

Vzdání se práva na náhradu škody

§ 386 obchodního zákoníku:

Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit. Náhradu škody nemůže soud snížit.

Podstatná změna obchodního zákoníku spočívá v zakotvení možnosti vzdát se předem práva na náhradu škody ve vztazích upravených obchodním zákoníkem, tedy zejména ve vztazích mezi podnikateli, jakožto smluvními partnery. Jinými slovy tato změna znamená, že můžete svého smluvního partnera pomocí ustanovení ve smlouvě zbavit možnosti požadovat náhradu škody, která mu vznikne z vašich vzájemných obchodních vztahů upravených předmětnou smlouvou. Takto lze pochopitelně upravit (dodatkovat) i současné obchodní smlouvy s účinky do budoucna. Pokud se však radujete, že jste prozíravě takové ustanovení měli ve smlouvě již dříve, tedy před 1. lednem 2012, je pravděpodobné, že by soudem bylo prohlášeno za neplatné vzhledem k tomu, že bylo sjednáno v rozporu s dřívější právní úpravou. Tady bych doporučil alespoň dodatkem toto ustanovení znovu přijmout do vaší smlouvy.

Možnost vzdání se práva neplatí absolutně

Je potřeba říci, že, jako vše, má i vzdání se práva na náhradu škody několik podstatných výjimek, kdy se tohoto práva na náhradu škody vzdát nelze. Práva na náhradu škody se nelze vzdát v případě, byla-li škoda způsobena úmyslně. Dále se možnost vzdání se práva na náhradu škody nepoužije ve vztazích (smlouvách) mezi společností a jejím statutárním orgánem či jeho členy nebo dozorčí radou, které mají svoji speciální úpravu. Rovněž se možnost vzdání se práva na náhradu škody nedá využít ve vztahu podnikatel-nepodnikatel, a to ani v případě, že si strany pro úpravu svých vztahů zvolily obchodní zákoník. Domníváme se, že se nelze vzdát ani práva na náhradu škody tehdy, kdy strana, která způsobila škodu, měla jednat podle zákona s odbornou péčí. Pro pořádek je nutné ještě připomenout, že vzdání se práva na náhradu škody platí pouze mezi smluvními stranami příslušné konkrétní smlouvy, nicméně již se nevztahuje na škodu, která sice vznikla ze vztahů upravených smlouvou, ale byla způsobena třetí osobě, která smluvní stranou nebyla.

Není třeba ukládat podpisové vzory

Novou úpravou obchodního zákoníku odpadla povinnost ukládat do sbírky listin podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem právnické osoby, tedy osob, které jsou statutárním orgánem, případně vedoucím organizační složky či likvidátorem. Co dělat když je váš podpisový vzor již založen ve sbírce listin a vy si nadále nepřejete takto zveřejňovat vzor svého podpisu? Požádejte svým jménem příslušný rejstříkový soud o jeho odstranění.

Do sbírky listin se zakládá vše již jen jednou

Novelou také odpadla často diskutovaná povinnost podnikatelů předkládat soudu listiny zakládané do sbírky listin, jimiž se současně dokládaly zapisované skutečnosti (např. společenská smlouva a její změny, stanovy a jejich změny, doklady o vzniku a zániku funkce statutárního orgánu), vždy ve dvojím vyhotovení. Tyto listiny se teď nově předkládají vždy již pouze v jednom exempláři.

Delegace obchodního vedení

Důležitou novinkou je ustanovení týkající se delegace (pověření) obchodního vedení, které náleží ve společnostech statuárním orgánům (představenstvu či jednatelům), na jinou osobu. Co obchodní vedení je? Jde zjednodušeně řečeno o rozhodování týkající se denního chodu společnosti. Obchodní vedení je dle obchodního zákoníku možné delegovat jednak mezi jednateli navzájem (je-li jich více) nebo uvnitř představenstva, a jednak je možné ho delegovat na jinou osobu, např. zaměstnance, přičemž není vyloučeno, aby takovýto zaměstnanec byl současně statutárním orgánem či jeho členem. O pověření obchodním vedením musí být rozhodnuto buď představenstvem, nebo většinou jednatelů, je-li jich více než jeden. Zákonodárce touto změnou reagoval na známý problém souběhu pracovního poměru s funkcí člena statutárního orgánu.

§ 66d obchodního zákoníku:

Pověření obchodním vedením

  • Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.
    Při pověření obchodním vedením zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
    Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.
    Pověření obchodním vedením nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu.

Co delegovat nelze?

Delegovat dle obchodního zákoníku nelze účast na zasedání statutárního orgánu, samotné rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení a ty činnosti, které obchodní zákoník nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. Delegovat rovněž nelze rozhodování o "strategických cílech a záležitostech", které nespadají do obchodního vedení. Jednání statutárů jménem společnosti (tedy zavazování společnosti navenek) také není obchodním vedením a nelze ho tedy delegovat. Nutno podotknout, že delegací obchodního vedení není v žádném případě dotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, za porušení jejich povinnosti vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Bude tedy potřeba vždy pečlivě zvážit, zda-li a na koho obchodní vedení delegovat. Co se týče odměny či mzdy osoby, na niž bylo částečně či úplně obchodní vedení delegováno, tak tu nejen schvaluje, ale také "sjednává" a "určuje" orgán, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.