Pokud manželé neupraví před uzavřením sňatku nebo i kdykoliv později své majetkové vztahy smluvně u notáře, pak nabývají majetek do společného jmění. „Tím se stává vše, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s několika výjimkami jako dědictví a darování,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Co už si ale podle Kučery ne každý uvědomuje, je skutečnost, že do společného jmění manželů spadají rovněž nabyté podíly ve firmách, zainvestované prostředky a zisky z nich. A stejně tak třeba i sjednané úvěry, ztráty nebo závazky vzniklé za dobu trvání manželství. Jak ostatně nyní řeší i jeden z jeho klientů.
„Rozvádíme se s manželkou po dvaceti letech, žijeme odděleně. Čekal jsem, že se domluvíme na vypořádání společného domu, výchově dětí a tím to skončí,“ říká pětapadesátiletý Adam z Berouna. Jenže to se zmýlil.
Jednoho dne obdržel od právníka své manželky seznam všech firem, v nichž vlastní nějaký i jen marginální obchodní podíl. A jeho manželka požaduje, aby ji z těchto firem vyplatil. „Takzvanou předmanželskou smlouvu neboli smlouvu o manželském majetkovém režimu před sňatkem ani kdykoliv později tito manželé neuzavřeli,“ upřesňuje Kučera. Proto dnes Adam stojí v nelehké situaci.
Spory kolem obchodních podílů
„Investuji do startupů, začínajících firem, dále do nemovitostních fondů, hlavně půdy. Moje manželka teď chce ze všech těchto podílů vyplatit, a to hned,“ popisuje Adam. Což je, jak říká, z pohledu investora velmi složitá záležitost, už vzhledem k nynější volatilitě finančních trhů. Cena je totiž hodně proměnlivá.
A to není jediný problém. „V prvé řadě nemám prostředky na to, abych ji vyplatil. A v druhé řadě jde o dlouhodobou investici s očekávaným výnosem za několik let,“ říká. To znamená, že prodat obchodní podíl v rostoucí firmě nebo část půdy ve fondu, jež se každoročně dobře zhodnocuje, pro něj značí ztrátový obchod. „Argument, že jsem investoval z vlastních zdrojů, ale nestačí. Manželka oponuje, že se starala o chod domácnosti, vařila a uklízela,“ popisuje spor Adam.
Jelikož ale nemají rozvádějící se manželé předem smluvně upravené majetkové vztahy, v tomto případě týkající se obchodních podílů ve firmách či fondech, spadají i ty do majetkového vypořádání při rozvodu. K jejich nabytí totiž došlo v době manželství.
„Zatímco obchodní podíl může být připsán pouze jednomu z manželů, nárok na podíl z výnosů, tedy část zisku, mají vždy oba. Stejný princip ovšem platí i pro závazky, úvěry a ztráty, které v souvislosti s podnikáním během manželství vznikly,“ vyjasňuje pozici Miroslav Papoušek, partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.
Jeho zkušenosti ukazují na to, že vypořádání mezi rozvádějícími se manžely bývají často vleklá. Zvlášť pak rozvody mezi podnikateli, vlastníky nebo spoluvlastníky firem.
Investice před uzavřením manželství a po něm
Konkrétně u firem podle Papouška hraje důležitou roli její vznik, respektive doba, kdy byla založená. Pokud vznikla ještě před uzavřením manželství, pak majetkový podíl zůstává ve vlastnictví toho z manželů, který ji založil. Přičemž druhý z manželů si nárokuje podíl z výnosů a investic vložených do firmy ze společného jmění manželů. Což se ale těžko dokazuje.
„Stejný způsob vypořádání se použije v případě, že firma vznikla až během manželství, ale z výlučných prostředků jednoho z manželů, získaných například jako dar či dědictví,“ vysvětluje právník.
Ve hře bývá i odklánění majetku
Naproti tomu u firem vzniklých za dobu trvání manželství se rozděluje v rámci společného jmění manželů nejen zisk, ale i obchodní podíly ve firmě. Tedy je třeba jednoho z manželů vyplatit. „A to nezávisle na tom, zda se na podnikání podílel pouze jeden z manželů, který byl jako majitel zapsán v obchodním rejstříku,“ upozorňuje Papoušek.
Ze svých zkušeností advokát konstatuje, že majetková vypořádání, zvlášť mezi vlastníky a spoluvlastníky firem, nějakou dobu trvají. A někdy se i ve své praxi setkává s nezákonnými praktikami. „Nejčastěji se jedná o odklánění majetku na třetí osoby. Patří sem i umělé zvyšování nákladů a snižování hodnoty firmy fiktivními fakturacemi či skrýváním reálných zisků,“ vyjmenovává Papoušek.
Zároveň upozorňuje, že taková jednání jsou protizákonná a mají své trestněprávní důsledky. Ani na to by neměli lidé při sporných rozvodech a majetkových vypořádání zapomínat.
