Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 134/2011 vyplývá, že k povinnostem statutárního orgánu patří i řádné zajištění vedení účetnictví. To ostatně vyplývá i přímo ze zákona a to pro jednatele společnosti s ručením omezeným z § 135 Obchodního zákoníku:
§ 135 Obchodního zákoníku(1) Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. |
Pro představenstvo je stejná povinnost stanovena v § 192 Obchodního zákoníku:
§ 192 Obchodního zákoníku(1) Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví společnosti a předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Tato závěrka nebo vybrané údaje z ní s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře, se zasílají akcionářům majícím akcie na jméno nejméně 30 dnů před valnou hromadou. Vydala-li společnost akcie na majitele, hlavní údaje této účetní závěrky se v téže lhůtě uveřejní způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti. |
Nejvyšší soud se vyjádřil k výkladu výše uvedených ustanovení v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody ze strany společnosti vůči jejím statutárním orgánům. Ten je upravený v § 194 Obchodního zákoníku.
§ 194 odst. 5 a 6 Obchodního zákoníku(5) Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy. |
Důvěřuj, ale prověřuj
Plný text rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 134/2011 |
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že k tomu, aby členové představenstva neodpovídali za škodu vzniklou nesprávným vedením účetnictví, je třeba aby zabezpečili splnění těchto podmínek:
- zajistili vedení účetnictví prostřednictví kvalifikované osoby
- vytvořili této kvalifikované osobě podmínky pro řádný výkon její činnosti
- zajistili, aby podklady, které osoba pověřená vedením účetnictví dostane, byly úplné, správné a pravdivé
- řádně provádění účetních činností kontrolovali
Nejvyšší soud se bohužel blíže nevyjádřil k tomu, jak má kontrola účetních v praxi vypadat ani kdo ji má provádět - zda to má být kontrola prováděná statutárním orgánem, která by se - za předpokladu, že by nikdo z členů statutárního orgánu nedisponoval příslušnými odbornými znalostmi - musela omezit na kontrolu úplnosti účetních záznamů či zda jí musí být pověřena nějaká třetí odborně zdatná osoba. Bude však v každém případě třeba zavést určité kontrolní mechanizmy. Je otázkou, zda jako takovýto kontrolní mechanizmus bude postačovat provedení auditu (který je pro některé společnosti povinný). Domníváme se, že by tento audit mohl postačovat, nicméně definitivně jasno může v této věci udělat až případné další soudní rozhodnutí. U společností, které nemusejí provádět povinný audit své účetní závěrky, je pak vhodné minimálně provést buď dobrovolný audit, či případně nechat prověřit, zda je účetnictví vedeno řádně, nějakým jiným vhodným způsobem. V této souvislosti je zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu v trestní věci vedené pod sp.zn. 8 Tdo 124/2005. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že pokud představenstvo pověří jinou osobu k nějaké činnosti (v daném případě šlo o provádění stavebních prací) velmi široce, aniž by ji konkrétněji vymezilo a určilo, jak má být prováděna, nezbavuje se tím povinnosti sledovat a dohlížet na to, jakým způsobem jsou svěřené činnosti prováděny. Tato kontrolní povinnost vychází podle Nejvyššího soudu z požadavku na výkon působnosti funkce s péčí řádného hospodáře, jak má na mysli ustanovení § 194 odst. 5 obch. zák. Takový požadavek vede k tomu, aby každý z členů představenstva zajistil, aby činnosti, které jsou vykonávány či zajišťovány představenstvem, byly prováděny s dobrou péčí, tedy ku prospěchu společnosti tak, aby nebyly poškozovány zájmy společnosti a jejích akcionářů, ale naopak, aby pro ni byly přínosné. Podobně se vyjádřil Nejvyšší soud i v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 2287/2010 ze dne 27.4.2011.
Prokázání dodržení pravidel je na členu statutárního orgánu
Je třeba také upozornit na to, že podle § 194 odst. 5 Obchodního zákoníku nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, příslušný člen představenstva (či jednatel). Měl by tedy nejen zavést kontrolní mechanizmy, ale být i schopen prokázat, že kontroly prováděl (pokud je bude provádět osobně, tak např. písemným zápisem o provedení kontroly spolupodepsaným kontrolovanou osobou apod.).
Právní věta rozsudku sp.zn. 29 Cdo 134/2011 ze dne 25.1.2012
Pověří-li statutární orgán vedením účetnictví jinou osobu, je jeho povinností nejen prověřit, zda jde o osobu kvalifikovanou a vytvořit jí podmínky pro výkon funkce, ale také výkon svěřené působnosti efektivně kontrolovat.
