Pět nejčastějších zvyků, které ubírají na úspěšnosti a spokojenosti

aktualizováno 
Kdo by nechtěl být v práci a v osobním životě šťastný a spokojený. Jenomže často tomu tak nebývá. Podle psychologa Jana Urbana si za to do značné míry můžeme sami. Jaké myšlenkové pochody na nás mají destruktivní dopad a dokážou srazit i výkonnost?

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„Naše štěstí závisí na způsobu, kterým uvažujeme“, prohlásil již téměř před dvěma tisíci lety římský „filozof na trůně“, císař Marcus Aurelius. Lidské myšlení však od jeho dob příliš nepokročilo.

Myšlenkové zvyky, které brání pocitu štěstí či spokojenosti a snižují i naši výkonnost, nás pronásledují každý den. Nejčastějším je negativismus, tedy sklon vidět vše černě a přisuzovat lidem kolem sebe i ty nejhorší úmysly. 

Další naše myšlenkové zvyky jsou trochu složitější. I je však lze poměrně snadno překonat. Předpokladem je, že si jejich destruktivní dopad uvědomíme. K těm hlavním patří následujících pět.

1.Neustálé přemýšlení o minulosti

Nemyslet na minulost je nemožné. Není to ani žádoucí, z minulosti je třeba se poučit. Chceme-li však být úspěšní, měli bychom rozhodující část svého času trávit v současnosti. Tedy soustředit se na to, kde právě jsme a co právě vykonáváme.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filozofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.
„Stát by měl střední třídu chápat jako klíčového zákazníka, který je zdrojem...

Přílišný sklon prodlévat myšlenkami v minulosti je zpravidla spojen s tendencí opětovně prožívat bolestivé vzpomínky, nepříjemné konflikty či nevyužité příležitosti. Není projevem snahy se z minulosti poučit, ale jen sklonem, který nám bere čas i energii, jež potřebujeme v současnosti.

Řešení je jednoduché: spočívá ve využití slova „příště“. Máme-li tendenci zamýšlet se nad tím, co nepříznivého nás v minulosti potkalo či propadáme-li dokonce sklonu svou minulost mentálně „napravovat“, řekněme si jednoduše: „Příště to udělám jinak!“

Postup je třeba nacvičovat, tedy trvale opakovat tak, aby se z něj stal zvyk. Může to chvíli trvat, pokud se nám to však podaří, uzavřeme neproduktivním úvahám o minulosti dveře.

2.Obavy z budoucnosti

Myslet je pochopitelně třeba i na budoucnost, mimo jiné proto, abychom ji mohli plánovat. Sklon trávit v ní příliš mnoho času je však stejně škodlivý, jako tendence žít v minulosti. Platí to především tehdy, věnujeme-li se při tom hlavně obavám, co vše může v naší práci, osobních vztazích či zdraví dopadnout špatně.

Velká část těchto obav je nerealistická, a proto i zbytečná. Škodlivé jsou však především proto, že nervozita, kterou v nás obavy z budoucnosti vyvolávají, nám svazuje ruce. Brání nám ve vykonávání úkolů, které před námi stojí a často i zvyšuje riziko, že k nepříznivé události skutečně dojde. Navíc nám kazí soustředění se na příjemné zážitky, které přítomnost nabízí.

I tento myšlenkový sklon je proto třeba zlikvidovat. Řešením je odvrátit od obav pozornost a přesunout ji jinam. Na cokoli, čím se právě zabýváme nebo co nás obklopuje, a to nejlépe využitím všech svých smyslů. Pomoci může i metoda „vizualizace“. Ta spočívá v tom, že si věc, která v nás vyvolává obavy, představíme, jak probíhá zcela bez problémů.

3.Zvyk porovnávat se s druhými

Jde o běžný, častý a současně však i velmi destruktivní zvyk. Spočívá v tendenci svůj život i sebe sama neustále porovnávat s ostatními. Předmětem porovnávání bývá široká plejáda věcí: pracovní místo či kariéra, majetek, společenská známost, vztahy s ostatními a podobně. Výsledkem je zbytečný pokles sebevědomí či pocit nespokojenosti.

Čtěte také

Jak tento zvyk překonat? Namísto porovnávání se s ostatními je lepší se porovnávat se sebou samým. Tedy zaměřit se na to, co vše jsme získali, jak daleko jsme došli, jakých cílů se nám podařilo dosáhnout, jaké překážky jsme překonali, co dobrého jsme vykonali, jaké uznání jsme získali či za jaké další skutečnosti bychom měli být vděčni.

Osvojíme-li si tento zvyk, dosáhneme zpravidla toho, že se budeme cítit lépe, aniž bychom výsledky ostatních snižovali. Ztratíme tak i potřebu se s nimi srovnávat.

Podobně působí i složitější zvyk být k ostatním příjemný a milý. Způsob, jakým se chováme k ostatním či jak o nich přemýšlíme, má totiž podstatný vliv na to, jak přemýšlíme sami o sobě. Máme-li sklon je posuzovat příznivě, být k nim vstřícní či snažit se jim pomoci, máme téměř automaticky sklon uvažovat příznivěji o sobě samotném.

K odstranění zvyku srovnávat se s ostatními napomáhá i to, uvědomíme-li si, že ať se zabýváme čímkoli a jsme ve své oblasti sebeúspěšnější, nikdy v tomto porovnávání zcela nevyhrajeme. Vždy totiž najdeme někoho, kdo je v určitém ohledu ještě lepší či úspěšnější.

4.Zbytečné komplikování vlastního života

Život může být komplikovaný. Řadu komplikací si však lidé vytváří svými zvyklostmi sami a zbytečně. Někdy vědomě, častěji však aniž by si to zcela uvědomovali.

Zvyků, které ke zbytečným komplikacím vedou, je řada. K těm hlavní však patří sklon odkládat důležité činnosti, rozhodovat se ukvapeně, nechávat za sebou příliš mnoho věcí nedokončených či vykonávat zbytečně mnoho činností najednou a podobně.

Řešením je vykonávat věci jednu po druhé. Nezačínat nové činnosti, aniž bychom dokončili ty předchozí a řídit se při jejich provádění trvale obnovovaným seznamem priorit. Pomůže i zvyk ptát se sebe sama, zda činnost, kterou hodláme vykonávat, skutečně odpovídá našim cílům či schopnostem nebo zda věc, kterou si chceme koupit, opravdu potřebujeme.

Zbytečné životní problémy souvisí často i se zvykem komplikovat si vztahy s ostatními. Vyvolává je sklon poskytovat nevyžádané rady či pronášet zbytečné poznámky, často však i nezájem o zájmy či názory ostatních.

I když nikdo z nás nedokáže do druhých zcela proniknout, chceme-li se zbytečných komplikací či nedorozumění ve vzájemných vztazích vyvarovat, je třeba s nimi komunikovat. 

5.Usilování o naprostou dokonalost

Nejde o to, že by naše práce nebo výsledky neměly být dokonalé. I dokonalost má však své rozumné meze odpovídající povaze či potřebám úkolu.

Nastavíme-li si tyto meze příliš vysoko, nebudeme se svou prací nikdy zcela spokojeni. Navíc velmi pravděpodobně dobrých výsledků ani nedosáhneme. Ať již proto, že náš naše snaha o naprostou dokonalost bude zbytečně stresovat, nebo z toho důvodu, že nám na dosažení „dokonalých“ výsledků nezbude čas.

K překonání tohoto sklonu nám pomohou dvě pravidla. Prvním je stanovení realistického termínu pro každý úkol. Druhé spočívá ve zvyku zabývat se tím, co svou snahou o naprostou dokonalost ztrácíme.

Propadáme-li perfekcionismu a nemáme jasný termín, můžeme svou práci zdokonalovat trvale. Platí to zejména tehdy, zajímá-li nás spíše práce než její výsledky. Téměř vždy totiž můžeme nalézt něco, co na ni lze alespoň trochu zlepšit. Čas, který jí věnujeme tak neúměrně roste a ve finále se může stát, že ji nedokončíme nikdy. Pevný termín nás k dokončení práce většinou donutí a zvýší tak i naše sebevědomí, že jsme ji odevzdali včas.

Stejně účinné je uvědomit si, co nás snaha o naprostou dokonalost stojí. Cenou za ni je totiž nejen zbytečný stres, a to náš i osob v našem okolí, ale i to, že pomíjíme úkoly jiné a možná důležitější.

Autor:
  • Nejčtenější
Premium

Zmapovali jsme, za kolik pořídíte bydlení napříč Českem

Chystáte se koupit byt? Rozdíly cen nemovitostí mezi lokalitami jsou závratné. Na byt pro rodinu si připravte alespoň...

Expert: Lidé chybují, když utápějí peníze v pojištění drobných úrazů

Podle odborníků na pojištění stále mnoho lidí nemá dobře uzavřené pojistné smlouvy. Pojištění uzavírají na drobná...

Den s bankéřem: Jak se z nuly buduje firma s miliardovým obratem

Radomír Lapčík je úspěšný český podnikatel, který se vypracoval od nuly. Česká veřejnost ho zná jako zakladatele...

Sonda: které spořicí a termínované účty zhodnotí vklady nejvíce

Úrokové sazby na spořicích účtech stagnují, u nejlepších lze dosáhnout na úročení v rozpětí 1,6 až 3 %. Nezvedají se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Povinné ručení: za stejné auto zaplatí různí řidiči odlišné ceny

Za poslední rok stoupla cena povinného ručení v průměru o tři procenta. Alespoň to tvrdí pojišťovny. Uvedená tři...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Kdo vydělává v IT nejvíce? Některé profese běžně přes 50 tisíc korun

Odborníci na informační technologie si mohou z pracovních nabídek vybírat. Ale není ajťák jako ajťák, také informatikou...

S angličtinou má řada Čechů problém. Patříte mezi „bé dvojky“?

Setkáváme se s ní na krabičkách od kosmetiky, slyšíme ji na nádraží či v reklamách. Angličtina je součástí života Čechů...

SOS, pracuji v open space! Co vám hrozí ve velkých kancelářích?

I zaměstnance pracující v pohodlí kanceláře mohou postihnout leckteré zdravotní potíže. Třeba syndrom karpálního tunelu...

KOMENTÁŘ: Jak rychle získat Ukrajince do firmy? Na tříměsíční vízum

Řada zaměstnavatelů marně shání pracovníky. Osm z deseti firem je ochotno přijmout i cizince. Vysoký zájem je o...

Advantage Consulting, s.r.o.
PLC SPECIALISTA JUNIOR (30–35.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Královéhradecký kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz