Bývalá administrativní pracovnice a fakturantka Vladimíra, celé jméno nechce uvést, má zájem o rekvalifikační kurz účetní. Už je téměř rok nezaměstnaná. Úřad práce jí zatím kurz proplatit nechce. Sama si částku 12 tisíc korun nemůže dovolit zaplatit. Proto je paní Vladimíra rozčarovaná. "Snažím se, aktivně si hledám práci, odepisuji na desítky inzerátů. Chodím do firem, kam mě pošle úřad práce, ale bezplatný kurz – tvrdí mi – není v tuto chvíli pro mě," stěžuje si.
Může se hoditVelký přehled volných pracovních míst s možností vkládat inzeráty najdete na www.jobdnes.cz |
Proč zatím paní Vladimíra neuspěla? Důvodů je víc. Jedním z nich je i to, že je vyučená švadlena bez maturity. Přestože se touto prací nikdy neživila, původní vzdělání je od její současné "představy" hodně vzdálené.
Jak vysvětluje Renata Sendulská z Úřadu práce hlavního města, pobočky Praha 4, je přístup ke každému uchazeči zcela individuální. "Posuzuje se doslova případ od případu," říká. Na příspěvek totiž nemáte automatický nárok. Je plně na zvážení příslušného úřadu práce, zda vám rekvalifikaci uhradí. Úřad zkoumá hlavně to, jestli zájemce v oboru, na který by se v kurzu připravoval, zaměstná.
Zajímá ho mimo jiné i to, jaké máte původní vzdělání. Kupříkladu vyučený obuvník může nejspíš zapomenout na rekvalifikační kurz pro elektrikáře… Naopak například skladník, který najde práci ve skladu, kde je třeba umět jezdit s vysokozdvižným vozíkem, má velkou šanci, že mu úřad práce kurz proplatí. Stejně jako kupříkladu účetní, která se vrací z rodičovské a potřebuje si "oživit" svůj obor, ve kterém se za dobu, kdy byla doma, mnoho změnilo.
Ceny kurzů* pracovník obchodu a služeb 136 hodin (3 týdny) – 12 950 korun * personalista 12 hodin – 23 000 korun * manažer 240 hodin (8 týdnů) – 26 400 korun * masér 150 hodin – 6 600 korun * kosmetička (4 týdny) – 12 500 korun * pedikúra (2 týdny) – 6 100 korun Zdroj: internet |
Není to kroužek vyšívání
Záleží také na přístupu žadatele. "Někteří lidé berou kurzy s nadsázkou jako zájmovou činnost. Tak co mi nabídnete, ptají se. Hledají něco, co by se jim líbilo, nikoli uplatnění," uvádí Renata Sendulská. Podle ní obvykle není problém uhradit za uchazeče počítačové kurzy, protože pracovat s počítačem je dnes třeba téměř v každé profesi. "I recepční by ho měla být schopná ovládat," míní.
Co udělat pro to, abyste na bezplatný kurz dosáhli? Nejdříve se poraďte se svým zprostředkovatelem, tedy osobou, která vás má na úřadu práce na starosti. S ní proberte všechny možnosti, své vzdělání, praxi, zkušenosti a představy. Pokud máte zájem o některý z kurzů, zeptejte se na možnosti, jak ho zdarma absolvovat.
Jestliže úřad vaší žádosti vyhoví, podepíšete s ním dohodu o absolvování rekvalifikace. V ní je mimo jiné uvedeno, do jaké výše za vás cenu kurzu uhradí i za jakých podmínek jste povinni peníze vrátit – například pokud kurz bez vážných důvodů nedokončíte nebo odmítnete zaměstnání, pro které jste se v kurzu připravovali.
Neplaťte za zmetky
U kurzů, které si platíte sami, nic "vysvětlovat" nemusíte. Stačí zaplatit a zúčastnit se. Jenže i tady je problém, který byste měli vyřešit. Úroveň kurzů je totiž různá. Abyste nevyhodili peníze oknem, měli byste vybrat takový, který vám otevře dveře k dobrému zaměstnavateli a odpovídajícímu platu a v jehož rámci se skutečně něco naučíte.
Martina Tegelová z personální a vzdělávací společnosti ProFi Job Consulting radí, podle čeho vybírat kvalitní kurzy. "Je dobré se předem hodně ptát, co vše se naučím, kdo výuku vede, zda odpovídají mé znalosti úrovni, pro kterou je kurz tvořen, je-li možné například individuální doučování a podobně. Podle mě je nejlepší řídit se podle tří základních aspektů. Zaprvé zda obdržíte zpracované materiály pro výuku. Je to velmi pohodlné, protože nemusíte tolik psát a můžete se soustředit na samotný výklad," domnívá se.
Zadruhé je podle ní podstatné, jak velká je studijní skupina. Optimální je počet deseti až dvanácti posluchačů. Lektor totiž rychleji odhadne znalosti jednotlivých účastníků a může jim přizpůsobit tempo. Lidé také mají možnost častěji se ptát. "Zatřetí hleďte na to, jak je ten, kdo kurz pořádá, schopen pomoci v případě, že se nemůžete dostavit na výuku. Jde o to, zda je připraven na tuto možnost reagovat a nabídnout nějaké náhradní řešení, například individuální doučování nebo náhradní termín v jiné skupině," nabádá Martina Tegelová. Při rozhodování vám mohou pomoci také reference známých.
