Datová schránka je podnikající fyzické osobě zřízena ze zákona ve chvíli, kdy spustí své podnikání. Když ho ale ukončí a dá o tom úřadům vědět, schránka hned nezanikne. Místo toho je takzvaně znepřístupněna.
Znepřístupnění vs. zrušení datové schránky
„Zákon rozlišuje tzv. trvalé znepřístupnění datové schránky (ukončení podnikání, nebo úmrtí podnikatele) a tzv. dočasné znepřístupnění datové schránky (omezení svéprávnosti, omezení na osobní svobodě z důvodu vzetí do vazby, vězení, detence, ochrany zdraví a léčení lidu). Toto rozlišení pak ovlivňuje, zda datová schránka bude následně zrušena, nebo může být opětovně zpřístupněna,“ vysvětluje Jan Hainz z Digitální a informační agentury (DIA), která systém datových schránek spravuje.
Přihlášení do datové schránkyDo datové schránky se lze přihlásit
|
Je-li datová schránka znepřístupněna trvale, po uplynutí tří let se automaticky zruší. Jinak je to v případě, že důvod pro znepřístupnění pomine a daný člověk si požádá o její znovuzpřístupnění. Například když začne znovu podnikat nebo ho pustí z vězení.
Znepřístupněná datovka ale neznamená, že schránka vůbec neexistuje. A dokonce ani není nepřístupná. „Uživateli znepřístupněné datové schránky je umožněno, aby se do této schránky přihlásil a seznámil se s datovými zprávami, které byly doručeny před znepřístupněním této datové schránky,“ vysvětluje Hainz. Když se někdo pokusí do znepřístupněné datové schránky něco poslat, systém mu buď vůbec neumožní její výběr, nebo mu při pokusu o odeslání vrátí chybové hlášení.
Doručení datové zprávy a fikce doručení
Důležité je to i proto, že česká legislativa zná doručení fikcí. To znamená, že zpráva doručená do datové schránky se považuje za doručenou po 10 dnech, i když se do schránky za tu dobu její držitel ani nepřihlásí.
Co když se ale stane, že mu někdo pošle zprávu ve chvíli, kdy je schránka ještě v provozu, ale vzápětí dojde k jejímu znepřístupnění? Ani v tom případě se uživatelé datových schránek nemusejí bát, že by jim začala běžet nějaká lhůta, o které ani nevědí. Podle Hainze jsou takové zprávy označeny zpětně za nedoručitelné a jejich odesílatelé jsou o tom informováni.
„Na straně odesílatele taková situace může vyvolat netriviální procesní problém, protože došlo k odvolání doručení zásilky, ale i s takovou možností procesní předpisy počítají. Příjemce datové zprávy má v souladu s procesními předpisy zároveň právo žádat odesílatele o neúčinnost doručení a využít možnosti všech dostupných opravných prostředků, které mu náleží,“ uvádí dále mluvčí DIA.
Mohlo by vás také zajímat:
|
Datový trezor
To, že uživateli přijde do e-mailu notifikace o nové zprávě v datové schránce, která už je znepřístupněná, se proto může stát jen výjimečně, u tzv. systémových datových zpráv. Nejčastěji jde o upozornění, že je nebo brzy bude naplněna kapacita datového trezoru.
Datový trezor nemá každý držitel datovky, jde o zpoplatněnou doplňkovou službu České pošty. Díky ní se zprávy starší 90 dnů automaticky nemažou, ale jsou systémem přesunuté do datového trezoru. Zůstávají v něm do doby, než si je uživatel smaže sám. Systémová zpráva o brzkém naplnění trezoru se generuje automaticky, když je zaplněn z 90 a poté z 95 procent.
