„Aktuálně hledáme pracovníky na volné místo cukrářky, pokojské a recepční,“ říká mi Hana Urbanová z personálního oddělení hotelu Hilton Prague. Zrovna vítá paní Tamaru, se kterou má domluvený pohovor. Bude to zatím jen takové oťukávání, protože Tamara, i kdyby uspěla, nastoupit nemůže. Odpykává si totiž trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Co udělala, zatím nevíme. „Ale zeptáme se na to,“ říká mi personalistka.
Do Hiltonu přišlo kromě Tamary ještě dalších dvanáct kandidátů, všichni bývalí či současní vězni. Zúčastnili se tu Pohovorů nanečisto, které pořádá již osmým rokem nezisková organizace Rubikon Centrum. Jde o akci, která jim má pomoci s návratem do běžného života. Zároveň se pohovorů účastní i zástupci několika zaměstnavatelů napříč obory.
„Pohovory pomáhají uchazečům i zaměstnavatelům. Uchazeči mají možnost vyzkoušet si, jak takový pracovní pohovor probíhá v praxi, naučí se, jak komunikovat, jak prodat svůj životopis a jak jasněji mluvit o své trestní minulosti. Zaměstnavatelé naopak zkušenost popisují jako takzvaný „aha“ zážitek, který jim otevírá oči. Při kontaktu tváří v tvář zjistí, že i uchazeč s trestní minulostí je normální člověk, který je motivovaný pracovat. Často si pak poopraví své mnohdy netušené předsudky,“ popisuje Lenka Ouředníčková, vedoucí služeb Rubikon Centra.
Kandidáti se představí několika personalistům, kteří pak zhodnotí jejich výkon a případně některým z nich nabídnou rovnou práci.
Kradla jsem, ale chci se polepšit
„Dobrý den, Tamaro. My jsme si tady prostudovali váš životopis a několikrát se v něm objevuje slovo cukrářka. Tak nám o tom něco řekněte,“ začíná pohovor Hana Urbanová, která sedí u stolku s dalšími svými kolegyněmi.
Čtěte také |
Tamara vypráví, jak od malička s maminkou pekla, že pak pracovala jako cukrářka u několika zaměstnavatelů a nakonec si otevřela vlastní výrobnu perníků. Zaměstnávala devět lidí a firmě se dařilo. Jenže pak se něco stalo.
„Chcete nějak zmínit tu vaší životní cestu, to uklouznutí,“ ptá se dál personalistka. „Začala jsem brát drogy a kvůli tomu jsem kradla a ocitla se na ulici. Byla jsem odsouzena na 27 měsíců. Chtěla bych se napravit a vrátit se do normálního života. Mám devatenáctiměsíční dcerku a chci se k ní vrátit, dostat práci a žít s ní. Bude to ale ještě nějakou dobu trvat než připravím zázemí, nyní je u pěstounů,“ svěřuje se Tamara.
Po nějaké chvíli je vidět, že se mladá žena personalistkám líbí. „Pokud bychom vám místo nabídli, za jak dlouho byste byla schopná nastoupit?“ ptají se. Tamara má před sebou ještě 14 měsíců ve věznici, ale chce požádat o zkrácení trestu. „Kdyby to vyšlo, mohla bych nastoupit za sedm měsíců. A byla bych šťastná, kdybych tady mohla pracovat,“ dodává s vyplašeným úsměvem žena, která už nyní, jako vězeňkyně, pracuje v dílně vyrábějící dřevěné násady a rukojeti.
A po večerech si pro zábavu prý ještě vyrábí loutky. „Je rozhodně lepší na 12 hodin vypadnout z věznice, pracovat a pak se vrátit utahaná a jít spát, než celý den pobývat ve věznici,“ vysvětluje Tamara.
Právě to, že je v pracovním procesu, personalistky ocenily. „Zaujala nás, opravdu. Hezky komunikuje, je milá, má vizi. Počkali bychom na ni.“ Možná to opravdu dopadne, prý se po uplynutí trestu navzájem propojí právě přes Rubikon.
Požádal jsem o vymazání trestu, vše jsem splatil
Na pohovory přišel také pan Jaroslav. Ten se z vězení vrátil už před několika lety, ale shání aktuálně novou práci. „Zkusím to přes tuhle akci. Protože jinak se celkem často setkávám s odmítnutím. Já svou minulost na konkurzech netajím, myslím, že je to fér. A oni mi pak řeknou, že se mi ozvou a už se tak nestane,“ stěžuje si Jarda.
Sedá si ke Kristýně Labohé z Probační a mediační služby. „Vítám vás, pane Jaroslave. Tak o jakou pracovní pozici byste měl zájem,“ ptá se žena. „Já bych měl zájem o místo řidiče nebo skladníka. Momentálně pracuji v kuchyňském studiu jako koordinátor objednávek, ale protože zaměstnavatel chce, abych šel pracovat na živnostenský list, hodlám odejít. Hledám zaměstnanecké místo,“ říká Jaroslav a ještě podotýká, že s řízením má zkušenost, že dříve jezdil jako řidič pro velkoobchod s nápoji.
Paní z probační služby si vše poznamenává na papírek a pokračuje dál: „Víme, že jste v minulosti prošel výkonem trestu, můžete mi k tomu něco říci?“ Dozvídá se, že Jaroslav byl odsouzen na 14 měsíců k odnětí svobody za neplacení výživného. „Už je to několik let, co jsem se z vězení vrátil. Vše jsem dávno uhradil, dluhy žádné nemám, dceru sice nevídám, ale řádně na ni platím,“ svěřuje se Jaroslav, který požádal o vymazání trestu z rejstříku trestů. Logicky proto, aby nebyl při hledání práce za svou minulost diskriminován.
Při pohovoru přijde i otázka na peníze. Jardova představa je 24 tisíc korun čistého. A nastoupit by prý mohl do měsíce, až ve firmě dodělá rozdělanou práci. Na Jaroslavovi je vidět nervozita. Představil se čtyřem personalistům a všichni si jeho vystupování celkem pochvalovali. „Jardo, působíte velmi přirozeně, dobře, mluvíte otevřeně, nevím v tuto chvíli, co bych vám vytkla. Přeji vám hodně štěstí a věřím, že budete v hledání práce úspěšný,“ uzavřela zhruba desetiminutové setkání Kristýna Labohá.
Letos měla akce rekordní účast firem napříč obory, a to právě kvůli nedostatku volných kandidátů na trhu práce. A jak to dopadlo? Čtyřem účastníkům byla práce nabídnuta. Pohovory nanečisto jsou jednou z mnoha aktivit, díky kterých se Rubikonu daří zapojit lidi s trestní minulostí do běžného života. Úspěšný je zhruba každý třetí účastník pracovního programu.
