„Štědrovečerní atmosféru jsem jako bezdětná zažívala po několik let každého třiadvacátého prosince večer. Nadílku se vším všudy jsme si s partnerem udělali vždy s předstihem. Na Štědrý den jsem totiž pravidelně sloužila, aby si moje kolegyně, které už měly děti, mohly Ježíška užít s rodinou. A ony pak pro změnu vyšly vstříc mně na Silvestra,“ vzpomíná třicetiletá Natálie, která osm let pracovala jako sestra na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Aktuálně je Natálie na mateřské dovolené. Pokud se na své místo na ARO vrátí, počítá, že si o svátcích prohodí role s kolegyněmi, které děti ještě nemají.
Do setmění je klid
V profesích, které nemohou na Štědrý den „zavřít krám“, je takový postup běžný. Potvrzuje to i Pavel Boček, vedoucí směny operačního střediska pražských hasičů. Spočítal by na prstech jedné ruky, kolik z pětatřiceti Štědrých dnů, jež jako hasič zažil, měl volných.
„Hranice mezi pracovním a soukromým životem je díky moderním technologiím stále méně zřetelná, pro mnohé z nás tak může být obtížné skutečně vypnout.“
