1. Pracovní smlouva
„Vstupní vízum“ každého zaměstnance. Je dobré vyžádat si ji předem a v klidu si ji doma přečíst, označit si nejasnosti a připravit si dotazy. Zejména, pokud má dokument hodně stran a odkazuje na řadu vnitropodnikových směrnic.
Zkontrolujte, zda jsou tam zanesena všechna fakta, na nichž jste se při pohovoru dohodli – doba zaměstnání, místo výkonu, druh práce (co budete dělat, pracovní náplň), délka zkušební a výpovědní doby...
„Zejména si ohlídejte den nástupu, který může být odlišný od data podpisu pracovní smlouvy. Pokud totiž nenastoupíte ve sjednaný den, aniž by vám bránila překážka v práci, případně ji do týdne zaměstnavateli nesdělíte, ten může od pracovní smlouvy odstoupit,“ upozorňuje advokátka Jana Štěpničková, odbornice na pracovní právo z kanceláře Valíček & Valíčková.
A přidává další varování z praxe: „Občas se stává, že zaměstnavatel předloží zaměstnanci namísto pracovní smlouvy dohodu mezi dvěma podnikateli a požaduje, aby si založil živnost. Pokud na to přistoupíte, nejste chráněni zákoníkem práce, nemáte nárok na dovolenou, odpovídáte plně za způsobenou škodu a podobně.“
Další údaje nemusí být napsané přímo v pracovní smlouvě, ale zaměstnavatel vás o nich musí písemně informovat: například stanovená týdenní pracovní doba a její rozvržení včetně práce přesčas a přestávek, způsob odměňování (a mzda, nevyužívá-li se samostatný mzdový výměr), dovolená a způsob určování její délky, odborný rozvoj, kolektivní smlouva...
„Při nástupu musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a všemi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí dodržovat, s kolektivní smlouvou a s vnitřními pravidly,“ dodává, aby bylo učiněno zákonu zadost, Jana Štěpničková.
Jakmile na pracovní smlouvu přidáte svůj podpis, jakákoli změna je možná jen v případě, že se na tom obě strany dohodnou. Takže je lepší se na všem domluvit předem, než se později dohadovat.
Máte už svého AI kouče? V praxi už mění životy lidí. Jak vypadá „rande“ s algoritmem? |
2. Mzdový výměr
Na ten se noví zaměstnanci těšívají nejvíc – kolik jim přijde každý měsíc na účet a kdy přesně to bude? Pozor však, mzdový výměr není dokument k licitování jak na asijském tržišti, je to jednostranná písemnost, již vám zaměstnavatel prostě předloží k podpisu. „Často se do něj uvádí, že mzda zahrnuje i práci přesčas. To však není možné, s takovým ujednáním musí výslovně souhlasit i zaměstnanec,“ upozorňuje Jana Štěpničková na první úskalí bezhlavého podepisování.
Zkontrolujte tedy, v jaké podobě je mzda uvedena, je-li hrubá, měsíční či hodinová, a zda odpovídá sjednanému úvazku. Pokud dokument počítá s odměnami nebo prémiemi, hledejte jasná kritéria jejich udělování.
„Zaměstnavatel může mzdový výměr jednostranně měnit, ale musí o tom zaměstnance včas informovat. A při jakékoli změně musí respektovat minimální mzdu a nesmí postupovat diskriminačně,“ vysvětluje advokátka.
A dodává, že mzdu nikdy nelze snížit zpětně. „Setkávám se však s případy, kdy zaměstnavatel přeloží zaměstnanci antidatovaný mzdový výměr – tedy datum převzetí zaměstnancem je posunuto do minulosti. To je samozřejmě nezákonné,“ zdůrazňuje Jana Štěpničková.
A co dělat, když „částky nesedí“? Pracovní smlouvu pak raději nepodepisujte a zjistěte si nejprve, kde nastal problém a proč.
„Mzda se vyplácí ve výplatním termínu určeném zaměstnavatelem. Nezaměňujte ji se splatností mzdy ze zákona – ta je nejpozději v poslední den následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce. Až poté je možné mzdu žalovat nebo okamžitě zrušit pracovní poměr ze strany zaměstnance,“ informuje advokátka.
Při výplatě vám zaměstnavatel dá doklad o vyúčtování mzdy, tedy výplatní pásku, lidově prostě výplatnici. Na ní najdete jednotlivé složky mzdy: základ, odměny, příplatky, a také všechny srážky z ní: daň, pojistné... „Výplatní pásky je dobré si schovávat, jelikož jsou praktickým důkazem pro případnou reklamaci chybné výplaty, jednání s bankou ohledně úvěru či kontrolu srážek při exekuci,“ radí Jana Štěpničková.
Firmy chtějí kvalitní lidi, ale neumějí je získat. Personalistka vypráví |
3. Vstupní zdravotnická prohlídka
Povinná je hlavně u rizikových prací nebo tam, kde je nutná zvláštní zdravotní způsobilost. Ale i když povinná není, má zaměstnavatel právo ji vyžadovat a zaměstnanec se jí musí podrobit. „Typicky se prohlídka nevyžaduje u kancelářské práce, tam se má za to, že zaměstnanec je způsobilý, neprokáže-li prohlídka opak,“ potvrzuje Jana Štěpničková, že zaměstnání „kancelářské krysy“ se běžně nepovažuje za rizikové.
Vstupní prohlídku by měl uhradit uchazeč o zaměstnání, a až bude podepsaná smlouva, zaměstnavatel mu ji proplatí. V praxi ji firma svému smluvnímu lékaři hned rovnou uhradí. „Setkala jsem se s tím, že zaměstnavatel požadoval od lékaře informace o potenciálním těhotenství zaměstnankyně. Něco takového je samozřejmě naprosto nepřijatelné,“ upozorňuje právní expertka.
A co že budou lékaři všechno zkoumat? Dosavadní zdravotní stav, pracovní anamnézu, udělají komplexní fyzikální vyšetření... Prostě budou chtít vyloučit nemoci či vady, které by člověku bránily dělat zvolenou práci. Nemusíte se však bát, výsledky jsou tajné. „Zaměstnavateli se standardně předává posudkový závěr, nikoli detailní diagnóza, jelikož poskytovatel je vázán mlčenlivostí,“ potvrzuje Jana Štěpničková.
Čtyři metody, jak nepodlehnout tlaku doby a vyhrát zápas se stresem |
4. Školení bezpečnosti práce a požární ochrany
Tohle je „radost“, která nemine zpravidla žádného zaměstnance, a to ani takového, který celý den nezvedne oči od obrazovky počítače. „Školení BOZP je povinné pro všechny typy provozů – lze se zranit i při práci v kanceláři, při používání rychlovarné konvice nebo zakopnout o koberec. Školení musí zaměstnavatel zajistit už při nástupu do práce a dále vždy, když nastanou okolnosti, které mohou mít dopad na bezpečnost – změna práce, technologie, pracovních postupů... O školení musí vést dokumentaci a zaměstnanec má povinnost se ho účastnit,“ popisuje advokátka.
Podobné je to se školením požární ochrany, které je nezbytné zejména tam, kde je zvýšené riziko požárního nebezpečí. V praxi se používá prezenční školení na pracovišti nebo mimo ně za pomoci školitele a praktické instruktáže (rizikové práce) či e-learningu (administrativní pozice).
5. Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti
Podmínky pro zaměstnavatele využívající takzvané dohody se v poslední době zpřísnily. „Nově musí hlásit všechny dohodáře a každý měsíc podávat výkaz příjmů, a to elektronicky do 20. dne následujícího měsíce. Na dohody také dopadá povinnost, aby zaměstnavatel informoval zaměstnance o obsahu pracovního poměru,“ vyjmenovává právní expertka Štěpničková.
DPČ a DPP jsou flexibilnější než klasická pracovní smlouva, a tak se hodí hlavně pro nepravidelnou či příležitostnou činnost. Jak připomíná advokátka, pořád jsou to ale pracovněprávní vztahy se základní ochranou podle zákoníku práce. „Je však snazší takové dohody ukončit, a to i bez důvodu, proto zákon limituje jejich rozsah. Zatímco dohoda o pracovní činnosti bývá využívána tam, kde zaměstnavatel nechce sjednávat pracovní smlouvu na nízký úvazek, dohoda o provedení práce se volí pro jednorázové úkoly, ale i pro méně časté opakující se činnosti, nejvýše však na 300 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.“
I dohody musí být uzavřené písemně a musí v nich být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a údaj o trvání spolupráce (doba určitá nebo neurčitá).
Zatímco u pracovní smlouvy odvádí zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel, u dohod je to komplikovanější. „U DPČ se sociální i zdravotní platí, pokud měsíční odměna dosáhne hranice 4 500 korun, to je letošní limit a zaměstnavatel platbu strhne zaměstnanci z odměny. U DPP se pojistné odvádí při dosažení 12 000 korun, a i zde je hradí přímo zaměstnavatel,“ vysvětluje Jana Štěpničková.
Jinak ani člověka pracujícího na dohody nemine podobné papírování jako klasického zaměstnance.
Většina mladých už investuje a bydlení je jejich životní cíl. Dělí se ale do dvou skupin |
6. Další dokumenty podle profese
Kdo se chystá pracovat ve velkém korporátu, bude se navíc muset seznámit s vnitropodnikovými směrnicemi a stvrdit to podpisem.
Někoho neminou vstupní školení, například na téma vztahů na pracovišti, která mají za cíl včas odhalit škodlivé chování: šikanu, sexuální obtěžování nebo bossing.
„Zaměstnavatel zároveň předává dokumenty k mlčenlivosti, ochraně osobních údajů a GDPR, režimu práce s daty a u některých pozic může požadovat dohodu o hmotné odpovědnosti, pokud to odpovídá povaze práce,“ doplňuje výčet dokumentů Jana Štěpničková.
Běžné je také vyplnit osobní dotazník pro mzdovou a personální evidenci, podepsat prohlášení poplatníka daně z příjmů, známé jako „růžový formulář“. Zaměstnavatelé vyžadují i doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání, studenti musí dodat potvrzení o studiu. „Některé profese budou muset doložit zdravotní způsobilost, certifikáty odborných zkoušek či třeba zdravotní průkaz pro práci v gastronomii,“ uzavírá vyčerpávající přehled advokátka.
