K hlavnímu zaměstnání si hodně zaměstnanců v minulosti přivydělávalo na dohodu o provedení práce. Kvůli zvýšené administrativě a nákladovosti pro zaměstnavatele, které přinesly změny v zákoníku práce, bude v příštích měsících nabídka přivýdělků na dohodu o provedení práce klesat.
Novinka: Atraktivita přivýdělků na dohodu o provedení práce klesá |
„Přivýdělek formou samostatné výdělečné činnosti tak bude atraktivnější pro více zaměstnanců, než tomu bylo doposud,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Nutnost vyplnění daňového přiznání
Podnikající zaměstnanci musí počítat s plněním daňových povinností. Žádný zaměstnavatel za ně totiž nemůže provést roční zúčtování daně. Všichni zaměstnanci, kteří zároveň podnikají, musí tedy každoročně vyplnit daňové přiznání pro finanční úřad a přehledy pro Okresní správu sociálního zabezpečení i příslušnou zdravotní pojišťovnu.
Účast na jednodušším daňovém režimu formou paušální daně nepřichází pro podnikající zaměstnance do úvahy. „Do paušálního daňového režimu nemohou vstoupit daňoví poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, které podléhají zálohové dani z příjmu, což je vždy případ zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Výhody pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění
V případě podnikání při zaměstnání se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což při nižším zisku přináší výhody při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se totiž roční sociální i zdravotní pojištění vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Řada lidí proto začíná podnikat při zaměstnání. Díky tomu mají jistotu měsíčního příjmu a zároveň mají výhodnější daňový režim. Na hlavní samostatnou výdělečnou činnost pak přecházejí až v momentě úspěšného rozjezdu svého byznysu. „Vedlejší samostatná výdělečná činnost, na rozdíl od hlavní samostatné výdělečné činnosti, dává finanční smysl i při ročním zisku v jednotkách desetitisíců korun,“ vysvětluje daňová poradkyně.
Podnikání loni ukončilo téměř 280 tisíc živnostníků, nejvíc za tři desítky let |
Neplacení sociálního pojištění za rok 2024
Výhodou výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je i skutečnost, že do limitu se sociální pojištění vůbec neplatí, přičemž pro celý rok 2024 je limitem hrubý zisk do 105 521 korun. Pro celý rok 2023 byl limitem pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší činnosti hrubý zisk do 96 777 korun. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
„Vzhledem k tomu, že se posuzuje hrubý zisk, tak podmínky pro neplacení sociálního pojištění budou splněny například i při ročních příjmech ve výši 250 000 korun a uplatnění 60% výdajového paušálu,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
Hledáte lépe placenou práci? Najděte ji na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
